4 měsíce starý
11
Praha - Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) sdělil zástupcům justice, že stát uvažuje o faktickém zmrazení platů soudců a státních zástupců v příštím roce, a to zřejmě zásahem do platové základny. Po jednání to novinářům sdělil místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Blažek záměr, který je součástí vládního konsolidačního balíčku, pro média nekomentoval.
"Byli jsme seznámeni s úvahami politické reprezentace o tom, jak bude příští rok nakládáno mimo jiné s platy soudců a státních zástupců," popsal Šuk jednání, kterého se zúčastnili například i místopředseda ústavněprávního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS), předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka nebo pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Definitivní návrh podle Šuka zatím neexistuje, představa vlády je ale taková, že platy ústavních činitelů příští rok neporostou. Dnešní jednání bylo čistě informativní, jeho aktéři se zatím nesnažili najít kompromis. "Klíčové bude, jestli to vyhoví mantinelům nastaveným Ústavním soudem, nebo nikoliv," míní místopředseda Nejvyššího soudu. "Nejcitlivější moment bude v tom, zdali zase jenom část služebníků státu má hradit díru v rozpočtu, nebo se na tom podílí služebníci státu všichni," podotkl.
"S vrcholným představiteli justice a státního zastupitelství jsme dnes jednali o průběhu koaličního jednání o tzv. konsolidačním balíčku a jeho dopadu na platy ústavních činitelů a státních zástupců," sdělil na twitteru stručně Blažek. Konsolidační balíček chce kabinet představit ve čtvrtek společně s důchodovou reformou. Opatřeními, kterých by mělo být zhruba 60, chce vláda příští rok snížit deficit státního rozpočtu minimálně o 70 miliard korun.
Blažek už dříve předeslal, že vláda snížení platů ústavních činitelů – a tedy i soudců a státních zástupců – do konsolidačního balíčku zahrne. Hovořil o tom, že soudců jsou tři tisíce, státních zástupců 1300 a mají vyšší platy než politici.
Plat soudců se odvozuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Částka se násobí koeficientem podle odpovědnosti a náročnosti funkce.
Politickými zásahy do výše platů soudců se v minulosti zabýval i Ústavní soud, o dalších podáních ještě bude rozhodovat. Opakovaně formuloval názor, že materiální zabezpečení patří ke garancím soudcovské nezávislosti. Vláda nemůže s platy soudců zacházet zcela volně a podle aktuálních rozpočtových potřeb. Na druhou stranu, některé zásahy do platů soud uznal jako možné a důvodné, například po ničivých povodních.
Stát zmrazil platy soudců, státních zástupců a ostatních ústavních činitelů v roce 2021 i 2022. U soudců tehdy základna klesla ze 106.986 korun na 100.872 korun. Letos jsou platy opět vyšší, počítají se podle normálního mechanismu a k 1. lednu vzrostly zhruba o 12,7 procenta, přičemž razantní zvýšení souviselo právě s dlouhodobým zmrazením. Nejnižší měsíční hrubý plat soudce tak překročil 100.000 korun a nejnižší plat státního zástupce přesáhl 90.000 korun.
