Bude to za sto padesát, řekl si vyšetřovatel na služebně o úplatek. U policie skončil

2 měsíce starý 20

 ČTK

Nejvážnější případ korupce u pražské policie za posledních šest let začal 2. března 2017, krátce po osmé hodině ranní. Havránek přijal ve své kanceláři muže, kterého vyšetřoval kvůli úvěrovému podvodu. Spolu s ním stíhal další čtyři obviněné. Setkali se v šestém poschodí budovy jednoho z oddělení pražské hospodářské kriminálky v Ostrovského ulici.

Havránek věděl jedno. Muž mu v obálce přinesl 150 tisíc korun, o které si policista řekl při předchozím telefonátu. Za peníze obviněnému slíbil předat důležité dokumenty ze spisu, aby vylepšil jeho pozici. Nevěděl ale, že se muž mezitím domluvil s Generální inspekcí bezpečnostních sborů. Její příslušníci předání peněz monitorovali a Havránka obratem zatkli.

Kauza se včetně vyšetřování a následného soudního procesu táhla více než pět a čtvrt roku. Jak Aktuálně.cz zjistilo, teprve letos padl v případu s konečnou platností pravomocný rozsudek. V druhé polovině roku pak Nejvyšší soud odmítl Havránkovo dovolání.

Neopodstatněné dovolání

"Závěry odvolacího soudu nevykazují nedostatky, jsou dostatečnou reakcí na obviněným vznesené požadavky, korespondují s obsahem spisového materiálu. Soudy splnily povinnost řádně odůvodnit svá rozhodnutí," uvedl senát Nejvyššího soudu vedený soudkyní Miladou Šámalovou v rozhodnutí, jež má redakce k dispozici.

Proti pravomocnému rozsudku Městského soudu v Praze se Havránek bránil na několika stranách. O 150 tisíc korun si obviněnému muži prý nikdy neřekl. Obálku s penězi podle svých slov nepřevzal. Kauzu popsal jako manipulaci od stíhaného pachatele, aby ho coby policistu poškodil.

"Dovolání je zjevně neopodstatněné, neboť jen opakuje námitky uplatňované již před soudem prvního stupně a v odvolacím řízení, s kterými se soudy dostatečně a správně vypořádaly," zhodnotil Havránkovy argumenty senát.

"Kdybyste potřeboval kompro, není problém"

Zaznamenané telefonáty se odehrály hned zkraje roku 2017. Havránek obviněnému nabídl předat údajné kompromitující materiály na jednoho ze spolupachatelů. Mělo jít o listiny z domovní prohlídky. Ve skutečnosti však měl pro něj na flash disku připravený jen znalecký posudek, na který měl muž na druhé straně telefonní linky jako obviněný právo.

"Kdybyste potřeboval nějaké kompro na (…), není problém s tou fleškou se nějak dohodnout. Vím o ní jen já, je tam toho na něj dost," řekl Havránek do telefonu 27. ledna. Další hovor se odehrál o měsíc a den později. "Záleží na vás, bylo by to za 150, vám se to vyplatí jako budoucí investice," dohodl se s obviněným na úplatku.

Hlavní Havránkův argument před Nejvyšším soudem byl, že po muži nechtěl 150 tisíc, ale 150 korun. Peníze prý žádal jen za samotný flash disk. Při předání obálky se však muž podle odposlechu zeptal, jestli z ní může vyndat pět tisíc korun, že 150 tisíc je přece jen moc. Policista souhlasil. A Nejvyšší soud měl jasno.

"Je to v rozporu s jím vytvořenou konstrukcí o 150 korunách, protože nijak adekvátně nereagoval na to, že při údajném předání 150 korun svědek zmiňuje celých pět tisíc korun. Oba aktéři podle obsahu nahrávky věděli, čeho se schůzka týká, a na její předem domluvený průběh byli nachystáni," uvedl Šámalové senát.

Havránek se chtěl vrátit k policii

Vedle podmíněného trestu tří let vězení se zkušební lhůtou na tři roky a pokuty 75 tisíc korun nesmí Havránek tři roky působit u bezpečnostních sborů. Lhůta mu vyprší v lednu 2025. Jak ale zjistilo Aktuálně.cz, bývalý kriminalista se snažil k policii vrátit. Domáhal se toho žalobou na Policejní prezidium ČR.

Tehdejší ředitel pražské policie Miloš Trojánek propustil Havránka 8. března 2017. Pouhých šest dní poté, co úplatného policistu zadržela inspekce. Trojánkovo rozhodnutí následně potvrdil tehdejší policejní prezident Tomáš Tuhý. Právě na jeho úřad podal Havránek žalobu, v níž se propuštění bránil.

Městský soud v Praze jeho žalobu v prosinci 2020 zamítl. A bývalý policista proti verdiktu podal kasační stížnost. Namítal v ní, že jeho kauza nebyla v té době pravomocně uzavřená. Proto byl podle něj rozsudek nepřezkoumatelný, a prezidium tak nemělo v ruce nic, co by dokládalo jeho zločin. Podle něj tedy chyběl důvod k vyhazovu.

Nejvyšší správní soud stížnosti minulý týden nevyhověl. Senát soudce Davida Hipšra upozornil, že Havránkovi nadřízení nepotřebovali k rozhodnutí o vyhazovu pravomocný rozsudek. "Pokud ředitel konstatoval a žalovaný (Policejní prezidium ČR, pozn. aut.) potvrdil, že jednání stěžovatele má znaky trestného činu (…), byl tento postup zcela v souladu se zákonem," uvedl.

Zdroj