Analýza: Babiš téměř neoslabil, ale svou chamtivostí se připravil o spojence

3 měsíce starý 77

Například ODS ve volbách v roce 2010 získala přes 20 procent voličů, o tři roky později po pádu Petra Nečase ale už jen 7,7 procenta.

ČSSD se zase ze zisku 20,4 procenta v roce 2013 propadla na 7,3 procenta v roce 2017. Hnutí ANO se však už tři volby po sobě pyšní dvouciferným výsledkem, i když bylo ve vládě ve dvou povolebních obdobích.

V roce 2013, kdy kandidovalo poprvé, získalo 18,6 procenta voličů. Tehdy vstoupilo do vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) a získalo pro Babiše klíčový post ministra financí.

O čtyři roky později pak ANO vyhrálo volby s 29,6 procenta, zatímco ČSSD – jak již bylo řečeno – drtivě propadla.

Ani po čtyřech letech ve vládě, která kvůli pandemii vyhlašovala lockdowny, zavírala školy a bránila cestování, se však ANO nepropadlo.

V celé zemi ztratilo od roku 2017 pouze necelých 42 tisíc voličů a pohoršilo si tak jen o dva procentní body, když skončilo s 27,12 procenta.

Babišovi dal kroužek každý desátý

Sám premiér pak sesbíral velký počet preferenčních hlasů, a to 38 277. Znamená to, že 28,5 procenta všech voličů ANO v Ústeckém kraji mu udělilo kroužek. Dohromady bylo v kraji odevzdáno 377 126 hlasů. Babiš tak získal kroužek asi od každého desátého voliče kraje.

V tomto poměru lehce předběhl i hvězdu kroužkování, šéfa STAN Víta Rakušana.

Ten sice získal dokonce 59 792 preferenčních hlasů a oslovil tak 43,4 procenta voličů koalice PirSTAN, ale z celkového počtu 706 634 odevzdaných hlasů ve Středočeském kraji mu kroužek udělil zhruba každý dvanáctý volič.

Marketingový specialista Jakub Horák soudí, že Babišovi pomohlo, že se jeho vlády významně nedotkla žádná korupční aféra toho typu, že by některý z ministrů „okrádal stát“.

„Odchod vlád ČSSD nebo pravice býval doprovázený buď masivními korupčními skandály, nebo špatnou ekonomickou situací,“ připomíná Horák.

Oproti tomu Babišovy kauzy, jako např. Čapí hnízdo, mnohé voliče neodrazují.

„Oni to nevnímají tak, že přepsat firmu na rodinu, aby dosáhla na dotaci 50 milionů korun, je adekvátní prohřešek, jako když si někdo ze státního rozpočtu přihraje 100 milionů korun. Evropské dotace voliči Andreje Babiše tak nevnímají,“ soudí marketér.

Voliči se také stále mají relativně dobře. „Zatím máme velice nízkou nezaměstnanost, dluh v poměru k HDP máme nižší než např. ve Španělsku. Takže si myslím, že voliči socialistů, komunistů a ANO jsou spokojeni. Ani v době covidu nevznikla krize, nezačaly se pokládat firmy,“ dodal Horák.

Marketingový specialista Karel Pluhař, který v minulosti pracoval např. pro ČSSD, vidí za Babišovým úspěchem jeho schopnost oslovovat široké spektrum lidí.

„Babiš se už poněkolikáté kampaní přeorientoval na jinou voličskou skupinu. Uvolnil střed a nabral nacionalistické a levicové hlasy. Tím sice získal skvělý výsledek pro sebe, ale zdevastoval své dosavadní vládní partnery i SPD,“ řekl Pluhař Novinkám.

Zásluhy nese také jeho tým. „Velký díl na Babišově úspěchu má skvělá volební mašinerie. Permanentní volební kampaň vede více než 10 let,“ poznamenal Pluhař.

Zdůraznil, že Babiš uvažuje dlouhodobě, a má proto vybudované nejlepší a nejdražší zázemí ze všech politických stran.

„Zatímco ostatní strany typicky zapojují poradce několik měsíců před volbami, Babiš je využívá dlouhodobě. Daří se mu nastolovat témata, na která ostatní neumějí reagovat. Příkladem jsou Piráti, kteří zažili debakl také kvůli Babišově tvrdé kampani,“ míní Pluhař.

Politolog Zdeněk Zbořil soudí, že Babišovi k upevnění voličského jádra pomáhá, že je terčem všech ostatních politických stran, a to nejen pravice a Pirátů. „Vymezovala se proti němu i ČSSD, která s ním seděla ve vládě. I KSČM i SPD,“ poznamenal.

„ANO bylo neustále terčem kritiky. Jednání vlády bylo zdržováno v Poslanecké sněmovně, proto na ni Babiš zanevřel. Vytvořila se národní fronta, v níž se strany různých směrů stavěly proti ANO do houfu,“ dodal Zbořil.

Vládu mu překazila chamtivost

Babiš však svůj volební úspěch tentokrát zřejmě nepromění v křesla ve vládě. Podle Horáka si za to může sám, protože své dosavadní úhlavní spojence – ČSSD a komunisty – svými výpady prakticky zlikvidoval.

Obě levicové strany skončily pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny – ČSSD s 4,6 a KSČM s 3,6 procenty.

„Chytrý politik by svým vládním partnerům přiznal zásluhy. Asi by před volbami nekřičel, že Maláčová (ČSSD) před volbami na ministerstvu práce nic nedělala a nechal by jí podíl na vděku důchodců, maminek-samoživitelek a dalších lidí, kterým tahle vláda pomohla,“ míní Horák.

„Babiše dohnala jeho chamtivost,“ dodal.

Hlasů stran, které ve Sněmovně často podporovaly vládu – tedy ANO, ČSSD, KSČM, ale i SPD, bylo totiž dohromady více než hlasů pro koalice SPOLU a PirSTAN.

Babiše a jeho někdejší spojence volilo 2 416 264 lidí, koalice SPOLU a PirSTAN dostaly celkově 2 333 681 hlasů.

Zdroj