Arménský premiér vyplísnil Putinovu vojenskou alianci. Jiného spojence nemá

2 týdny starý 11

Arménský premiér Nikol Pašinjan ve středu vyjádřil své rozčarování nad tím, že bezpečnostní aliance pod vedením Ruska nepřišla jeho zemi na pomoc tváří v tvář tomu, co označil za agresi ze strany Ázerbájdžánu. Rozhodl se proto nepodepsat společnou deklaraci na setkání lídrů ODKB, uvádí agentura Reuters.

ODKB je obranná a bezpečnostní aliance v čele s Ruskem, jejímiž členy jsou další postsovětské státy – kromě Arménie také Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.

„Je deprimující, že členství Arménie v ODKB neodradilo Ázerbájdžán od agresivních akcí,“ řekl Pašinjan na setkání v arménském hlavním městě Jerevanu. Legitimitu celého spolku tak zpochybnil.

Arménie a Ázerbájdžán před dvěma lety znovu vedly válku o region Náhorní Karabach a konflikt skončil mírovou dohodou, po které ale Arméni fakticky ztratili část území. Od té doby se krvavé potyčky mezi oběma státy opakují, naposledy letos v září (podrobněji zde).

„Do dnešního dne se nám nepodařilo dosáhnout rozhodnutí o reakci ODKB na agresi Ázerbájdžánu vůči Arménii. Tyto skutečnosti vážně poškozují obraz ODKB jak uvnitř naší země, tak za jejími hranicemi, a považuji to za hlavní selhání arménského předsednictví ODKB,“ řekl dále.

Když Pašinjan odmítl podepsat návrh závěrečné deklarace ze setkání lídrů ODKB, ostatní lídři byli překvapení. Naznačuje to video, které se šíří i po sociálních sítích. Například Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko nevěřícně roztáhl ruce a nevěřícně na Pašinjana hleděl.

Setkání lídrů ODKB.Video: twitter/Kremlinpool_RIA

„Putin upustil svoje pero,“ napsal k videu na twitter poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko.

Putin s Pašinjanem se nicméně následně sešli zvlášť. Arménský lídr prohlásil, že na setkání všech lídrů byla učiněna rozhodnutí, nicméně na některých nepanovala shoda.

Putin se pokoušel dojem nesouladu mírnit. Uvedl, že „málokdy se podaří dosáhnout dohody o všech otázkách, ale celkově byla práce velmi intenzivní a užitečná“.

Arménie v září volala po asistenci ODKB ve chvíli, kdy čelila agresi ze strany Ázerbájdžánu. Dostalo se jí ale jen slibu na vyslání pozorovatelů. Pašinjan to dal do kontrastu s lednovou rychlou reakcí aliance na nepokoje v Kazachstánu. Do země tehdy na žádost prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva dorazily jednotky ze států organizace.

Spor o Náhorní Karabach, enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem, trvá už několik desítek let. Během eskalace konfliktu předloni na podzim Ázerbájdžán získal kontrolu nad rozsáhlou částí tohoto území. Boje si vyžádaly životy asi 6700 lidí. Zakončila je mírová dohoda, na jejímž vyjednání se podílelo Rusko, uvádí agentura ČTK.

Z Kazachstánu

Ještě nedávno v zemi „zjednávala pořádek“ „přátelská“ ruská vojska, dnes je útočištěm uprchlíků před mobilizací. Ruští propagandisté označili Kazachstán za další potenciální cíl „denacifikace“.

Kreml si i dnes, skoro 31 let po rozpadu SSSR, udržuje velký vliv na vlády mnoha bývalých sovětských republik. Kvůli napadení Ukrajiny, které se vyvíjí jinak, než Moskva očekávala, mu ale ubývá prostředků, aby si ho udrželo. Pro Arménii navíc toto spojenectví částečně ztratilo hodnotu už po válce o Karabach v roce 2020.

Arménii ale nadále nezbývá moc jiných možností než spoléhat na podporu Ruska. Její nepřítel Ázerbájdžán se totiž těší podpoře Turecka, další regionální mocnosti, a žádný další velký hráč se ve sporu tolik neangažuje.

Turecko ale v poslední době zároveň postupně normalizuje vztahy s Arménií – oba státy silně rozděluje zejména pohled na masové vyvražďování Arménů v posledních letech existence Osmanské říše.

Například v červenci se ale Ankara s Jerevanem dohodla na otevření hranic pro státní příslušníky třetích zemí. Obě země také umožní nákladním letům, aby vzájemně využívaly svá letiště. Na druhou stranu po poslední vlně násilí mezi Arménií a Ázerbájdžánem mluvili turečtí představitelé o „provokacích“ z arménské strany a dali tak najevo, že stále stojí na straně Baku.

O dynamice vztahů v bývalých sovětských republikách jsme podrobněji psali například v tomto článku.

Zdroj