Analytik o průzkumu: Překvapil mě nárůst stran mimo Sněmovnu. Možná zažívají renesanci

Někteří voliči sněmovních stran jsou unavení. Proto hledají mimo dolní komoru, komu dát svůj hlas. „Nárůst stran, které nejsou ve Sněmovně, mě překvapil,“ nechává nahlédnout za oponu dat nového volebního modelu analytik Medianu Ivan Cuker, který se na jeho tvorbě podílel. Úspěch menších stran přičítá kampani před volbami do Evropského parlamentu. O podporu naopak přišly SPD, STAN a TOP 09.

Rozhovor Praha 6:20 25. dubna 2024

Je něco, co vás na březnovém volebním modelu překvapilo?
Překvapil mě nárůst stran, které nejsou v Poslanecké sněmovně. Předpokládal jsem, že podle hesla „sejde z očí, sejde z mysli“ bude jejich podpora klesat. Ale zdá se, že možná zažívají renesanci. I když to třeba bude mít jenom krátkodobý efekt.

Můžete upřesnit, o jaké strany jde?
Nejvíce asi vidíme narůst strany PRO 2022. Polepšily si KSČM, dokonce i Trikolora, která už se v průzkumech dlouho vůbec neobjevovala, a také Zelení.

Je dobré říci, že v součtu stran, které by se podle našeho modelu nedostaly do Poslanecké sněmovny, jde o více než čtvrtinu všech případně odevzdaných hlasů. Je to o něco více než při minulých volbách. Pokud by strany kandidovaly samostatně a nesestavily koalice, tak by nyní propadlo více hlasů.

Jedno vysvětlení je, že to jsou nespokojení voliči vládní koalice nebo sněmovní opozice, kteří se poohlížejí po alternativě. Nespokojenost je vidět už dlouho. Ale nárůst menších stran nastal až teď. Proto si to vysvětluji možná spíše úspěšnou kampaní menších stran před volbami do Evropského parlamentu.

K PRO 2022 a Trikoloře nejspíše podle Medianu přešla část voličů od SPD. Dělají tedy tyto dvě menší strany nyní lepší kampaň?
Úspěšně se zviditelnily. Trikolora kandiduje ve volbách do Evropského parlamentu v koalici právě s SPD. Zejména pro menší strany je hodně důležité, aby se objevovaly v médiích, aby se o nich mluvilo.

Poměrně úspěšná je v tomto koalice Přísahy a Motoristů nebo také Kateřina Konečná, která pro eurovolby využila značku Stačilo!, pod kterou kandiduje i KSČM. U Zelených je hodně silná aktivita na sociálních sítích, což jim možná pomohlo přebrat menší část voličů Pirátů.

Zmiňoval jste SPD a Trikoloru, kteří spolu jdou do eurovoleb. Mohlo se stát, že SPD pomohla Trikoloře se zviditelnit a my nyní vidíme odliv voličů od SPD mimo jiné právě k Trikoloře?
Pomohla jí zviditelnit značku, která v očích mnoha lidí možná už zanikala. A je to možné částečné vysvětlení. Trikolora se u nás většinou pohybuje kolem jednoho procenta. A má tak menší zisk, než abychom ho mohli ze statistických důvodů zveřejňovat. Nyní má dvě procenta. Takže nárůst není zásadní.

Ale je překvapivé, že kumulativně všechny menší strany mimo Poslaneckou sněmovnu narostly nebo si udržely relativně silnou pozici. A ten nárůst je takový, že už nemůže jít jen o statistickou chybu.

Lidé si pletou strany

Sněmovní volební model ovlivňuje kampaň před eurovolbami. Je možné, že čísla, která vidíme, jsou jenom určitým vychýlením z řady volebních modelů? že nejde o dlouhodobější trend a vše se po eurovolbách vrátí na jiné hodnoty?
Může to tak být zejména proto, že kampaň k volbám do Evropského parlamentu teprve startuje. Menší subjekty možná trochu přepálily start. Může se ukázat, že do voleb jejich podpora zase klesne. Pro to, jestli se jejich podpora udrží mírně vyšší nebo bude dále růst, je důležité, co nastane po volbách. Tyto strany mohou nyní zvládnout kampaň do voleb, ale pokud nemají dlouhodobou komunikační strategii, tak z toho nejspíše dlouhodobě těžit nebudou.

Pletou se třeba respondentům názvy uskupení kandidujících do eurovoleb s těmi subjekty, které by potenciálně kandidovaly do Sněmovny?
Ano. Při zpracování dat vidíme, že respondenti zaměňují názvy stran s názvy koalic nebo uskupení. Pro některé lidi je teď možná těžší rozlišit, že ta situace je epizodická, jen pro tyto volby, a strany možná pod těmito názvy nadále vystupovat nebudou.

Pokud někdo napíše Stačilo!, je to volič KSČM. Může to být ale mírně problematické. Pokud uvedou například koalici SPD a Trikolory, tak pro nás není rozluštitelné, kterou ze stran by volili do Sněmovny. A nemůžeme toho člověka do volebního modelu pustit. Je to menší počet případů. Na druhou stranu je to výhoda toho, že vidíme, jak někteří respondenti tu situaci vnímají.

Kanibalizace od ODS

TOP 09 by se poprvé od dubna 2023 ocitla mimo Poslaneckou sněmovnu. Kam její voliči odešli?
Když to řeknu eufemisticky, tak dlouhodobě vidíme, že ODS kanibalizuje menší strany, se kterými byla v koalici SPOLU. Získává voliče, kteří odcházejí od lidovců nebo TOP 09.

Ale nemůžeme to říct úplně takhle jednoduše, protože do výsledku volebního modelu promlouvá také to, že se trochu mění naše populace. Mladí lidé získávají volební právo, o některé starší zase přicházíme. A zároveň ti, kteří minule k volbám nepřišli, tak mohou přijít k dalším volbám. Pohyby tedy ovlivňuje také to, kdo by k volbám přišel a kdo ne.

A vidíme, že z tábora vládních koaličních stran je část respondentů, kteří nyní přemýšlejí o tom, jestli by vůbec k volbám přišli. To je možná i částečné vysvětlení ztráty u TOP 09.

Zmínil jste, že ODS kanibalizuje menší strany z koalice SPOLU. Proč se to děje?
Nemyslím si, že je to aktivní politikou nebo kampaní ODS. Ale spíše tím, že je nejvíce vidět. Má předsedu vlády a ministra financí. Mediální prezentace vlády vždy vyznívá ohledně viditelnosti nejlépe pro ODS.

Možná také některé střety, které mezi stranami byly, už vzal čas. Protože třeba TOP 09 vznikala jako alternativa vůči ODS zatížené různými skandály. Dnes tento narativ už nikde nevidíme a možná i proto TOP 09 ztrácí své voliče.

Může hrát roli i to, že ODS by se mohla postavit hnutí ANO, protože ve většině průzkumů dlouhodobě vychází jako druhá strana?
Často vidíme, že lidé raději podpoří favorita, než někoho, kdo se těsně dostane do Sněmovny. Část lidí takto uvažuje. A to favorizuje ty, kteří jsou v průzkumech výše.

Je dobré dodat, že ODS na druhém místě nemá úplně nezpochybnitelnou pozici, protože v jednom modelu před nimi byli Piráti. Dlouhodobě se ale ukazuje, že ODS atakuje hranici 15 procent, zatímco Piráti jsou lehce nad 10 procenty. Opoziční lídr ale nemusí být úplně jednoznačný.

Zůstaňme u vládní koalice. Hnutí STAN si neudrželo únorovou vyšší podporu. Ukázal se podle vás efekt Debat bez cenzury předsedy Víta Rakušana, které začaly v lednu a skončily v březnu?
Ukazuje se, že debaty měly mediální efekt. Mluvilo se o nich, napsalo se o nich mnoho článků. A to se propsalo do zvýšené podpory hnutí STAN v měsíci únoru. Ale data za měsíc březen nám ukazují, že podporu si hnutí STAN nedokázalo udržet. Byla patrně jenom epizodická. Ale ještě bych byl trochu opatrný. Uvidíme, co napoví dubnová data. Může se stát, že STAN teď ztrácí ve prospěch menších stran, které si tu podporu ale zase neudrží.

Strany opravdu potřebují mít dlouhodobou komunikační strategii, protože tyto nárazové akce se většinou nepropisují do dlouhodobého zvýšení preferencí. Potřebují najít svou cílovou populaci, kterou budou umět dobře oslovovat. A přijde mi, že tato akce byla jako hození udice do rybníka, kdy čekali, co zrovna vyloví.

Strop ANO

Ještě k hnutí ANO. V březnovém volebním modelu Medianu je ANO na 32 procentech. Běžně osciluje mezi 32 až 35 procenty. Má stále podle vás kam růst, nebo už je tohle strop, kterého může dosáhnout?
Měříme volební potenciál. Je to součet všech hlasů, které by straně byly odevzdány, plus všech respondentů, kteří stranu zvažují, takže ji mají na druhém, třetím a dalším místě, když přemýšlí o tom, koho by volili. V tomto součtu získalo hnutí ANO za březen potenciál 41,5 procenta. To je strop, kam by v březnu mohlo vyrůst. Aby získalo celý svůj potenciál, muselo by ale přesvědčit voliče, že nemají volit stranu, kterou aktuálně mají jako svou primární volbu.

Odkud ještě může voliče získat?
Potenciál ANO leží u stran, které jsou mimo Poslaneckou sněmovnu, zejména Přísaha, KSČM nebo i SOCDEM. Tam se zdá, že jsou voliči trochu kolísavější a nakloněni podpořit stranu, která má jistotu, že bude ve Sněmovně.

Ale také je důležité, že ANO posiluje i mezi mladými. Pravidelně měříme v populaci 18 až 24 let více než desetiprocentní podporu hnutí ANO. Daří se mu oslovit nové voliče. A to je asi klíč k úspěchu ANO. Je úspěšné napříč všemi věkovými kategoriemi.

Kdyby tedy ANO mělo získat nové voliče, tak by to bylo od mimosněmovních stran, možná mezi mladými a třeba i mezi voliči, kteří nejsou rozhodnuti, že půjdou volit?
Ano, takto jste to seřadila i podle pravděpodobnosti, kterou bych tomu dal já.

Anna Jadrná