40 tisíc mrtvých, o covidu se ale nemluví. „To ticho mě děsí,“ říká primář

3 měsíce starý 182

Editor a koeditor: Matěj Válek, Pavel Vondra, Dominika Kubištová

Sound design a hudba: Martin Hůla

Pandemie v Česku dál slábne, přesto uplynulý týden přinesl další smutný koronavirový milník: Covidu-19 už podlehlo v Česku více než čtyřicet tisíc lidí. Nejhorší fázi má svět podle odborníků snad za sebou: máme očkování a rychlými kroky se posunuje i výzkum léčby.

Znamená to ale, že na nemoc skutečně můžeme zapomenout? V jaké pandemické fázi vlastně jsme? Skončil v Česku covid, nebo jsme se jen my rozhodli skončit s ním, nehledě na realitu? V dnešní epizodě přinášíme reflexi tří lidí, které omikronová vlna přímo zasáhla.

Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte

  • „Bude to ještě dlouhá cesta. Kapacita plic je na 30 procentech,“ říká paní Lenka o zotavování svého manžela. Letos v únoru skončil v nemocnici s covidem-19 a lékaři blízkým v jednu chvíli říkali, aby očekávali „definitivní konec“.
  • V Česku už se o covidu nemluví, a to ani v médiích. Myslí si to primář interního oddělení Nemocnice Sokolov Martin Straka. Informace chybějí veřejnosti i samotným lékařům. Podle Straky je to další z chyb, kterých se společnost během pandemie dopustila.
  • Covidová oddělení dva roky navštěvoval Ľubomír Smatana coby novinář Českého rozhlasu. I podle něj pandemie zmizela z očí, částečně kvůli válce na Ukrajině. Reportér ale očekává, že nejpozději na podzim ho novinářské pokrývání pandemie do nemocnic znovu zavede.

Malá oslava narozenin v úzkém kruhu rodinném skončila pro Lenku Němcovou z Vysokého Mýta devíti týdny strachu o manžela. Během jednoho odpoledne se nakazilo koronavirem všech šest členů rodiny. Ani jeden nebyl očkovaný. U většiny z nich byl průběh mírný, partnerovi Lenky Němcové se ale během několika dnů stav zhoršil natolik, že ho záchranná služba musela odvést do litomyšlské nemocnice.

„Vůbec nekašlal. Kromě horečky a toho, že více spal a zrychleně dýchal, jsem nepoznávala nějaké vážné respirační ohrožení,“ popsala padesátiletá žena.

Nejdřív to vypadalo, že zůstane jen na pozorování, během dvou dnů se ale jeho stav nečekaně zhoršil. „V pondělí mi volali, že manželův stav se tak zhoršil, že mu nemůžou už nijak pomoct, nepomůžou mu žádné léky, žádné protilátky, a že mám očekávat definitivní konec,“ vyprávěla Lenka Němcová.

Během léčby došlo k několika zlomům – panu Němcovi praskla plíce, podstoupil laserovou terapii nebo intubaci. „Bylo to vlastně takových devět týdnů boje nahoru a dolů,“ shrnuje Lenka Němcová. Až se z víkendu nakonec stalo devět týdnů hospitalizace.

A tím to neskončilo. Lékaři ho totiž před dvěma týdny, hned po propuštění z nemocnice, nechali převést na rekonvalescenci do Jevíčka. „Odhadují, že se do normálního stavu, jako byl, dostane za dva roky a pro zhojení plic půl roku. Očekávám, že bude zhruba tři měsíce v Jevíčku, a pak bude následovat další péče,“ popisuje.

„Omikron nekosil tolik lidí“

Podobných příběhů se v Česku během poslední vlny pandemie koronaviru objevily stovky. A to i přesto, že varianta omikron byla k pacientům poměrně mírná. „Omikron lidi nekosí ve velkém, jak to dělaly ty mutace předtím,“ říká primář interního oddělení v sokolovské nemocnici Martin Straka. „Častokrát je to náhodný záchyt. Člověk přijde s něčím jiným a vyjde pozitivní, když se někam překládá,“ dodává.

Poslední vlna podle něj byla jiná i v tom, že lékaři už měli k dispozici léky a také postupy, jak lidem pomoct. Začala se třeba používat i laserová léčba, které se dočkal i pan Němec. Dostupné navíc bylo i očkování. Problém podle Straky ale je, že vlivem dezinformací a neodborných vyjádření si někteří - podobně jako rodina paní Němcové - nenechali vakcínu dát.

„Lidi, kteří mají obrovský dosah, mohli společnost ovlivnit natolik, že někteří přestali v covid věřit - v jeho nebezpečnost - a nenechali se očkovat, a pak třeba umřeli,“ popisuje. „Tady jsme selhali -vědecká obec jako celek - mělo to být určitě jinak,“ říká.

Foto: Jan Mihaliček

Primář interního oddělení sokolovské nemocnice Martin Straka.

Takové situaci je podle něj důležité vyvarovat se i do budoucna. „To mrtvolný ticho se mi úplně nelíbí, protože si myslím, že covid ještě nezmizel a že něco na podzim přijde. (Je důležité) vědět o tom i do budoucna, do příštích let, protože viru se nezbavíme,“ myslí si.

Přesto to v posledních týdnech vypadá, že i kvůli válce na Ukrajině lidé na pandemii zapomněli. To potvrzuje reportér Českého rozhlasu Ľubomír Smatana, který za dobu pandemie reportoval z desítek zdravotnických zařízení v Česku. „Musím říct, že 24. února, kdy Rusové napadli Ukrajinu, pro mě ten covid skončil. Přehlušila to úplně jiná událost.“

Nakonec se mu ale sám připomněl, když se jím před týdnem nakazil a strávil tři dny v horečkách. „Samotného mě to zaskočilo. Je to prostě nemoc, která si asi najde každého, tak si našla i mě,“ říká.

Stejně jako Lenka Němcová nebo primář Martin Straka se možná i proto domnívá, že jsme s koronavirem ještě neskončili. „Asi se připravuju na to, že na podzim budu zase jezdit do nemocnic.“

Celé vyprávění Lenky Němcové, manželky těžce nemocného, primáře interního oddělení v sokolovské nemocnici Martina Straky a reportéra Českého rozhlasu Ľubomíra Smatany si poslechněte nahoře v přiloženém audiu.

Podcast 5:59

Zpravodajský podcast týmu Lenky Kabrhelové. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.

Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.

Zdroj