Adamczyková 10 let po olympijském triumfu: Ve dvaceti jsem to neřešila, výhry už vnímám jinak

před 4 měsíce 71

Eva Adamczyková v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS řekla, co jí čeká v následujících dnech. „V sobotu odjíždíme na soustředění a další závod je první víkend v březnu ve Španělsku. V únoru jsme zatím měli závody jenom v Gruzii. V březnu budou závody každý víkend,“ prozradila snowboardcrossová královna.

ČTĚTE TAKÉ: Pan Nepodstatný nakročil mezi nesmrtelné. V Super Bowlu mu nakonec chybělo jen pár vteřin

Deset let od vítězství v Soči

V pátek to bude přesně deset let, co Eva Adamczyková, dříve Samková, vyhrála zlatou medaili na Zimních olympijských hrách v Soči. „Vzpomínám na to ráda. Byl to samozřejmě velký obrat v mém dosavadním životě, protože do té doby mě nikdo neznal. Hodně se změnilo. Závod byl krásný. Celý den byl skvělý. Bez celého týmu, který mě podporuje a vždy mi pomáhal, by to nešlo. Bylo to hrozně hezké, že lidé okolo byli snad ještě nadšenější než já,“ zavzpomínala.

Minulý rok se stala nehoda, při které si sportovkyně zlomila oba kotníky. I tak se jí ale podařilo vyhrát mistrovství světa. „Jde těžko srovnávat, co považuji za větší úspěch. Ve dvaceti jsem moc nevěděla, co se vlastně děje. Nevyrostla jsem v prostředí, kde by mě rodiče připravovali na to, že budu profesionální sportovec. Takže jsem to nějak neřešila. Byla jsem trochu nervózní, ale člověk ve dvaceti letech moc trému nemá oproti tomu, když pak musí obhajovat olympijské zlato. Byla to jedna velká jízda a hrozně jsem si to užila,“ vysvětlila úspěšná závodnice.

Nyní jsou pro ni vítězství více sentimentální, než když byla mladší. „Teď zažívám větší vděčnost díky tomu, že jsem na závodech už tolik let, prošla jsem několika zraněními. Před jízdou na mistrovství světa mi to už skoro bylo jedno. Když jsem stála v bráně, zažívala jsem pocit obrovské vděčnosti, že jsem mohla po roce a půl zase závodit,“ přiznala.

Důležité pro ni je, aby si ježdění na snowboardu užívala, jinak by to celé ztratilo smysl. „Jsem teď ve fázi, kdy si to užívám. Všechny výsledky, které následují po tom zranění, jsou bonus navíc. Nejdůležitější pro mě je, že mě to baví. Uvědomuji si, že to také mohlo dopadnout jinak,“ pronesla s tím, že krátce po zlomenině obou kotníků si ježdění tolik neužívala, protože cítila bolest. Ta už je naštěstí pryč.

Adamczyková pochází z Krkonoš, které jsou jejím nejoblíbenějším místem. „Ráda se vždy vracím do Krkonoš. I když už tam nebývá moc sněhu, je to stále můj domov,“ svěřila se. „Když jdu jezdit u nás v Krkonoších, tak jdu na Medvědín. Je to tam mírnější. Na černé sjezdovce si moc nezajezdím,“ řekla.

Přečtěte celý článek