Brusel má plán, jak ušetřit plyn: kanceláře a veřejné budovy se mají vytápět na 19 stupňů

4 měsíce starý 59

Podniky a spotřebitelé v Evropské unii by mohli čelit významným opatřením na úsporu energie v souvislosti s hrozící plynovou krizí. Návrh pohotovostního plánu Evropské komise (EK) požaduje, aby se veřejné budovy, kanceláře a komerční objekty od podzimu vytápěly na maximálně 19 stupňů. EK zároveň vyzve členské státy, aby zavedly finanční pobídky pro firmy, které sníží spotřebu plynu. Vychází to z návrhu unijní reakce na možné omezení dodávek plynu z Ruska.

Dokument, o němž informovala řada médií včetně agentury Reuters nebo rakouského serveru Kurier, komise zveřejní příští týden. Plán, který EK připravuje, reaguje na riziko, že Rusko výrazně omezí či zcela přeruší dodávky zemního plynu do Evropské unie. Podle Bruselu by členské státy měly připravit finanční pobídky pro průmyslové a energetické provozy, které místo plynu začnou využívat jiné zdroje energie. V případě nedostatku plynu by pak státy mohly nařídit zákaz provozu podniků, které nejsou nezbytné.

Domácnosti jsou podle unijního práva chráněnou skupinou spotřebitelů. Byly by tak až poslední skupinou, které by se případná omezení dotkla. Úřady by ale mohly podle unijního plánu omezit vytápění kanceláří či obchodů v případě nedostatku plynu. Plán uvádí, že by se v těchto prostorech mohlo vytápět pouze na 19 stupňů. Komise také vyzve členské země, aby vytvořily informační kampaně, které budou vyzývat k mírnějšímu vytápění domů a bytů. „Každý může ušetřit plyn,“ píše komise.

Klíčovým prvkem reakce na riziko omezení dodávek z Ruska je podle Bruselu zvyšování zásob plynu před zimní sezonou.

Plyn z Ruska se nemusí vrátit

Před útokem na Ukrajinu se ruský plyn podílel na dovozu této suroviny do EU zhruba ze 40 procent. V případě některých států byla ale závislost na dodávkách z Ruska podstatně vyšší, což je i případ České republiky. V posledních měsících se dovoz ruského plynu do EU výrazně snížil a Moskva omezila či zastavila dodávky 12 unijním zemím.

Tento týden začala pravidelná údržba plynovodu Nord Stream 1, která by měla trvat deset dnů. Ruská plynárenská společnost Gazprom ale ve středu uvedla, že nemůže zaručit bezproblémový provoz tohoto strategického plynovodu, který je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU. Část evropských politiků se obává, že Gazprom po údržbě dodávky plynu buď neobnoví, anebo jen v omezeném režimu.

Gazprom, nad nímž má kontrolu Kreml a která vývoz plynu potrubím z Ruska zajišťuje, v červnu snížila tok plynu v Nord Streamu 1 zhruba na 40 procent původní kapacity. Zdůvodnila to technickými problémy, a to opožděným návratem ruských kompresorových turbín z Kanady.

Konsorcium Nord Stream AG, které plynovod provozuje, v pondělí zahájilo pravidelnou roční údržbu. Trvat by měla do 21. července, Německo se však obává, že kvůli sporu mezi Ruskem a Západem by se mohlo stát, že plyn přes Nord Stream 1 už po údržbě do EU nepoteče. To by zhatilo plán naplnit zásobníky na zimu a prohloubilo plynovou krizi, která si vyžádala mimořádná opatření vlád a vysoké účty pro spotřebitele.

Podmořský plynovod Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011, vede z ruského Vyborgu do Lubminu nedaleko Greifswaldu na severu Německa. Je dlouhý 1222 kilometrů a jeho maximální kapacita činí 55 miliard metrů krychlových plynu za rok. Německo je na ruském plynu závislé, snaží se ale tuto závislost snížit.

Loni byl dokončen plynovod Nord Stream 2, který vede paralelně a který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 1. Německé úřady ale ještě před invazí ruských vojsk na Ukrajinu odmítly vydat povolení k zahájení provozu nového plynovodu. Surovinu z tohoto potrubí měla využívat i Česká republika, která by se na Nord Stream 2 napojila prostřednictvím nového plynovodu Eugal.


Zdroj