50 let od nejhorší pohárové pohromy Sparty. Tvrdý Leeds dodnes Maška straší

1 měsíc starý 18

50 let od nejhorší pohárové pohromy Sparty. Tvrdý Leeds dodnes Maška straší

V roce 1970 fotbalisté Sparty postoupili v tehdejším Veletržním poháru přes Athletic Bilbao a Dundee United a los třetího kola jim určil vedoucí mužstvo anglické první divize Leeds United.

A hned v prvním utkání, které se hrálo 2. prosince, tedy přesně před 50 lety, se nad Spartou přehnala vše pustošící smršť. Během pouhých 17 minut prvního poločasu inkasovala pět gólů a porážka 0:6 je dodnes nejhorší v celém jejím bohatém účinkování v evropských pohárových soutěžích. "Vzpomínám na ten zápas dodnes," říká Václav Mašek.

Co všechno si z tohoto střetnutí v Leedsu pamatujete?

Celý zápas jsem doslova protrpěl, když zavřu oči, tak ho vidím ještě dnes a řada věcí mě stále straší. Trenér Kolský mně na posledním tréninku řekl, že budu hrát výjimečně středního v útočné trojici útočníků, protože v záložní řadě chce postavit dalšího obranného hráče. Těžké anglické míče a tvrdá hra soupeře nám dělaly velké problémy. Jen jsme přihlíželi a k míči jsem se dostal hlavně jen mezi 19. a 36. minutou, kdy jsem ho po obdržených gólech rozehrával ze středu hřiště. Připadali jsme si jako v Jiříkově vidění. Angličtí profesionálové nám dali lekci, na kterou se nezapomíná.

Víte také, jak utkání hodnotili trenéři?

Don Revie prý o Spartě slyšel, že je technicky vyspělým týmem, ale anglickým mužstvům se nevyrovná v kondici a tvrdosti. Očekával, že v Leedsu se soustředíme hlavně na obranu, a proto chtěli vyvinout tak velký tlak, který by Spartě znemožnil plně využít její techniku. Karel Kolský řekl, že jsme měli na víc, ale nepodařilo se nám zvládnout zápas především psychicky.

Po návratu do Prahy jste jistě četli kritiku vašeho vystoupení v denním tisku. Byla hodně tvrdá?

S ohledem na výsledek nebyla tak krutá. Spíš se připomínalo, že tlak Leedsu byl doslova šílený, založený na chlapské síle, ale také na mistrné přesnosti dlouhých pasů přes celé hřiště. Navíc se zdůrazňovalo, že jejich střelba byla razantní a přesná. Hodně se psalo o brankáři Krameriusovi, který byl i přes šest obdržených gólů označen naším nejlepším hráčem, jenž nás zachránil od ještě většího debaklu. Což byla pravda.

O týden později Sparta prohrála na Letné jen těsně 2:3, takže na její adresu se na vyprodané Letné zase tleskalo?

V prvním poločase Angličané, kteří mimochodem potom ve finále zdolali i Juventus, zase předváděli fotbalovou exhibici a hlediště nás za stavu 0:3 vypískalo. Já jsem se trápil, ale druhá půle už byla lepší. Trenér Kolský mě postavil na mé obvyklé levé křídlo a útočná řada zase měla svoji známou tvář. Dvěma góly se nám dokonce podařilo upravit konečné skóre na přijatelných 2:3. V tisku jsem se druhý den dočetl, že jsem byl opět hráčem starých časů. I takové zvraty přináší fotbal.

Zdroj