Brazilský Nejvyšší soud zrušil soudní rozsudky nad Lulou a umožnil mu kandidovat na prezidenta proti Bolsonarovi

1 měsíc starý 12

 
Ve zcela neočekávaném rozhodnutí zrušil brazilský Nejvyšší soud trestní rozsudky proti bývalému levicovému prezidentovi Luizu Inacio da Silva, známému jako Lula, a obnovil jeho politická práva před volbami stanovenými na rok 2022. Brazilský zákon neumožňuje kandidátům, kteří byli odsouzeni za trestné činy, kandidovat. Nyní Lula, který v posledním průzkumu veřejného mínění vykazuje 53% preferencí mezi konzultovanými voliči, oproti 33 % pro Bolsonara, představuje  pro současného křesťanského fundamentalistického krajně pravicového prezidenta vážnou hrozbu.

 
Lula byl odsouzen za obvinění z korupce v roce 2018 na 12 let vězení, ale byl propuštěn koncem roku 2019 poté, co Nejvyšší soud změnil zákon, což to umožnilo.

Stejně jako Bolsonaro počítá s miliony stoupenců, kteří ho téměř nábožně obdivují, Lula má podobný typ velmi loajálních následovníků.

Lula opustil prezidentský úřad po osmi letech u moci (2002–2010) s 83% souhlasem obyvatelstva a podařilo se mu přesvědčit většinu brazilských voličů, aby si vybrali Dilmu Rousseffovou, jeho ministryni energetiky, ženu, která nikdy nekandidovala do žádné veřejné funkce a která postrádala charisma a rétorický talent. Byla to technokratka.  Lula nemohl být znovu zvolen potřetí, takže měl v úmyslu vést vládu Rouseffové za nitky ze zákulisí  ale byl touto první brazilskou prezidentkou odsunut na vedlejší kolej. Nebyla totiž  spokojená s mafiánskými vazbami jejich Dělnické strany (Partido dos Trabalhadores) na tradiční pravicové politické elityi a s korupcí, která je doprovázela. Dilma byla v roce 2016 donucena k impeachmentu, přestože nebyla nikdy účastníkem žádné korupce ani z ní nebyla obviněna.  

Lula učinil z Brazílie šestou největší ekonomiku světa a v roce 2012 Brazílie předstihla Spojené království. Jeho hospodářská politika zvedla 32 milionů lidí, kteří do té doby žili  pod hranicí chudoby, do střední třídy. Lulův lehký šarm  a jeho upřímná podpora rozvojového světa posunuly mezinárodně Brazílii do středu pozornosti debaty o globalizaci. Když začínal ve funkci, 27% brazilských obyvatel bylo negramotných, když odešel, pouze 3% neuměla číst a  psát. Hladovění zcela skončilo  v zemi, kde do té doby hladem trpěly 3 miliony lidí. Lula rozšířil bezplatný systém zdravotnictví, který se tak stal největším systémem veřejného zdraví na světě. Založil 33 univerzit a otevřel 5870 škol.

A vytvořil Bolsa Família, sociální dávku, která byla poskytována matkám, pokud každý měsíc prokázaly, že jejich děti chodí do školy. S dokumentem o školní docházce,  který poskytovaly školy, si mohly matky vybírat peníze na podporu pro sebe a pro své potomky a podmíněnost sociálních dávek docházkou dětí do školy způsobila, že miliony dětí, které by předčasně opustily školu a začaly pracovat, zůstávaly ve škole až do konce povinné školní docházky.

To také dalo moc chudým ženám, které se častěji stávaly obětmi domácího násilí, protože jakmile právě ony získávaly sociální dávky,  jejich manželé s nimi museli zacházet dobře. Každá žena nad 65 let také získala právo na minimální mzdu měsíčně (asi 350 dolarů), protože Lula pochopil, jak často se stává, že manželé opouštějí své finančně závislé manželky a ty nakonec stárnou v chudobě. Vytvoření projektu „Minha Casa Minha Vida“ (Můj dům, můj život) umožnilo chudým lidem koupit si dům. Ženy se staly upřednostňovanými signatářkami vlastnických listin pro koupi domů. Když Lula začínal, minimální mzda byla 80 dolarů za měsíc, když odešel, činila 389 dolarů. Za Bolsonara klesla minimální mzda na 210 dolarů.

Dilma byla zvolena napodruhé a umožnila vyšetřování a stíhání rozsáhlé korupce její vlastní strany, což vedlo k zatčení Luly poté, co dalších 102 politiků a podnikatelů již poslal do vězení soudce  Sérgio Moro, který vedl obrovskou operaci s názvem Lava Jato (Myčka aut), která odhalila vytunelování více než 80 miliard dolarů od státních firem, jako je ropný gigant Petrobras.

Protože se Morovi nepodařilo najít žádné peníze, které by ukradl Lula,  rozhodl se ten soudce chytit ho kvůli malému ranči, který Lula navštěvoval, ale který nebyl registrován na jeho jméno, a na byt vedle bytu, v němž Lula žil, který používal jeho speciální bezpečnostní pracovník, ale ten byt byl ve vlastnictví stavební firmy, která získala od Lulovy vlády zakázky v hodnotě miliard na veřejné práce.

Avšak jednomu hackerovi se podařilo dostat se do skupiny WhatsApp soudce Mora a státních zástupců, kteří chtěli zavřít Lulu do vězení. Tuto komunikaci  částečně zveřejnil slavný novinář Glenn Greenwald, známý publikovanými materiály Edwarda Snowdena. Greenwald žije ve sňatku s Ricardem Mirandou, brazilským poslancem a bydlí v Rio de Janeiru. Kvůli své osobní vazbě na levicového politika  musel Greenwald materiál přestat vydávat, protože by tím porušil novinářskou neutralitu.

Ale Lula chtěl k této komunikaci získat přístup.

Nejvyšší soud nakonec tento přístup povolil a v důsledku toho bylo zjištěno závažné porušení zákona (soudce nemůže komunikovat a koordinovat se státním zástupcem). Z komunikace vyplývá, že Moro zahájil  na Lulu lov  a že svůj verdikt proti němu vyhlásil předem. Manipuloval také s důkazy, skrýval věci, které by Lulovi pomohly, a zaměřil se výlučně  na usvědčující důkazy.

Po analýze těchto zpráv se soudce Nejvyššího soudu Edson Fachin rozhodl celý proces zrušit a Lula získává zpět svá politická práva. To představuje  v hluboce rozdělené Brazílii mezi Lulovými a Bolsonarovými stoupenci politické zemětřesení.

Zdroj