Analytici: NATO na Ukrajinu nepůjde, ve hře může být „koalice ochotných“ či výcvik na místě

před 2 měsíce 55

K nasazení vojáků NATO na Ukrajině nedojde. Potvrdil to generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Jako extrémně nepravděpodobnou možnost označili nasazení sil Severoatlantické aliance i experti oslovení deníkem Echo24. Připouští nicméně možnost, že by se aktivně do konfliktu mohly zapojit některé jednotlivé země, určitá „koalice ochotných“. Státy by také mohly poskytnout své poradce, techniky nebo výcvik přímo na místě.

Polský prezident Andrzej Duda po summitu v Paříži prohlásil, že nejbouřlivější diskuze se týkala otázky vyslání vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron po skončení jednání nevyloučil, že by k nasazení mohlo dojít. K věci se následně vyjádřil i generální tajemník NATO Stoltenberg s tím, že aliance žádný takový plán nemá. Vyslání vojáků na Ukrajinu a následné „totální eskalace“ se obával především slovenský premiér Robert Fico.

Bezpečnostní analytik z Institutu mezinárodních studií FSV UK a vedoucí Peace Research Center Prague Michal Smetana pro Echo24 řekl, že by nejednoznačné prohlášení prezidenta Macrona četl spíše jako tvrdé politické prohlášení, které odpovídá hlavnímu záměru summitu – vyslat jasný signál, že Západ je odhodlaný v podpoře Ukrajiny pokračovat.

„Považuji v každém případě za zcela vyloučené, že by se v rámci NATO našla shoda na nasazení vojáků na území Ukrajiny. Čistě hypoteticky si dokáži představit, že by některý z členských států z vlastní iniciativy vyslal na území Ukrajiny například vojenské poradce, což je praxe, kterou známe z proxy válek období studené války,“ uvedl Smetana s tím, že i tak by se nicméně nejednalo o schválenou akci NATO.

„Přímé nasazení bojových jednotek jakéhokoliv členského státu do přímých válečných akcí na Ukrajině pak minimálně v této fázi považuji za extrémně nepravděpodobný scénář,“ dodal Smetana.

Kdo se přiklání k vyslání vojáků?

Podle odborníka na bezpečnost z Masarykovy univerzity v Brně Miroslava Mareše je na základě dosavadních vyjádření nejasné, který stát se vlastně k vyslání vojáků přiklání. „A spíše to vypadá jako iniciativa některých států EU, zřejmě je mezi nimi Francie, když Macron toto jednání svolal, možná i mimo EU – napadá mě Spojené království. Není to tedy s vysokou pravděpodobností aktivita na úrovni NATO, kde by se nyní nepodařilo dosáhnout nutného konsensu všech členů. Tomu odpovídá i Stoltenbergovo vyjádření,“ poukázal pro Echo24 Mareš.

Zároveň se vyjádřil i k tomu, že by jednotlivé země mohly vyslat své jednotky. „O charakteru takového vyslání lze zatím jen spekulovat, mohlo by se jednat o výcvikové aktivity přímo na území Ukrajiny, techniky k zajištění různých zbraňových systémů anebo o strážní službu v týlu, aby se uvolnily kapacity pro frontu. Rusko by zřejmě reagovalo snahou na tyto jednotky zaútočit, ale teprve v případě přímého nasazení západních vojáků na frontě by to vedlo k výraznější eskalaci konfliktu,“ domnívá se Mareš.

Ve hře může být „koalice ochotných“

Podle analytika Richarda Stojara z Univerzity obrany v Brně je patrně předčasné dopady pařížského summitu hodnotit. „Zmíněná odpověď prezidenta Macrona sice může být vnímána jako vyhýbavá, na druhé straně doposud nikdo na této úrovni možnost vyslání jednotek evropských států do bojové operace na Ukrajině ani nepřipouštěl. Je obtížné z dostupných informací vyvodit, jaký stát by se chtěl do takovéto akce zapojit a samozřejmě nijak nebyl specifikován ani možný rozsah nasazení těchto sil,“ řekl Stojar pro Echo24.

Pokud by evropské členské země NATO přece jen poslaly své vojáky bojovat na Ukrajinu, konflikt mezi Ruskem a aliancí by byl nevyhnutelný, uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Je třeba hovořit nikoli o pravděpodobnosti, ale o nevyhnutelnosti“ konfliktu mezi Moskvou a NATO, řekl Peskov.

Ta pravděpodobnost je nicméně podle Richarda Stojara prakticky nulová. „Možnost přímého zapojení Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině v reakci na tuto debatu již odmítl i generální tajemník Stoltenberg, takže nasazení aliančních sil a jejich aktivní participace v konfliktu je velmi nepravděpodobná,“ řekl Stojar s tím, že teoreticky by se do budoucna mohlo mluvit o případné „koalici ochotných“, zejména států, které navázaly bilaterární spolupráci s Ukrajinou, ale aktuálně se ani tato varianta nejeví jako příliš reálná.

„Pokud by k takovémuto scénáři došlo, následkem by patrně byla výrazná eskalace konfliktního potenciálu mezi Ruskem a Západem. A nedá se v takovémto scénáři pochopitelně vyloučit ani silná reakce z ruské strany, která by následně mohla vést i k přímé konfrontaci Ruska a Aliance, čemuž se obě strany doposud snažily vyhnout,“ dodal Stojar.

Přečtěte celý článek