před 1 týden
31
Možná vůbec první „konverzaci“ člověka a velryby nahráli američtí vědci u pobřeží Aljašky. Z člunu pod hladinu pouštěli nahrávku velrybího „pozdravu“, na kterou jeden keporkak následně odpověděl. Vzájemná výměna zvuků trvala kolem 20 minut. O čem rozhovor je, ale nikdo neví.
Washington 12:23 22. dubna 2024
Vědci si nejdříve nahráli zvuk velrybího „pozdravu“ a o den později ho pouštěli pod hladinu nedaleko skupiny keporkaků. Jeden z nich se k člunu přiblížil a asi 20 minut kolem něho kroužil. Vědci pustili nahrávku a velryba na ni s pauzami „odpovídala“. Celkem těchto „replik“ bylo 36, poslechnout si je můžete na serveru BBC.
Jak se loučí sloni s mrtvým mládětem. Dospělí uloží slůně do příkopu, tělo zčásti zakryjí a dlouze troubí
Číst článek
Tři roky starou nahrávku zveřejnili vědci teprve nyní. Biologové z Kalifornské univerzity tomu říkají „takzvaný rozhovor“. O čem je, ale pochopitelně nikdo netuší.
Kytovci jsou inteligentní zvířata. Navzájem spolupracují, učí se jeden od druhého, pečují o mláďata a umí si i hrát. I proto je o nich mezi vědci takový zájem.
Zatímco pro lidi má zásadní význam zrak, pro kytovce je hlavním smyslem sluch. To je zcela logické, jelikož je v hlubinách tma a zvuk se vodou šíří rychleji než vzduchem. Za 50 milionů let se u kytovců vyvinuly složité zvukové projevy, které jim slouží k vzájemné komunikaci, navigaci, k hledání partnera i potravy a taky k obraně teritoria.
Server BBC upozorňuje, že skupiny kytovců v různých oblastech oceánů mají svá „nářečí“. A vědci už zaznamenali kytovce, kteří napodobovali dialekty cizích skupin.
Vorvaní ‚morseovka‘
V případě takzvaného rozhovoru s keporkakem je zajímavé i to, že etoložka Josie Hubbardová, která je členkou vědeckého týmu, se podílí i na projektu SETI. Ten se zabývá výzkumem mimozemské inteligence.
Divocí pakoně v Africe jsou méně odolní a plodní. Mohou za to farmy, silnice a ploty
Číst článek
Právě inteligence kytovců je důvodem, proč jsou si oba projekty blízké. Porozumět „velrybštině“ je podle Hubbardové první krok směrem k případné komunikaci s jinou inteligencí, než je ta lidská. To nemusí být hned civilizace mimozemská, ale třeba jen jiný zdejší inteligentní živočich, například vorvaň.
Komunikaci vorvaňů studuje v Karibiku u ostrova Dominika jiný tým pod vedením amerického mořského biologa Davida Grubera. V něm jsou vedle biologů i odborníci na šifry, jazykovědci a počítačoví experti na umělou inteligenci, kteří vytrvale nahrávají komunikaci velké rodinné skupiny vorvaních samic a mláďat.
Vorvani spolu komunikují rychlým cvakáním, jakousi vorvaní „morseovkou“. S jejím zkoumáním pomáhá vědcům i umělá inteligence. Vědci se snaží využít strojové učení, vytvořit systém, který by dovedl rozpoznat a klasifikovat jednotlivá „cvaknutí“, a jednou možná něco z vorvaní komunikace rozluštit. Výsledky chtějí zveřejnit ještě letos.
