Alternativa pro Německo chystá kampaň, má ale problémy s tématy i jednotou

3 týdny starý 2

foto Předvolební banner německé strany Alternativa pro Německo (AfD). Ilustrační foto.

Berlín - Alternativa pro Německo (AfD), která je označována populistickou až krajně pravicovou stranu a která sama sebe považuje za strážkyni evropských a německých hodnot, se na víkendovém sjezdu v Drážďanech bude připravovat na nadcházející parlamentní volby. Dění na sjezdu může narušit vnější dojem jednoty strany, která se uvnitř zmítá pod tlakem liberálních, konzervativních a nacionálních proudů. Problémem AfD je i to, že nedokázala přetavit propad popularity vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové ve svůj prospěch.

"AfD z mého pohledu vsadila na špatného koně," řekl v rozhovoru se zahraničními novináři Alexander Häusler z vysoké školy v Düsseldorfu, který je německým odborníkem na pravicový extremismus a neonacismus. Häusler, který AfD sleduje od jejího vzniku v roce 2013, míní špatným koněm to, že strana se postavila do čela protestů proti karanténním a pandemickým opatřením.

"AfD přitom na samém počátku kritizovala vládu za to, že nedělá dostatek pro ochranu veřejnosti," vysvětluje. Brzy ale postoj přehodnotila a přidala se ke skupině radikálů, příznivců spikleneckých teorií, popíračů právní existence Spolkové republiky Německo, odmítačů očkování a dalších nespokojenců, kteří proti karanténním opatřením protestují.

Tento krok podle Häuslera učinila ve snaze najít nové téma, kterým by se proti vládě vymezila, protože o ty tradiční přišla. Pandemie problémy s migrací a kritiku muslimů odsunula ne vedlejší kolej. "Už to není hlavní otázka," říká. Postavit se do čela protestů proti koronaviru ale straně nepomohlo. "Nevedlo to k úspěchu," poukazuje na březnové výsledky zemských voleb v Porýní-Falci a Bádensku-Württembersku.

V Porýní-Falci skončila AfD čtvrtá s 8,3 procenta hlasů, což byl oproti roku 2016 propad o 4,3 procentního bodu. V sousedním Bádensku-Württembersku byla strana pátá s 9,7 procenta hlasů. Tento výsledek byl o 5,4 procentního bodu horší než před pěti lety. CDU, která skončila v obou zemích druhá, ale s nejhorším výsledkem v historii, propad AfD označila za jedinou dobrou zprávu regionálních voleb.

Häusler nevylučuje, že březnový neúspěch AfD na jihozápadě Německa může být začátkem konce úspěchů této strany, která se dokázala dostat nejen do zemských sněmů, ale i do celoněmeckého Spolkového sněmu. Ve Spolkovém sněmu je AfD navíc nejsilnější opoziční stranou.

"I příznivci AfD se bojí koronaviru, mají strach z nákazy a chtějí se očkovat," říká Häusler o jednom z důvodů, proč se podle něj AfD nedaří. "Lidé mají strach, chtějí bezpečí, touží po konci pandemie, žádají rozumnou politiku a rozumný přístup k očkování," doplňuje.

Do karet AfD podle Häuslera nehraje ani to, že se celá strana dostala do hledáčku Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV), tedy německé civilní kontrarozvědky. Soud sice prozatím zakázal sledování AfD na celostátní úrovni, i tak ale podezření ze sympatií k pravicovému extremismu odradí řadu voličů. To, že strana s krajní pravicí koketuje, je podle Häuslera jasné, protože radikální pravice je vedle nacionálně-liberálního a nacionálně-konzervativního jedním z názorových proudů uvnitř AfD.

"Tyto tři proudy vedou k tomu, že AfD není pevně programově ukotvena," vysvětluje Häusler. A názorový nesoulad může vést ke sporům na víkendovém sjezdu, kde si strana vybere, kdo ji povede do voleb. Za předem daného je považován spolupředseda strany Tino Chrupalla, který pochází ze Saska a který patří k pravicovému spektru. Jistotu Chrupallovi dává mimořádně silná pozice AfD v Sasku, kde by ji podle průzkumu deníku Sächsische Zeitung volilo 29,6 procenta lidí, zatímco dosud nejsilnější CDU premiéra Michaela Kretschmera jen 27,3 procenta. Sasko je v podpoře AfD výjimečné, na celostátní úrovni se strana pohybuje v rozmezí deseti až 12 procent.

Spolupředseda AfD Jörg Meuthen, který vystupuje proti nacionálnímu táboru, by chtěl, aby byly volební lídři dva. V duu s Chrupallou by rád viděl Joanu Cotarovou z Hesenska. Cotarová takové řešení označuje za ukázku jednoty, neboť by zástupci odlišných proudů měli své volební lídry.

Zda se tento scénář podaří uskutečnit, není jasné. Meuthenovi navíc hrozí pokus o odvolání, což by si přálo nacionalistické křídlo. To ho takto chce potrestat za to, že se snaží vymezit proti krajně pravicovým postojům.

Sám Chrupalla v minulosti hovořil o Alici Weidelové, která spolu s čestným předsedou AfD Alexanderem Gaulandem vede poslaneckou frakci strany. Ambicím Weidelové ale uškodil špatný volební výsledek v Bádensku-Württembersku, kde vede místní pobočku AfD.

Některá média kvůli pnutí ve straně nevylučují, že o volebních lídrech nemusí být po sjezdu jasno. A takový výsledek by neposílil popularitu u těch voličů, kteří se k AfD obrací jako k protestní straně.

Zdroj