Boží hrob z křišťálu objevený na Českolipsku, vyrobili v 19. století v Olomouci

3 měsíce starý 20

foto V kostele Povýšení svatého kříže v Kunraticích u Cvikova na Českolipsku postavili 27. března 2021 nedávno nalezený, sklem zdobený boží hrob, který se dochoval ukrytý pod schody na kůr kostela.

Kunratice u Cvikova (Českolipsko ) - Boží hrob z křišťálu, který při úklidu před Velikonocemi objevili v kostele Povýšení svatého kříže v Kunraticích u Cvikova na Českolipsku, pochází zřejmě z Moravy. Vyrobili ho ve druhé polovině 19. století ve sklenářské dílně rodiny Zbitků v Olomouci. Podobný měli v kostele v Novém Hrozenkově na Vsetínsku. Je tam stejné vyobrazení ale jiná barevnost skel, řekl dnes ČTK Rudolf Repka z Římskokatolické farnosti Cvikov, do níž kunratický kostel patří.

"Na podobnost a zřejmý původ božího hrobu nás upozornili bezprostředně po odvysílání reportáže v televizi," dodal cvikovský farář. Zatímco v Kunraticích nikdo neví, kdy byl boží hrob naposledy vystaven, římskokatolická farnost v Novém Hrozenkově ten svůj využívala až do 90. let minulého století. V roce 2005 ho darovala Valašskému muzeu v přírodě, které boží hrob nechalo zrestaurovat. Od roku 2015 ho o Velikonocích pravidelně vystavují v kostele svaté Anny v rožnovském skanzenu. Právě kurátorům Valašského muzea se podařilo práci ztotožnit s produkcí Zbitkovy olomoucké dílny.

Olomoucká dílna rodiny Zbitků se specializovala na výrobu mobilních oltářů, božích hrobů a lurdských jeskyní. Podle informací z valašského muzea navazovala pravděpodobně na činnost sklenáře Antonína Zbitka (1786 až 1866), realizátora mnohých vitráží, lustrů, zejména v moravských a slezských chrámových prostorech. Dílna využívala skleněného materiálu z jabloneckých skláren. Odhaduje se, že mezi lety 1846 až 1914 vyprodukovala tisícovku božích hrobů, které se dostaly do celé katolické Evropy i do zámoří. Podařilo se jich identifikovat desítku, zejména v Německu, Rakousku a také na Slovensku. I v České republice je jich několik, k největším patří ten v kostele svatého Mořice v Olomouci, další mají v Doudlebech na Českobudějovicku nebo Liběchově na Mělnicku.

Boží hrob je symbolické zpodobnění Kristova hrobu, které se v katolické církvi tradičně staví v kostelích vždy o Velikonocích. Kunratický boží hrob se zachoval v původním a na své stáří překvapivě dobrém stavu, byť značně pokrytý prachem. O tom, že takovou památku v kostele má, Repka věděl. Spodní část s tělem Krista léta sloužila jako podstavec sousoší piety. Horní část ale objevili až letos. "Tam, kde byla uskladněná, se jevila jako dřevěná skříňka, bylo tam málo místa a tma. Myslel jsem si, že je to přepravní bedna na obraz," řekl farář. Skříň ale skrývala vitráž tvořenou stovkami barevných skleněných kamenů. Ústředním motivem je kříž, který stojí na dřevěné arše úmluvy, po stranách klečí andělé.

Práce starých sklářských mistrů byla pro všechny přítomné v Kunraticích překvapením. "Zaskočilo mě to, nic podobného jsem nečekal," řekl ČTK David Sobotka, manažer nedaleké sklárny Pačinek Glass, která má kostel v pronájmu. Boží hrob je podle něj tvořen šatony, což jsou broušené skleněné perle používané mimo jiné na ověscích křišťálových lustrů. Vzhledem k době vzniku jde o stovky ručně broušených kamenů, které jsou upevněné do koženkového papíru, takže tvoří vitráž, kterou může procházet světlo. Podobná skleněná vitráž lemuje i dolní část, která zpodobňuje hrob s ležícím Kristem.

Kdy a jak se toto dílo do kostela dostalo, není jasné. Kunratice byly převážně německou obcí, která se po druhé světové válce s odsunem Němců téměř vylidnila. Mnohé informace se tak ztratily. I když v sobotu v kostele boží hrob postavili, veřejnost ho zatím neuvidí. "Ke klasické bohopoctě, tak jak to známe u křesťanů, že na Velký pátek klečí u božího hrobu, vystaven nebude. Jednak na to není připraven a jednak v tomto kostele v Kunraticích se nekonají velikonoční obřady," řekl farář. V budoucnu by ale měl být v kostele trvale, na rozdíl od jiných božích hrobů, které svatostánky vystavují jen o Velikonocích. Boží hrob se stane trvalou součástí expozice Křišťálového chrámu, na který kostel proměnili skláři nedalekého ateliéru výtvarníka Jiřího Pačinka.

Zdroj