Bidenův infrastrukturální plán by měl vytvořit miliony pracovních míst

3 měsíce starý 7

foto Ilustrační foto - Americký prezident Joe Biden.

Washington - Plán amerického prezidenta Joea Bidena investovat 2,3 bilionu dolarů (přes 51 bilionů Kč) do infrastruktury by měl vytvořit miliony nových pracovních míst a napravit část hospodářských škod, které způsobila pandemie covidu-19. Uvedli to podle agentury Reuters ekonomové. Obavy však vyvolává záměr financovat tyto investice prostřednictvím vyššího zdanění podniků.

Biden dnes první fázi plánu představí v Pittsburghu. Podle Bílého domu bude plán zahrnovat rozsáhlé investice do výstavby a opravy silnic, mostů, škol a další infrastruktury. Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová uvedla, že Bidenův plán je "o investování v Americe". "Není to pouze modernizace našich silnic, železnic či mostů, ale budování infrastruktury budoucnosti," dodala.

Biden chce program financovat pomocí vyššího zdanění podniků. Plán předpokládá zvýšení sazby daně z příjmu právnických osob na 28 procent z nynějších 21 procent. Počítá rovněž s opatřeními, která by firmám omezovala prostor k vyhýbání se placení daní v USA, píše agentura AP.

Biden podle Psakiové věří, že je "zodpovědné" financovat infrastrukturu prostřednictvím daní namísto půjček. Řadu republikánů však plány na zvyšování daní znepokojují. "Vypadá to, že prezident Biden má neukojitelnou chuť utrácet více peněz a zvyšovat lidem daně," uvedl republikánský zákonodárce Steve Scalise. Nové výdaje a daně podle něj v případě schválení budou mít negativní dopad na ekonomiku.

Podnikatelská komunita sice modernizaci infrastruktury vítá, plány na zvyšování daní se jí však nelíbí. Svaz Business Roundtable sdružující podnikové ředitele například uvedl, že by upřednostnil financování nové infrastruktury z uživatelských poplatků, například z mýtného.

Zvyšování daní kritizuje rovněž americká obchodní komora. Podle ní tento krok "zpomalí hospodářské oživení a sníží globální konkurenceschopnost USA".

Ekonomika USA se v loňském roce kvůli pandemii propadla o 3,5 procenta, tedy nejvýrazněji od roku 1946. Americká centrální banka (Fed) však tento měsíc předpověděla, že letos se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 6,5 procenta. Největší ekonomika světa by tak zaznamenala nejprudší růst od roku 1984.

Zdroj