Boj vesnice s developerem. Místo domků na poli vyrostly hory suti z chemičky

před 2 týdny 43

 Jakub Plíhal

"Už jsme měli mít nový úřad, přímo tady. Tady měla být zeleň a tam zase nějaká komerční občanská vybavenost," ukazuje na plánku zatím neexistující nové čtvrti starosta Zdeněk Pekárek. K tomu se počítá s postavením více než stovky domů na pozemcích, z nichž už je většina prodaná budoucím majitelům.

"Ideální scénář by byl, kdyby zítra všechny baráky byly postavené," říká starosta. V tom je zajedno s developerem Domy Trnová, který se má o stavbu v oblasti postarat. Jenže tímto shoda končí. V posledních měsících se v pražském satelitu rozhořel mezi vedením obce a developerem výbušný spor, ve kterém se obě strany obviňují z šikany a lží.

Problém s byty

Ze začátku to přitom vypadalo, že půjde o harmonickou spolupráci. Vedení Trnové už zhruba deset let usilovalo o to, aby se někdo chopil dokončení developerského projektu, který zde původně začala budovat společnost v ruském vlastnictví Fontány Trnová.

Projekt obec schválila s podmínkou, že developer zajistí dostatečnou kapacitu čistírny odpadních vod, postaví obecní úřad, školku, park a sportoviště. Jenže ruští majitelé nic nepostavili a pozemky prodali. "Několikrát to přešlo z různých společností na jiné. Prošlo to několika exekucemi, dražbami a převody. Až to v roce 2021 koupily Domy Trnová," vysvětluje Pekárek.

Za společností stojí místní podnikatel Jan Šefrna. Ten začal pozemky rozprodávat s tím, že na nich bude brzy možné stavět rodinné domy. Na webových stránkách společnosti se dodnes píše, že jejich výstavba začne v roce 2023. Jenže dosud se nestaví. Jádro problému tkví v bytech, které by Domy Trnová chtěly na místě vybudovat nad původní plán.

Šefrna se s obcí dohodl, že potřebnou občanskou vybavenost v oblasti zajistí "polyfunkční dům" s obchodem, školkou, novým obecním úřadem a ordinací. S tím obec souhlasí. Jenže aby se projekt developerovi vyplatil, chce v domě otevřít i 59 nových bytů.

K tomu potřebuje svolení obce v novém územním plánu. A starostovi se návrh vůbec nelíbí. "Obec získá 120 dalších lidí, ale taky dalších 100 aut. Na to není připravená," míní Pekárek. Stanovil si tak podmínky. Pokud developer nepředá obci deset bytů nebo padesát milionů korun, byty mu neschválí. Šefrna to označuje za šikanu.

K tomu se přidaly další problémy, které dále prohloubily nedůvěru mezi obcí a developerem. Minulý rok se na několika místech na staveništi objevily stovky metrů výkopů, někde i s položeným potrubím. Developer začal stavět vodovody a kanalizaci, ale bez potřebného stavebního povolení. Šefrna tvrdí, že tak činil na základě "ujištění" stavebního úřadu, že je vše v pořádku.

Podle Pekárka je ale záležitost jednoduchá. Stavební povolení neměl, takže stavěl načerno. Bez povolení navíc podle něj vystavěl i jezírko v parku, tedy jediné hotové části nové čtvrti.

Hromady suti na poli

V posledním měsíci starostu rozezlila ještě jedna záležitost. "To je, co? Tohle všechno tu navezli v posledních dnech," říká starosta, který se dívá přes plot na místo, kde plánuje developer začít stavět. Místo domů zde ale kam oko dohlédne vyrostly haldy materiálu, a to nejrůznější barvy i druhu.

Podle developera firma H.S.M.N. využije materiál na stavbu cest. Odvolává se na kontrolu z konce roku 2023, podle které se firma nedopouští ničeho, co by jí neukládalo stavební povolení na komunikace.

Jenže ne všechny haldy vypadají zcela využitelně. "Pokud budeme mít v silnicích pařezy stromů, odpadní trubky, různé plasty, asi nebudou úplně vhodné," říká starosta a ukazuje na jednotlivé hromady. Investora podezírá, že sem materiál za peníze naváží, následně jej ukládá do země na místě budoucích stavebních pozemků. Ty navíc stále platí za ornou půdu.

Developer i stavební firma odmítají tvrzení, že by jim za odvoz a ukládání materiálu někdo platil, vše se podle nich využije na stavbu silnic. Na místě ale lze pozorovat, jak buldozery a další stroje urovnávají už navezený materiál do terénu.

"Kolem Trnové se říká, že to je nejlevnější skládka ve Středočeském kraji," říká starosta s tím, že už podal na stavební úřad žádost o prošetření. Dodává, že takto navrstvený terén může způsobit problémy při výstavbě a budoucí majitelé budou muset materiál stejně odvézt pryč.

Seznam Zprávy navíc přišly se zjištěním, že část materiálu pochází z bývalé továrny na nátěrové hmoty Tebas v Praze. Tedy z areálu, který je dlouhodobě kontaminovaný chemikáliemi. Developer a další zapojené firmy se ale hájí, že podle laboratorních testů navážka není škodlivá.

Čistička v rukou Rusů

Místním zase nejvíce vadí, že materiál na místo denně přivážejí desítky kamionů, což se podepisuje na stavu silnic v obci. "Příjezdová cesta je ještě víc rozbořená, než byla předtím. Zvláště teď v zimě, jak roztál sníh, je tady pořád bláto. Firma se to snaží čistit, ale moc to nepomáhá," shoduje se mladý manželský pár, který odmítá sdělit své jméno.

Developer se hájí tím, že podle nedávné dohody zaplatí opravu příjezdové komunikace. I tak si ale získává důvěru místních jen těžko. "Dějí se tady samé prasárny. Staví se tady načerno, plus je tady problém s čističkou odpadních vod, která už dávno měla být hotová. Vodovody už měli dávno převést na město, ale místo toho to vlastní nějaký Rusák na Seychelách," dodává muž.

Tím naráží na další problém. Jak už dříve upozornily Seznam Zprávy, kanalizace a vodovody včetně čističky v obci dlouhodobě vlastnila firma ze Seychelských ostrovů s neznámými vlastníky. Minulý rok ale infrastruktura přešla ruské firmě Avangard Trust s ruskými vlastníky. Šefrna ale uvádí, že se společností uzavřel dohodu, že majetek převezme v momentě, kdy úřady vydají povolení na rozšíření čističky.

Tahanice zatím jen zpovzdálí sledují lidé, kteří čekají na to, až budou moct na místě stavět nebo se sem přestěhovat. A také místní, kteří chtějí mít konečně klid. "Už před rokem se mě ptal nějaký pán, co tady chce stavět a kdy už to bude, že už na to čeká. Už to lidi štve. Mají v tom peníze. A čekáme i my, chybí nám tady obchod i školka. Bylo by to hezký, kdyby to bylo. Ale zatím tu není nic, jen problémy," říká místní muž. 

Přečtěte celý článek