Bojoval o každé nadechnutí. Covid dostal vitálního seniora na pokraj sil

4 měsíce starý 10

„Všechny operace, a že jsem prodělal i několik těžkých, jsou nic oproti tomuto. Ležel jsem na lůžku a myslel jen na dýchání. Dostával jsem tři druhy kyslíku. V jednu chvíli jsem věřil, že už končím,“ popsal nejtěžší fáze nemoci Karel Černý, který brzy oslaví dvaaosmdesátileté narozeniny.

Zdravotní potíže se u něj projevily už v září, průběh přitom podle něj připomínal běžnou chřipku. „Měl jsem horečky, únavu, neměl jsem chuť k jídlu. Až začátkem listopadu jsem se rozhodl jít na test, no, a byl pozitivní,” dodal senior.

Do nemocnice původně nechtěl, nemoc chtěl překonat doma. Patří to k jeho povaze. Vyučený strojní kovář ještě donedávna vypomáhal v kovárně a pravidelně se otužoval. I když už měl 40stupňové horečky, stále si doma nosil dřevo na topení. Po pár dnech od pozitivního testu musel být sanitkou převezen do nemocnice v Hranicích.

„Byl jsem na speciálním infekčním oddělení. Všichni tam chodili ve skafandrech, nešlo poznat, kdo je uklízečka, kdo je sestra, doktor,” přiblížil pan Černý atmosféru covidového oddělení, kde prožil nejtěžší chvíle. „Sestřičky z těch skafandrů na mě volaly, abych hodně pil, ale ani to už jsem nedokázal. Lapal jsem neustále po dechu, museli mě i oživovat,” dodal. S covidem totiž u něj propukl oboustranný zápal plic a plicní embolie.

Pan Černý si průběh své nemoci zapisoval do deníčku.

Foto: Novinky

Zatímco v nemocnici bojoval o každé další nadechnutí, doma se jeho početná rodina rozrostla o další dva členy. Na svět přišla dvě pravnoučata. Pro pana Černého tak přibyl další důvod, proč boj se zákeřným nepřítelem vyhrát.

S covidem uzavřel dohodu

Díky pomoci lékařů a sestřiček z hranické nemocnice, kteří mu dávali šance na přežití, se nakonec dostal z nejhoršího. Stálo ho to ale veškeré síly. „Já jsem si netroufl dojít ani na záchod, který byl tři metry od lůžka. I v noci jsem musel volat sestřičku,” vysvětlil. Když už to poprvé zvládl sám, připadal si dle svých slov, jako by překonal Atlantik. „Vím, že je to k smíchu, pokud se do toho člověk nevžije,” dodal.

Domů se nakonec dostal den před Vánocemi. Následky však pociťuje dodnes. „Chvilkama už se cítím zdravý, ale při práci nebo rychlejší chůzi se zadýchávám a musím často odpočívat,” uvedl s tím, že nadále musí po nemoci brát mnoho léků.

Překonat chorobu mu podle jeho slov pomohla i vnitřní dohoda s „neviditelným nepřítelem”. „Já jsem měl takovou zvláštní komunikaci s tím neviditelným nepřítelem, takovou zvláštní myšlenkovou spojitost. Já jsem si dal takovou svoji vnitřní dohodu s covidem, že když přežiju, že se nechám zarůst,” vysvětlil.

Zejména k radosti obětavé manželky Antonie, která nemoc naštěstí prodělala s mírným průběhem, po návratu domů neupravený plnovous rychle shodil.

Senior dodnes pociťuje následky koronaviru.

Foto: Novinky

I díky své zkušenosti nemá pan Černý pro lidi, kteří odmítají dodržovat ochranná opatření a demonstrují proti vládním nařízením, pochopení. „Nemůžu pochopit, že v Praze probíhají protesty proti opatřením. Já bych těm lidem přál, aby se dostali na to nejtěžší oddělení, aby si tím sami prošli a přežili to, aby si to sami poznali,“ dodal.

Zdroj