před 1 týden
25
„Abyste to pochopili, pro ATACMS, 300 kilometrů… je to Bělgorod, Kursk, Brjansk, Voroněž, Sevastopol, Orjol, Lipeck, Doněck, Luhansk, Rostov na Donu. To je ohromné území naší země, na které Ukrajinci dostřelí,“ vypočítává ruská moderátorka a propagandistka Olga Skabejeva v pořadu na stanici Rossija-1. Mapa za ní ukazuje dostřel zbraně, jíž se obává.
Sevastopol, Luhansk a Doněck (u něj v českém jazykovém úzu dosud převládá ruskojazyčný název) jsou ukrajinská města. Neleží v ruské zemi, i když to Skabejeva tvrdí. Její slova jsou podobná tomu, jako kdyby Němci za druhé světové války tvrdili, že americké bombardéry doletí nad německá města Aussig an der Elbe, Reichenberg a Iglau.
Podstatná ale teď je zkratka ATACMS. Řízená střela, jejíž základní verzi ve velmi omezeném počtu už Ukrajinci v minulosti použili – nyní ale doufají, že se dostanou k velkému počtu střel s „plnotučným“ dosahem, tedy schopných zasáhnout cíle ve třísetkilometrové vzdálenosti.
A také dávají najevo optimismus, že by letos tyto střely mohly zastavit ruskou ofenzivu přesně tak, jako raketomety HIMARS výrazně přispěly k zastavení té loňské.
Nový hráč na šachovnici každopádně přiměl Rusy k
