Ani v krizi se uznávání kvalifikace zahraničních doktorů nezrychlí

2 měsíce starý 4

Některé tuzemské nemocnice už měly na podzim možnost vyzkoušet si spolupráci se zahraničními vojenskými zdravotníky. Například v brněnské vojenské nemocnici pomáhala šestice zdravotníků z Velké Británie. A právě podle ředitele nemocnice Martina Stračára by nebylo od věci v době bezprecedentní krize uvažovat o změně přístupu k cizím lékařům a sestrám.

Lékař z Německa by musel žádat o uznání kvalifikace, to trvá až 30 dnů

Martin Stračár, ředitel nemocnice

„Každá země Evropské unie má svůj systém vzdělávání a nejsou vyřešeny kvalifikace a kompetence. Pokud by tedy přijel lékař třeba z Německa, musel by žádat o uznání kvalifikace – a to trvá i několik týdnů. U sester z různých zemí je rozptyl kompetencí ještě daleko větší. Nevím, jestli by se nad tím neměl někdo zamyslet a třeba pro případ situace, jako je ta současná, nastavit jednodušší pravidla,“ řekl Právu Stračár.

Britští zdravotníci, kteří sloužili loni v listopadu a prosinci v brněnské nemocnici, tak mohli pracovat pouze pod dohledem svých českých kolegů. „Určitě to mělo smysl, vyzkoušeli jsme si, jak by to mohlo fungovat. Přece jen byli mezi pacienty, kteří jim nerozuměli. Ale zvládli to, všichni si to pochvalovali,“ prohlásil ředitel.

Novely zamítli

„Neříkám, abychom si sem pustili lékaře či sestry ze zemí, jejichž vzdělávací systém úplně neodpovídá naším standardům, ale třeba v rámci EU by to mohlo fungovat. I když to u nás zatím zvládáme, určitě bychom ocenili víc zdravotních sester i některých lékařských odborností. Kromě péče o pacienty tu totiž máme očkovací centrum a tam samozřejmě musíme mít naše zdravotníky,“ upozornil Stračár.

Ministerstvo zdravotnictví na jaře navrhovalo, aby v krizi mohli v tuzemsku pracovat lékaři a sestry ze zemí mimo EU.

„Konkrétně to byl návrh, že ministerstvo zdravotnictví povolí zdravotnickým pracovníkům z takzvaných třetích zemí, tedy ze zemí mimo EU, aby v českých nemocnicích pracovali i bez potřebných aprobačních zkoušek. Povolení se mělo vztahovat na dobu nouzového stavu a tři měsíce po jeho skončení. Tyto novely ale Sněmovna zamítla. Momentálně se s opakovaným předložením těchto novel obou zákonů nepočítá,“ řekla mluvčí ministerstva Barbora Peterová.

Se zrychlenou krizovou procedurou se nepočítá ani u zdravotníků z EU, kteří v případě působení v tuzemsku musí žádat o uznání způsobilosti. „Jde o správní řízení zahajované na základě žádosti, jehož vyústěním je vydání rozhodnutí dle správního řádu. Správní lhůta pro jeho vydání ze zákona činí 60 dní počítaných ode dne podání žádosti. V posledních letech se průměrná délka vydání tohoto typu rozhodnutí pohybuje okolo 30 dní – tedy na polovině zákonné lhůty,“ dodala mluvčí.

Zdroj