Auta hrají v Praze prim. Na velké stavby si půjčíme, říká lídr Spolu Bohuslav Svoboda

2 měsíce starý 30

Maximální možný zisk pro koalici Spolu v Praze je 38 procent, od dvaceti do osmadvaceti procent by mohli dostat Piráti, ANO, Praha sobě a STAN. Volební potenciál stran a hnutí zveřejnila Česká televize. Je jisté, že pokud vyhrajete, povedete jednání o složení budoucí městské rady?

Samozřejmě nevíme, jak volby dopadnou. Stojím ale za tím, že v případě našeho vítězství bych koalici sestavenou po volbách jako takovou vedl. Myslím, že jsme ve fázi, kdy o těchto věcech nelze spekulovat. Teď musí být jasná situace: ano, toto je lídr a ten nese zodpovědnost.

Start kampaně SPOLU: Fiala varoval před volbou extremistů

Video se připravuje ...

Start kampaně SPOLU: Fiala varoval před volbou extremistů

Říkáte, že momentálně Praha jede jen na třicet procent, ale vy byste kromě řízení města zůstal poslancem i lékařem. Lze to všechno zvládnout? Nebudete primátorem na třetinový úvazek?

Tak to určitě nebudu. Funkci primátora jsem vykonával a vykonával jsem ji na plný úvazek. Takže skutečně velmi dobře vím, co obnáší a jaká je to časová zátěž. Také vím, že po bezvládí, které v Praze bylo čtyři roky s Adrianou Krnáčovou a další čtyři roky s Piráty, bude práce ještě více. Všechno se zastavilo, jediná velká dopravní stavba se neudělala.

Ani medicíny se nevzdáte?

Už jednou jsem se musel vzdát místa přednosty kliniky a jmenovat svého nástupce. Stejně budu muset postupovat i teď.

Už víte, s kým byste do koalice určitě nešel?

Vždy jsem říkal, že s extrémistickými stranami, s komunisty. To stále platí.

 Stavěl Bém, Krnáčová revidovala, Hřib neměl projekty

KSČM se ale do pražského zastupitelstva asi nedostane.

SPD má také řadu rysů extrémní strany, je to nepřijatelný partner. U ostatních záleží na programu a na tom, jak budou ochotni akceptovat to, co my považujeme za podstatné a zásadní.

Všichni se mě stále ptají na ANO. Jak znám jejich program, pravděpodobnost shody je velmi malá. Ani v pražských městských částech jsme na rozdíl od uskupení Jana Čižinského nebo Pirátů koalici s ANO nikde neudělali.

V předvolebních debatách si docela rozumíte s pražským lídrem ANO Patrikem Nacherem. Opravdu byste se neshodli na programu, když Nacher například říká, že v hlavních dopravních tématech se všichni shodují?

Patrik Nacher je člověk, který je velmi profilovaný. Jeho boj proti zadlužování a finančním úpadkům je velmi efektivní a moderní, dělá to důsledně a zodpovědně. Tím se liší od ostatních členů ANO včetně poslanců a zastupitelů. Je řada věcí, kde se shodujeme. Platí ale, že věcné rozdíly mezi Spolu a ANO jsou velmi velké.

Vaší prioritou číslo jedna je dostavba vnitřního pražského okruhu za vyšší desítky miliard korun. Ale jak by to bylo s metrem D, které má podle současných předpokladů stát 98 miliard korun? Skutečně by město mělo na oba projekty peníze, byť současná vláda určitý příspěvek státu na okruh přislíbila?

Tato otázka je velmi správně načasovaná, vyžadovalo by to velké finanční prostředky. Prahu jsem vedl ve fázi, kdy neměla ani korunu. Teď je přes všechny dárečky, které stávající koalice rozdala a přes všechny korupční kauzy bohatým městem. Na účtu má mnoho miliard volných. S takovou sumou lze zahájit financování obou těch projektů. Pouze by se časově posouvalo to, co by bylo potřeba aktuálně proplatit. Také mám zkušenosti s jednání z Rozvojovou bankou Rady Evropy. Pokud bychom udrželi vysoký rating Prahy, půjčky od této finanční instituce by byly více než zajímavé.

V předvolební knize Mým Pražanům slibujete dokonce tři okruhy. Na ty by peníze byly, když nejsou ani na jeden?

Tři okruhy jsou i nejsou nadsázka. Skutečná velkoměsta jako například Londýn nebo Mnichov už kolem sebe postavily dva okruhy a pracují na třetím. Dvojkruh neznamená dvojnásobek, ale mocninu. Navzájem spolupracují, pronikají se a zátěž města je tak vůbec nejmenší. Proto říkám dva až tři okruhy. Vnější okruh má postavit stát. Je potřeba prosadit, aby to skutečně udělal. Napomohla by tomu koalice, která je naplánovaná pro Prahu, protože by byla velmi identická se složením vlády. To by fungovalo.

Holešovická tržnice je vyčištěná, začíná proměna za tři miliardy. Místo nevěstince bude policie

Už desítky let se hovoří o rychlodráze na ruzyňském letišti, stále se ale nekoplo do země. Je reálné za této situace uvažovat ještě o okružní nadzemní dráze, kterou nazýváte metro S? V programu Spolu se píše, že toto metro by si vyžádalo stavbu devíti kilometrů vlakových tunelů v centru města.

Když budu mít jasně definované, co chci a v jaké časové ose, problém peněz je řešitelný. Musí to být dobře naplánované a rozvržené. Metro S by odlehčilo tramvajím. Praha musí cíleně investovat i za cenu toho, že vytvoří úvěry, byť musejí být rozumné. Investicemi do infrastruktury se nám vložené peníze budou vracet. Musíme uvažovat v kontextu celého města a nikoliv tak, že v Nuslích vybudujeme hezkou ulici a v Záběhlicích opravíme chodník. Praha musí na svém rozvoji pracovat jako velkoměsto.

Říkáte, že auta by měla parkovat pod zemí. Stavěl byste parkoviště i v historickém centru Prahy?

Vyžadovalo by to analýzy konkrétních lokalit. Praha je zhruba dvacet až třicet metrů výš, než historicky byla. Problémy mohou být s nevhodným podložím, vodou. Například na Karlově náměstí by bylo možné zahloubit nejvýše tři až čtyři patra. Muselo by se to řešit ad hoc. Lze ale postupovat i opačně a stavět nadzemní parkoviště.

Tvrdíte, že auta hrají v Praze prim, protože je po nich největší poptávka. Proč si to myslíte, když podle loňské ročenky Technické správy komunikací se 37 procent lidí přepravuje ve městě hromadnými prostředky a zhruba stejně tolik jich chodí pěšky nebo jezdí na kole?

Že auta hrají v Praze prim, vím, protože celý život v tomto městě žiji a pohybuji se v něm. Sice máme obrovskou přepravu hromadnou dopravou, která je druhá nejvyšší v Evropě. Ale má to svá negativa, ať jsou to otázky větrání, klimatizace a zvlášť v nočních hodinách enormně zašpiněných vozů tramvají.

Auta musejí zásobovat centrum Prahy, také tam bydlí lidé, kteří musejí jezdit domů. Další problém je vázaný na střední Čechy a jejich obyvatele, kteří ve městě pracují. Musíme dosáhnout toho, aby lidé nemuseli projíždět napříč celou Prahou, ale vybrali si danou část okruhu, kterou objedou a využijí například parkoviště P+R odkud pojedou metrem. Co se týče statistik, lze s nimi dělat různé triky. Zvlášť když dva druhy přepravy, tedy v tomto případě pěší a cyklistickou, spojíte. Zmíněné údaje o cyklistice v Praze jsou přáním otce myšlenky.

 Kandidáti na nového primátora hlavního města Prahy

Část Spolu se shoduje s ANO na zavedení parkovací karty pro celou Prahu, což by lidem umožnilo jezdit autem skoro bez omezení. Zvládla by Praha takovou zátěž?

Myslím, že by to město zvládlo, ale až v okamžiku, kdy bude dokončen okruh a parkoviště P+R. Pak se můžeme bavit i o tom, zda nebudeme vybírat za vjezd do centra poplatky. V Londýně nedávno zavedli platbu za vjezd do středu města velmi vysokou. Dovedu si ale představit celopražské parkovací karty na omezenou dobu například pro řemeslníky, ty by mohly fungovat hned.

Současná městská řada loni povolila developerům výstavbu téměř deseti tisíc bytů, což má být za posledních třicet let rekord. Přesto ceny bytů a nájmů rostou. Je řešením budování městských bytů?

Vzhledem k nesmírně složité administrativě se dosáhlo toho, že povolování nových bytů trvá pět až osm let. Proces se tedy musí výrazně zrychlit, Praze aktuálně chybí asi třicet tisíc bytů. Město se tím musí začít programově zabývat, vytipovat a získat pozemky na výstavbu bytů primárně pro profese, které potřebuje, jako jsou učitelé, lékaři, hasiči.

Máte na mysli rozjezd družstevní výstavby?

Takové byty by byly až o třicet procent levnější právě proto, že by město na jejich výstavbu poskytovalo parcely. Družstevní výstavbu je potřeba nakopnout, primárně přes pozemky vhodné na bytovou výstavbu. Musíme zahájit jejich masivní výkup nebo je směňovat s vládou za jiné, které se nehodí městu, ale stát je potřebuje.

Bohuslav Svoboda (78)

Je od roku 2010 zastupitelem hlavního města za ODS. O tři roky později byl zvolen za stejnou stranu poslancem, kterým je dodnes. Pražským primátorem byl v letech 2010 až 2013 nejprve v koalici občanských demokratů s ČSSD a později s TOP 09. Věnuje se i své lékařské profesi v oboru gynekologie a porodnictví. V letech 1992 až 1998 byl v pořadí druhým prezidentem České lékařské komory.

Zdroj