Berete často antibiotika? Vám už penicilin vůbec nemusí zabrat, říká přednosta kliniky infekčních nemocí Bartoš

před 2 měsíce 90

Co se v rozhovoru mimo jiné dozvíte:

  • Máme se ještě bát covidu?
  • Proč se o tolik zvyšuje počet lidí, kteří umírají kvůli rezistenci bakterií na antibiotika?
  • Co má společného antibiotická léčba s klimatickou krizí?
  • Co jsou zlé a hodné bakterie?
  • Jak může v otázce nadužívání antibiotik pomoci sám pacient?
  • Potřebujeme antibiotika, když jen kašleme?
  • Co nezničí zlatého stafylokoka?

Potkali jsme se v době pandemie na jipce v ústecké nemocnici. Tehdy jste mluvil o psychickém vyčerpání. Bylo to pro vás jako vedoucího JIP hodně těžké období, vyčerpaní a frustrovaní jste tam byli všichni. Tehdy jste říkal, jak vám chybí vaše práce, protože jste studoval infekce a najednou řešíte jen covid. Má být váš odchod snahou nasměrovat to někam jinam?

Úplně přímou souvislost bych mezi tím nehledal, už si ale přesně nevybavuji, v jaké fázi pandemie jsme ten rozhovor dělali.

Ve fázi, kdy jste mi říkal, že z těch deseti pacientů na plicní ventilaci, u kterých jsme v tu chvíli stáli, přežije tak jeden.

Je fakt, že na mě osobně pandemie dopadla nejvíc, až když už bylo léto po té největší vlně a v nemocnicích byl relativně klid. Řešil jsem jen covidové oddělení plus jsem měl denně někdy i několik telefonátů od svých známých, že babička, maminka, dědeček nebo kdokoli další je na tom špatně a jestli by se s tím nedalo něco dělat. A tím pádem mi po práci v nemocnici začala druhá směna, kdy jsem tyto lidi objížděl. To se dá dělat nějakou dobu, ale pak už to vyčerpávající opravdu bylo. Když tohle všechno odpadlo, začal jsem mít problémy se spánkem a cítil jsem silný diskomfort. Ale naštěstí se to srovnalo bez nějakých intervencí.

Zachráníme vás. Ale zlikvidujeme vám ledviny

Takhle to funguje, že člověk jede na nějakého autopilota a jakmile ví, že může povolit, tak se sesype.

Tak. Teoreticky jsem to věděl, ale stejně mě to překvapilo. Potom se v Ústí běžný infekční provoz také obnovil, byť samozřejmě i teď byl hodně covidový podzim a dva měsíce hodně chřipkové. Respiračních pacientů je opravdu hodně, ale nevidím tam úplně přímou souvislost, že bych kvůli tomu chtěl klinickou práci na infekčním oddělení, která mě baví, opustit. Baví mě to nesmírně.

Vy jste se rozněžnil, když jste to řekl.

Ano!

Co je na infekcích tak zajímavého a vzrušujícího?

Pro mě je zásadní,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Přečtěte celý článek