Pobuřujícími náměty podle něj španělský režisér a zároveň scenárista otevírá cestu pro něco nového.
„Dojímá mě, když vidím, kolik toho Almodóvarovy filmy z osmdesátých let znamenají pro queer lidi z Kuby, Dominikánské republiky nebo z Chile. Učinil pro ně z nemyslitelného skutečnost. Vytvořil pro ně zastoupení, kterého se jim nikdy nedostalo nebo kterého měli jinak velmi málo,“ říká.
Následovaly Ženy na pokraji nervového zhroucení. Bláznivá černá komedie se stala největším kasovním trhákem v dějinách španělského filmu. A Almodóvar i díky své první oscarové nominaci světově uznávaným filmařem.
Pochopení pro nepochopené
Svou pověst potvrzoval i dalšími tituly, jako je Mluv s ní, Vše o mé matce nebo z jeho vlastní zkušenosti těžící Bolest a sláva. Jeho filmy v oscarových seznamech málokdy chybí, když už ne díky Almodóvarově filmařskému řemeslu, tak díky hereckým výkonům, třeba jeho dvorní herečky Penélope Cruzové.
„Má skvělou schopnost přimět diváka, aby se dojal nebo soucítil s postavami, které stojí na okraji. S lidmi, které společnost odsunula někam do podzemí nebo do ústraní. V tom spočívá jeho největší nadání. Všechno to samozřejmě dělá s humorem. Je to mistr inscenování. Jen velmi málo lidí umí připravit scénu tak jako on. Nasnímat ji, nabarvit a zkomponovat,“ všímá si docent filmových studií.
Stěžejní podle něj ale pro režisérského solitéra vždy bude vyprávění příběhu. „Bude dojemný a zábavný a zároveň díky němu pochopíte ty, kterým se pochopení od společnosti dostává nejméně,“ oceňuje na Almodóvarově tvorbě José Arroyo.