Apríl ve fejkové éře

1. Domovská stránka
2. Domácí
3. Apríl ve fejkové éře

Neziskové organizace často sklouzávají do jisté zaťatosti, která pramení z falešného pocitu, že právě ony jsou jedinými skutečnými ochránci veřejného zájmu. Máme za to, že účinný lék proti této umanutosti je humor. Proto od roku 2012 vydáváme vždy 1. dubna aprílové zprávy. Tu poslední s názvem Česko si koupilo letadlovou loď. Cena je však tajná jsme poslali i novináři a spisovateli Jaroslavovi Veisovi. Ten na základě našeho aprílu napsal do Lidových novin komentář Apríl ve fejkové éře, ve které se zamýšlí nad tím, že dezinformace a polopravdy se staly významnou součástí globální informační změny.

lustrační koláž vytvořená Kverulantem za pomoci AI Bing images create

Když mi v mailu přistála informace neziskovky Kverulant, že Česko koupilo od Itálie vysloužilou letadlovou loď Giuseppe Garibaldi, kterou přejmenuje na Tomáš Garrigue Masaryk a pošle ji hlídkovat před plovoucím terminálem na zkapalněný zemní plyn v nizozemském přístavu Eemshaven, což měla na profilu na síti X pochvalně komentovat ministryně obrany Černochová, moc mě to nezneklidnilo. Zpráva měla datum 1. dubna a jejím autorem měl být jakýsi Tomáš Fejk. Takže obyčejný apríl.

Kdyby měla zpráva datum včerejší, bylo by to horší. Paní Černochová podniká na síti X občas pozoruhodné myšlenkové výpady, do nichž by zpráva o nákupu letadlové lodi TGM dobře zapadla.

Vzpomínáte třeba, jak hodlala vystupovat z OSN? A není na naší politické forbíně sama, zdatně jí sekunduje řada dalších figur, jen namátkou třeba Andrej Babiš či Tomio Okamura.

Boj o pozornost veřejnosti je totiž nelítostný, a protože rychlost je v něm snad nejdůležitější zbraní, bojovníci často dřív píší, mluví a natáčejí se, než myslí, ba někdy se zdá, že to poslední vypouštějí z programu. Což je ta lepší možnost. A co je ta horší? Dělají to úmyslně. Na rozdíl od aprílu nikoli s úmyslem pobavit, nýbrž s cílem poškodit. Účinnější, než tradiční poctivá lež je přitom pouhé posunutí pravdy, její přibarvení.

Dezinformace a polopravdy, globálně fake news, se totiž už dnes staly významnou součástí globální informační změny. Každá zpráva může být fake news, česky říkáme fejk. Původně anglické slovo fake (padělek, podvrh) se totiž v češtině pro 21. století už dávno uvelebilo. Fake news celosvětově zpopularizoval zejména Donald Trump během své první volební kampaně, když vše, co se mu nehodilo, za fake news označil, a zároveň je sám s gustem vytvářel a dosud vytváří. Například sám sebe na tiskovce s finským prezidentem Niinistöem v roce 2019 označil za toho, kdo termín fake news vymyslel.

O globální informační změně se sice mluví méně často než o globální klimatické změně – nejspíš proto že ji nikdo nezpochybňuje –, ohrožuje nás však neméně. O to víc, že nezastavitelný rozvoj umělé inteligence otevírá vytváření nejen falešné reality, ale i zpráv nedozírné možnosti k využití i zneužití.

Nejde jen o to, že ve společnosti, v níž se člověk nemůže spolehnout na to, co je pravda a co lež či polopravda, se nežije o moc líp než ve světě, v němž se nemůže spolehnout na to, jaké bude počasí v zimě a jaké v létě. Jde i o to, že cíleně vypouštěné a dokonale připravené dezinformace se už staly účinnou zbraní nové studené války, jež ji nakonec může zvrhnout ve válku horkou stejně snadno (byť to trvá déle) jako raketa vypuštěná na falešný cíl.

Obávám se, že starému dobrému aprílu jednou za rok už zvoní hrana. Hrozí den, co den, obvykle to není až taková legrace a pravděpodobnost, že na konci někdo zvolá apríl! a následuje úlevný smích, je nulová.

Jaroslav Veis (* 19. dubna 1946, Praha) je český spisovatel (především vědeckofantastických povídek), publicista, novinář, redaktor a překladatel z angličtiny.

Na přelomu 80. a 90. let byl autorem populárního návrhu řešení dvou kontroverzních a vlekoucích se staveb socialismu, Strahovského tunelu a Žižkovské televizní věže. Ve fejetonu pro obnovené Lidové noviny navrhl žižkovskou věž podříznout a poté její tubus strčit do tunelu.