Brňané vyplýtvají skoro 40 kilo jídla ročně, nejvíc na sídlištích. Dá se to změnit, říká šéfka výzkumu

1 měsíc starý 53

Na co se v rozhovoru ptáme?

  • V čem spočívala tříletá studie o plýtvání potravinami?
  • Jaké jsou nejčastější příčiny plýtvání jídlem a jak se mu dá zamezit?
  • Jaké jsou generační rozdíly ve vztahu k jídlu?

Právě jste ukončili tříletý projekt, který se zabýval plýtváním potravinami. Co jste chtěli zjistit?

Naším cílem bylo zjistit, jaké skutečné množství potravinového odpadu brněnské domácnosti vyplýtvají a jestli se to dá nějak ovlivnit, když na ně budeme působit. Také nás zajímalo, co se stane, když naopak přestaneme. Zjištění, kolik potravin skončilo ve směsném komunálním odpadu, nám dávalo nejlepší obrázek o tom, jak se lidé v domácnostech chovají. Obecně jsme se ještě před studií lidí ptali, jestli odhadnou, kolik toho vyplýtvají, ale z průzkumu vyšlo, že to viděli příliš růžově.

V čem výzkum spočíval?

První rok jsme nikomu z veřejnosti o výzkumu neřekli a na nikoho jsme nijak nepůsobili, aby se ti lidé chovali opravdu přirozeně. Druhý rok jsme zahájili dva typy kampaní a třetí rok jsme pozorovali, jestli chování lidí zůstává stejné jako v době, kdy jsme na ně působili.

Měli jsme obsáhlý vzorek – devět set domácností v Brně ze tří typů lokalit: tři sta domácností ze sídlištní zástavby, tři sta z vilových domů a tři sta z venkovské zástavby. Každá stovka domácností z jedné skupiny byla v jiné části Brna. Tím pádem jsme měli v Brně devět lokalit, ze kterých jsme sváželi odpad na jaře, v létě, na podzim a v zimě. Potom jsme dělali rozbory, které vždy trvaly celý týden.

Co se dělo první rok výzkumu?

Probíhal normální svoz odpadu, který zajišťovala městská svozová firma SACO Brno. Z vytipovaných lokalit se odpad svážel speciálním autem, které jej nelisovalo. Pro výzkum bylo důležité, aby se nic nezničilo. Odpad se potom vysypal na hromadu, ručně se přebíral, vážil a třídil. Díky tomu jsme měli obrázek o tom, kolik se ve směsném komunálním odpadu najde zbytků jídla. To dělala firma Green Solutions. S ní jsme nastavili metodiku, co všechno se bude třídit, abychom měli přehled i o tom, čeho se vyplýtvá více a čeho méně. Šli jsme hodně do detailů, nezapočítávali jsme třeba kůstky, skořápky a slupky, zkrátka zbytky, které nejsou k jídlu.

Co z výzkumu po prvním roce vyplynulo?

Za první rok jsme zjistili, že člověk v průměru vyplýtvá

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Zdroj