13 vládních změn, které ovlivní budoucí důchody

„Čím později to uděláme, tím větší náraz budou opatření znamenat,“ vysvětloval ve čtvrtek ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) opatření, která vláda označuje za důchodovou reformu.

„Teď je lze ještě rozložit v čase,“ dodal, proč se vláda rozhodla k úpravě důchodového systému už nyní, přestože velké problémy s financováním se očekávají až po roce 2030.

Předkládané změny mají znamenat úsporu v podobě 3 % HDP, v přepočtu na současné peníze zhruba 225 miliard korun.

Co všechno se chystá?

1. Úprava důchodového věku

Vzniknout má automatický mechanismus zvyšování důchodového věku podle předpokládané doby dožití padesátníků. Lidé by podle Jurečky měli mít vždy 15 let dopředu jistotu, v kolika letech budou moci jít do důchodu.

Aby nedocházelo k velkým mezigeneračním skokům, bude podle Mariana Jurečky zapracována ještě pojistka. „Mezi populačními ročníky bude změna maximálně o dva měsíce,“ uvedl ministr.

Zásadní princip je už znám – lidé by měli v průměru trávit v důchodu 21,5 roku. Naopak vláda škrtne současné pravidlo, že každých pět let se bude posuzovat, jestli lidé žijí v důchodu čtvrtinu života.

2. 45 let v práci? Zvýhodněný odchod do důchodu

Zároveň se navrhuje zavést lepší podmínky pro odchod do důchodu pro lidi, kteří pracují a platí pojištění 45 let. Započítávat se budou - vedle výdělečné činnosti - i vybrané náhradní doby jako péče o děti do čtyř let věku.

Těmto lidem se zmírní krácení předčasného důchodu.

3. Zpomalení nárůstu nových důchodů

Jak už redakce Seznam Zpráv informovala, sáhne se i do výpočtu nových penzí, konkrétně do takzvaných redukčních hranic. Mírně se bude snižovat zápočet i pod první redukční hranicí, která v současnosti představuje 44 procent průměrné mzdy.

To by se mělo podle ministra práce týkat lidí nastupujících do důchodu po roce 2026. Zpomalení bude postupné - u každého ročníku bude znamenat snížení zhruba o 180 korun. „V průměru za deset let to bude snížení zhruba o 2000 korun,“ tvrdí Jurečka.

I nadále ale budou nové důchody růst, a to za deset let zhruba o deset tisíc korun.

4. Zapojí se i dohodáři

Do důchodového systému se nově mají zapojit lidé pracující na dohody o provedení práce (DPP). Podle ministra práce se nastaví měsíční částka, při jejímž překročení budou muset lidé pracující na dohodu platit sociální pojištění.

Zároveň vznikne evidence všech dohod o provedení práce, která by měla podchytit možné kumulace a kreativní vyhýbání se placení pojistného. Ministerstvo práce odhaduje, že aktuálně takto systém přichází o 15 miliard korun z výnosů ročně.

5. Nárůst pojistného pro OSVČ

Když si živnostníci platí minimální pojistné, mají po 44 letech přiznaný důchod 10 686 korun. Cílem úpravy je, aby se dostali na penze okolo 15 tisíc korun.

Postupně se proto bude navyšovat vyměřovací základ z 25 procent průměrné mzdy na úroveň minimální mzdy. Náběh má být postupný, a to během tří let. Stejně tak u nových podnikatelů během jejich prvních tří let podnikání.

Změna má začít platit už od roku 2024.

6. Rodinný vyměřovací základ

Vládní shoda je také na zavedení takzvaného fiktivního vyměřovacího základu, o kterém Jurečka raději mluví jako o „rodinném“ než fiktivním. V praxi jde o to, že během péče o děti nebo osobu blízkou se bude pro potřeby důchodového systému počítat s tím, že daný pojištěnec odvádí na pojistném průměrnou mzdu.

Do budoucna má tento nástroj nahradit výchovné. Kdy se tak stane, bude ještě nutné podle ministra práce doladit. „Výchovné řeší důsledky, ale není to systémové. Správné je narovnat rodičovský rozdíl v platech, která vzniká při výchově dětí,“ uvedl ministr práce.

7. Společný vyměřovací základ pro partnery

Manžele nebo registrovaní partneři (ve hře je podle Jurečky i varianta partnerů, kteří spolu žijí) se budou moci dobrovolně rozhodnout o tom, že se podělí o své odvody na důchodové pojistné. A to jak ve stáří, tak i v průběhu, například když jeden začne pečovat o děti nebo osobu blízkou.

Pokud se jeden z partnerů rozhodne a zažádá, bude možné důchody zase rozdělit. Pokud ovšem dojde k rozvodu, bude to předmětem případného řízení.

8. Zkrácení doby pojištění

Původně avizované nutné zkrácení doby pojištění na 25 let nakonec bude v jiné podobě. Vládní koalice se na tom dohodla na poslední chvíli v předvečer představení změn.

Úprava má vycházet z pravidel, jež už nyní platí pro ty, kteří nesplnili 35 let pojištění. Ti si mohou o penzi zažádat pět let po řádném termínu, pokud platili pojištění alespoň 30 let. Nově by jim měly stačit dva roky pořádném termínu.

9. Náročné profese

Vláda pracuje na seznamu profesí, které budou moci odejít do důchodu za zvýhodněných podmínek. A to v horizontu 20 let a maximálně o tři roky dříve, než je důchodový věk pro jejich generaci.

„Čeká nás intenzivní práce, abychom vydefinovali parametry. Budou to opravdu fyzicky náročné profese,“ uvedl Jurečka s tím, že nebude brán zřetel například na profese, kde lze náročnost kompenzovat pracovními pomůckami. Třeba zvýšený hluk ochrannými sluchátky.

10. Vdovské důchody

Prodlouží se doba pro obnovení nároku na vdovský důchod, a to na pět let. Jde tedy o návrat k pravidlům, která platila do roku 2009. Pomoci to má lidem, kteří se po smrti partnera dostávají do složité životní situace, a podle Mariana Jurečky je to svým způsobem sociální dávka, která stát vyjde na zhruba 700 milionů ročně.

11. Vyšší garantovaný důchod

Aktuálně platí, že základní výměra důchodu, která je pro všechny stejná, představuje 10 procent průměrné mzdy. K tomu je minimální zásluhová část 770 korun. Nově vláda chce i zde zavést garantovanou částku 10 procent průměrné mzdy.

Takto docílí, že nejnižší důchod bude představovat 20 procent průměrné mzdy. Opatření má pomoci lidem s nejnižšími penzemi.

12. Podpora a úprava penzijního připojištění

Zvýší se příspěvek státu lidem, kteří si sami střádají na stáří, současně se ovšem nebude vyplácet těm, kteří už pobírají důchod.

„To mi nepřijde fér vůči dnešním třicátníkům,“ uvedl Marian Jurečka, který současně požaduje, aby se peníze v důchodu nevybíraly celé naráz, ale úspory fungovaly jako přilepšení ke státnímu důchodu, které bude vypláceno měsíčně alespoň deset let.

13. Zvýšení motivace pracovat při důchodu

Vláda hodlá podpořit i práci v důchodu. Aktuálně se řeší, jakým způsobem. Uvažuje se nad dvěma možnostmi.

První představuje následné zvýšení pobíraného důchodu, ale ministr práce se spíš přiklání k druhé variantě slevy na sociálním pojištění. „K druhé variantě se kloním víc, protože to člověk pocítí hned druhý měsíc ve své peněžence. Je to jedna z cesta, jak pomoci pracovnímu trhu, lidi tady zoufale nemáme,“ dodal Jurečka.