Bývalý hostinec U Tšponů v Přerově odkryl historii osídlení Horního náměstí

před 1 měsíc 48

foto Řadu cenných nálezů objevili archeologové během archeologického výzkumu v souvislosti se zahájením stavebních úprav depozitáře knihovny Muzea Komenského v budově na Horní náměstí 35, v bezprostřední blízkosti areálu přerovského zámku, 10. března 2024, Přerov. Kostěná brusle s otvory pro kožené řemínky z mladší doby hradištní z přelomu 10. a 11. století. PC

Přerov - Keramiku z doby bronzové, mince, barokní medailon i část 100 let staré pivní láhve z již neexistujícího přerovského pivovaru objevili archeologové během výzkumu pod podlahou depozitáře knihovny Muzea Komenského na Horním náměstí v Přerově. Výzkum související se stavebními úpravami depozitáře dokončují v domě situovaném v bezprostřední blízkosti areálu přerovského zámku, kde se v minulosti nacházel známý hostinec U Tšponů. Podle archeologa Zdeňka Schenka přinesl průzkum další pohled na tuto cennou lokalitu.

Na místě archeologové pracují od konce loňského roku. "Na základě předběžných výsledků archeologického výzkumu si můžeme snadněji vytvořit představu o tom, jakým způsobem se během posledních několika tisíc let postupně vytvářel a měnil terén v této části Horního náměstí v důsledku různých zásahů podléhajících požadavkům doby a střídajících se majitelů předmětné parcely," řekl ČTK Schenk.

Mezi nejstarší nálezy, které archeologové objevili po odkrytí podloží tvořeného travertinovou skálou, patřily fragmenty keramických nádob tzv. věteřovské kultury sahající až do závěru starší doby bronzové. "Kromě keramiky byly v úrovni pravěké kulturní vrstvy pod podlahou depozitáře knihovny ve velkém množství zastoupeny schránky škeble říční, s jejichž četným výskytem se na lokalitách věteřovské kultury setkáváme poměrně často. Tento druh sladkovodního mlže nepochybně tvořil součást jídelníčku," uvedl archeolog.

Výzkum podle odborníků doložil také poměrně intenzivní osídlení tohoto místa v raném středověku, a to v podobě keramiky a kostěných hrotů. "Zajímavý nález představuje kostěná brusle s noscem opatřeným otvorem, kterým mohl být předmět připevněn k noze pomocí řemínků. Za pomoci detektoru kovů bylo z této vrstvy zachráněno unikátní olověné kolečko s otvorem, které bývá odborníky interpretováno jako mincovní závaží," doplnil Schenk.

Archeologické sbírky muzea se po tomto výzkumu rozšíří také o řadu cenných mincí včetně kruhového peníze s orlicí z 15. století raženého v brněnské městské mincovně či o dolnorakouský fenik Albrechta V. z vídeňské mincovny z doby po roce 1427, ale i o pozdně barokní církevní medailon s vyobrazením Panny Marie Růžencové. Nechyběly ani fragmenty keramických dýmek. "Zlomky kuřáckých pomůcek dokládají narůstající oblibu užívání tabáku v 19. století rovněž mezi přerovskými měšťany," doplnil archeolog.

Raritou byl i nález torza více než sto let staré pivní láhve s nápisem "Josef Šilhavý pivovar v Přerově". "Láhev z hnědého skla je památkou na zašlou slávu dnes neexistujícího pivovaru Šilhavých, který stával v letech od roku 1878 na pravém břehu řeky Bečvy. Poslední várka byla v pivovaru uvařena roku 1938. O rok později byl pivovar úředně zrušen. Láhev je na zadní straně opatřena nápisem Neprodatelný majetek jmenované firmy," dodal Schenk.

Přečtěte celý článek