Berlín a Biden: bez růžových brýlí

1 měsíc starý 15

Psal se tenkrát únor 2015 a mezi Merkelovou a Bidenem vzplál spor o dodávky zbraní ukrajinské armádě. Viceprezident horoval pro, kancléřka, jež se obávala hrozící eskalace, mu oponovala – a nakonec svůj názor prosadila u Baracka Obamy, šéfa Bílého domu a Bidenova nadřízeného.

Zájmy obou hráčů se v některých ohledech míjí jako různoběžky

Frankfurter Rundschau

V pamětech Američan nepokrytě líčí rozladění z německé hostitelky, jež podle jeho mínění vystupuje příliš mdle vůči Vladimiru Putinovi, ruskému muži číslo jedna. V knize Promise Me, Dad (Slib mi, tati) se vysmívá kancléřčinu „slaboučkému hlasu“ a za nejlepší projev v Mnichově označuje ten svůj.

Letos odcházející kancléřka i nastupující prezident se pohybují příliš dlouho ve vrcholné politice na to, aby jejich takřka šest let starý svár zastínil budoucí soužití. Současně při veškerém ulehčení obou táborů z toho, že se dopsala éra bludného Donalda Trumpa, jenž Evropskou unii považoval za nepřítele, naznačuje, kudy povedou linie konfliktů – ve vztahu ke Kremlu i míře samostatnosti Evropy.

Intervence, to je jeho

„Bidenův nástup k moci přináší naději pro všechny Evropany, kteří si přejí návrat k tradičnímu transatlantickému partnerství – a kteří věří, že západní demokracie posílí, nevrátíli se Amerika do nacionalistické ulity,“ shrnuje týdeník Der Spiegel.

To list Frankfurter Rundschau jde dál a předvídá, že „bez ohledu na vzájemný respekt to Berlín nebude mít s veteránem washingtonského establishmentu snadné, protože zájmy obou hráčů se v některých ohledech míjí jako různoběžky“.

Trumpův nástupce jako osobní přítel Madeleine Albrightové, tehdejší šéfky americké diplomacie, v roce 1999 neúnavně lobboval za bombardování Jugoslávie. Na podzim 2002 na rozdíl od senátorského kolegy Baracka Obamy zvedl ruku pro invazi do Iráku, jež vyústila do nejtěžšího zahraničněpolitického debaklu USA od Vietnamu.

Lze předpokládat, že k možnému válčení bude mnohem náchylnější než Trump.
Biden nejen předznamenal návrat k pařížské klimatické smlouvě i do Světové zdravotnické organizace, ale přihlásil se jednoznačně k NATO. Už třeba tím, že do Bruselu vyšle jako velvyslankyni při Alianci Julianne Smithovou, svou vlivnou poradkyni.

Připomeňme, že Trump na summitu NATO v Bruselu v létě 2018 za zavřenými dveřmi hrozil odchodem z Aliance, poneseli jeho země nadále nezměněnou finanční zátěž. V otázce výdajů na obranu to nebude ani po 20. lednu pohodové pořízení. „Nikdo by se neměl oddávat snění, že nápor na Německo v tomto ohledu zanikne,“ pravil v televizi ZDF Ben Hodges, dlouholetý velitel amerických pozemních sil ve Spolkové republice.

Nord Stream 2 bude klíčový

Berlín počítá s tím, že Bílý dům přitvrdí vůči Rusku. Už teď Bidena pravicová média, především televize Fox News, karikují jako prostoduchého, nechtěně zábavného dědouška, s nímž si ničemní protihráči jako Putin levou zadní pohrají.

Nejviditelnějším jablkem sváru zůstane plynovod Nord Stream 2 z ruských nalezišť přes Balt do Německa. Biden ho označuje za „špatnou smlouvu, jež přiková Evropu k Rusku“. Jeho demokraté, nikoli republikáni, prosadili rozšíření sankcí. Berlín to však nepřimělo ani k mlhavým náznakům, že nad projektem v závěrečné rovince zláme hůl.

USA, Německo, Čína
Kancléřka Merkelová takřka každý rok navštívila Čínu.
Číně vytýká autokratismus, ale považuje ji za nepostradatelného obchodního partnera.
Biden v kampani označil Peking za hrozbu číslo dvě pro USA po Rusku.
Za Obamy Čínu navštívil.
Prezidenta Si Ťin-pchinga tehdy označil za odhodlaného reformátora.
Později v kruhu řekl, že to byla chyba.
Zdroj