Balkanista: Srbsko na Kosovo nezaútočí, hrozí ale menší konflikty

1 měsíc starý 19

Spor mezi Kosovem a Srbskem se rozhořel kvůli registračním značkám a identifikačním dokladům. Kosovo požaduje, aby si je cestující ze Srbska vyměnili za „kosovské“. Zní to spíše jako zástupný důvod konfliktu, nebo ne?

Má to praktický i symbolický význam pro obě strany. Protože jsou vztahy dlouhodobě napjaté, každá eskalace vyvolá větší reakci. Srbsko neuznává nezávislost Kosova a pokládá ho za svou provincii.

František Šístek, balkanista

Foto: FSV UK

Ve čtyřech severních okresech, které tvoří asi 10 nebo 11 procent teritoria republiky Kosovo, žijí kompaktně Srbové. Tam obyvatelstvo žije tak, jako by žilo spíš v Srbsku, a je navázáno na srbské instituce. Srbové na severu Kosova proto používají SPZ, které jsou srbské. Je v tom i symbolika, nemají SPZ kosovského státu, jehož nezávislost pokládají za kontroverzní a neuznávají ji.

Z hlediska republiky Kosovo je to zase vnímáno tak, že je to část jejich území, kde nějaká jiná autorita vydává SPZ a úřaduje jim tam. Je logické, že každý stát chce mít kontrolu nad podobnými jevy. Kosovo dál buduje svou státnost a snaží se vybudovat normální stát. Téma je proto výbušné.

Kosovo svůj požadavek na výměnu registračních známek a dokladů odložilo o měsíc na 1. září. Uklidní se to do té doby, najde se dohoda, nebo se jen problém odsunul?

Umím si představit oba scénáře. Kosovská strana ustoupila pod tlakem svých západních partnerů, kteří si nepřáli eskalaci. Za měsíc se to však může opakovat. Že by za měsíc Srbové změnili svůj názor a rozhodli se, že to přijmou, to si neumím představit.

Nemyslím si, že by byl na pořadu dne ozbrojený konflikt, ale taková rétorika a celková geopolitická nejistota nahrává tomu, aby došlo k incidentům menšího rázu.

Je ale možné, že se ten měsíc využije k hledání nějakých kompromisů. Srbové mají požadavky podle Bruselské dohody z roku 2013, která měla normalizovat vztahy mezi oběma zeměmi. Jedním z bodů dohody bylo, že se ty čtyři okresy na severu Kosova, které mají srbskou většinu, stanou jedním větším celkem, Společenstvím srbských okresů. Tato část dohody se neprovedla. Dá se nyní očekávat, že srbská strana to začne nyní požadovat, nebo podobné kroky. Uvidíme.

Zablokování hranic nebo nějaká provokace na hranicích, kde žijí Srbové z obou stran, to už se v minulosti stalo několikrát. Není to nevídaná, nová situace.

Vladimir Dukanovič z vládní Srbské pokrokové strany použil tvrdé výrazy, že Srbové denacifikují Balkán. Může situace přerůst v ozbrojený konflikt?

Oproti době zhruba před deseti lety jsou výroky srbských politiků radikálnější, víc si dovolují. V době epidemie covidu začala být rétorika v Srbsku drsnější. Není to oficiální postoj Srbska, ale je pravda, že tento politik je členem vládnoucí strany srbského prezidenta. Není to křikloun z ulice.

Slovo denacifikace je převzaté z ruské propagandy vůči Ukrajině. Nemyslím si, že by byl na pořadu dne ozbrojený konflikt, ale taková rétorika a celková geopolitická nejistota nahrávají tomu, aby došlo k incidentům menšího rázu.

Myslíte incidenty mezi občany?

Lidé mají svých starostí dost, ale vyskytují se tam i radikalizované skupinky nacionalistů… Když budete vytvářet takovou atmosféru, tak se dřív nebo později nějaký incident stane.

Měli by v případném konfliktu s Kosovem Srbové podporu od Rusů?

Podpora Ruska by mohla být politická nebo rétorická, Rusko má stále hlas v mezinárodních organizacích. Ale reálnou podporu ze strany Ruska si neumím představit. Rusko může Srbsko podpořit třeba zvýhodněnými cenami plynu apod.

Jak nahlížejí běžní Srbové na válku na Ukrajině? Podporují Rusko?

Máme k tomu průzkumy veřejného mínění. V Srbsku je větší podpora Ruska než Ukrajiny. Z mnoha důvodů. Jedním z nich je tamní mediální a politická scéna. V Srbsku už propaganda řadu let říká, že Rusko je Srbsku nakloněno, že je to stát, který nikdy nepodnikl v mezinárodní politice nic proti Srbsku. Není to přitom úplně pravda, v 90. letech Rusko sankce proti Srbsku v OSN podpořilo.

To, co vidíme, není náhlá reakce na válku na Ukrajině, to je výsledek mnohaleté masáže. Média už tak 20 let představují Rusko jako důležitého partnera. A k tomu funguje i to, že Rusové i Srbové jsou pravoslavní. Média jsou často pod kontrolou vlády, nebo i Ruska. Tahle atmosféra pak nahrává rusofilii.

Když 24. února Rusové napadli Ukrajinu, tak v části srbských médií se psalo – což bylo světově unikátní – že Ukrajina napadla Rusko. Výsledkem je, že v srbské společnosti je silná podpora autoritativních vůdců a je pěstovaná nedůvěra vůči Západu. 

Ukrajina je tam navíc pokládaná za umělý stát, který je ultranacionalistický. Zároveň je válka na Ukrajině prezentovaná jako zástupná válka, při které Západ prostřednictvím Ukrajiny napadl Rusko.

Když 24. února Rusové napadli Ukrajinu, tak v části srbských médií se psalo – což bylo světově unikátní – že Ukrajina napadla Rusko. Výsledkem je, že v srbské společnosti je silná podpora autoritativních vůdců a je pěstovaná nedůvěra vůči Západu, USA a EU.

Může se v nejhorším případě Kosovo spolehnout na jednotky KFOR a pomoc Severoatlantické aliance?

Myslím, že může. To je jedna věc. Ale nevidím to tak, že by situace směrovala k tomu, aby zasáhla srbská armáda. To je v tuto chvíli nepředstavitelné, že by se Srbsko pokusilo znovu získat Kosovo, nebo chystalo nějaké vojenské operace.

To není na pořadu dne. To si nikdo netroufne, nikomu by to neprospělo. Srbská armáda není nijak velká, Srbsko nemá jaderné zbraně, je obklopené státy NATO.

Rusko by Srbsku zřejmě příliš nepomohlo, neboť je vytížené na Ukrajině….

A k tomu je od Srbska poměrně daleko. Letecká doprava se dá snadno zablokovat. Už nyní některé sousední státy nedovolují přelet ruským činitelům. Ti tak nemohou ani navštívit Srbsko, protože letecký prostor sousední státy zablokují. Z tohoto hlediska je fyzická pomoc Ruska, pokud by vznikl na Balkáně konflikt, těžko představitelná.

Hraje roli v konfliktu i fakt, že Kosovo chce do konce roku zažádat o členství v EU?

Zatím to nebylo významné téma. Proces registrace zemí z tohoto regionu je značně zpomalený. Poslední bylo Chorvatsko v roce 2013, to už je devět let. Další země, ani ty, které mají delší dobu status kandidáta, nejsou na prahu vstupu.

I kdyby Kosovo podalo přihlášku, tak Srbové vědí, že jejich vstup v dohledné době nehrozí.

Zdroj