Bartoš mluvil se Zemanem o případném rozpuštění sněmovny. ‚Není to logický krok,‘ řekl šéf Pirátů

1 měsíc starý 12

Předseda Pirátů Ivan Bartoš na středeční schůzce s prezidentem Milošem Zemanem hovořil o krocích hlavy státu po případném rozpuštění sněmovny. Připomněl prezidentovi jeho postup v roce 2013, kdy dolní komoru rozpustil po osmi dnech od rozhodnutí sněmovny. Bartoš též zopakoval postoj koalice Pirátů a STAN, že nepovažuje za vhodné v současné situaci vyvolat ve sněmovně hlasování o nedůvěře vládě. Usiluje o to koalice Spolu.

Praha 17:46 28. dubna 2021

Prezident Miloš Zeman přijal šéfa Pirátů Ivana Bartoše | Zdroj: Twitter Jiřího Ovčáčka

Sněmovna se dosud sama rozpustila jednou, a to 20. srpna 2013. Hlasování tehdy bylo důsledkem politické krize, která začala policejním zásahem na úřadu vlády v červnu téhož roku a vyvrcholila demisí vlády Petra Nečase (ODS) a nástupem kabinetu vedeného Jiřím Rusnokem.

Polovina Čechů podporuje hlasování o nedůvěře Babišově kabinetu. Třetina ho chce nechat dovládnout

Číst článek

O rozpuštění rozhodovali poslanci už o měsíc dříve, to se ale nenašlo dost hlasů. Srpnové hlasování, které se konalo po demisi Rusnokovy vlády, vybrané Zemanem bez podpory sněmovních stran, získalo podporu napříč kluby, jen poslanci ODS vesměs opustili sál. Zeman sněmovnu rozpustil 28. srpna.

Prezident se domnívá, že může, ale také nemusí sněmovnu rozpustit poté, co se na tom shodne 120 poslanců. Řekl to v neděli v televizi Prima. Například podle ústavního právníka Jana Wintra však má prezident povinnost rozpustit sněmovnu, pokud usnesení podpoří tři pětiny poslanců, a to bez zbytečného odkladu.

„Jsme přesvědčeni, a říkají to i ústavní právníci, že Ústava nedává volnost výkladu. Pan prezident to dále nekomentoval,“ řekl Bartoš novinářům.

Zeman také v neděli zopakoval, že pokud by sněmovna menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD vyslovila nedůvěru, nechal by kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi.

‚Nelogický krok‘

„Za nás to potvrzuje fakt, že ten krok je v této chvíli nelogický. Na tom, kdo by vládl v České republice, by se nic nezměnilo,“ řekl Bartoš. Podle předsedy Pirátů by vyslovení nedůvěry bylo špatným znamením spojencům v Evropské unii a NATO v době diplomatické roztržky s Ruskem.

Pokud Babišově vládě bude vyslovena nedůvěra, nechám ji dovládnout v demisi, řekl prezident

Číst článek

K vyvolání hlasování o nedůvěře je potřeba nejméně 50 podpisů. Pro vyslovení nedůvěry je nutné, aby jej podpořila nadpoloviční většina všech poslanců, tedy minimálně 101 zákonodárců. Pro rozpuštění sněmovny a vypsání předčasných voleb, které preferují Piráti a STAN, je zapotřebí nejméně 120 poslanců.

Debatu ve středu politici vedli také o prezidentově nedělním projevu ke kauze Vrbětice. Zeman za něj byl opozicí kritizován, protože uvedl, že se pracuje se dvěma vyšetřovacími verzemi v kauze výbuchu muničního skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí poznamenal, že existuje jedna vyšetřovací verze spojená s pohybem příslušníků jednotky 29155 ruské vojenské zpravodajské služby GRU. Podobně se v pondělí vyjádřil po večerní schůzce se Zemanem v Lánech premiér Andrej Babiš (ANO).

Bartošovi chyběla v projevu „zcela zásadní věc“, a to propojení nových okolností vrbětické kauzy s incidentem v britském Salisbury, kde byl v roce 2018 otráven bývalý ruský tajný agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija.

Testy do škol a obchody

Prezident Miloš Zeman podle Bartoše zároveň souhlasí s tím, že by ve školách měly být co nejrychleji zavedeny PCR testy na koronavirus. Dodal, že prezident je také pro otevření maloobchodu za přísných hygienických podmínek.

„Pan prezident souhlasí s tím, o čem se bavíme s ministrem (zdravotnictví Petrem) Arenbergerem (za ANO), že by ve školách měly být zavedeny plošné PCR testy co nejrychleji. I po prázdninách, když bude návrat do škol, je to jediná možnost, jak školy můžou být, pokud zde pandemie stále bude, otevřeny bez rotačního mechanismu,“ poznamenal Bartoš.

Dosud stát pro školy zajišťoval neinvazivní antigenní testy na povinné testování žáků a učitelů dvakrát týdně. Školy se mohly rozhodnout používat i jiné antigenní testy než od státu, nebo přejít na PCR testování jednou týdně, na které jim ale stát nepřispíval.

ČTK

Zdroj