Časosběrný seriál: „Čeští vojáci na Ukrajině by mi nevadili.“ Vládní voliči se shodnou na podpoře Kyjeva, dělí je euro či stejnopohlavní manželství

„Co mě velmi naštvalo, je situace kolem manželství pro všechny, Istanbulské úmluvy a přijetí eura. Nerozumím, nač si tu hrajeme,“ stěžuje si volič hnutí STAN Jakub Sommerschuh.

„Iniciativa na získání munice pro Ukrajinu dokázala naši zemi dostat do popředí,“ chválí si postup prezidenta Pavla a Fialovy vlády volička ODS Michaela Blažková.

„Velké množství mladých lidských životů bylo zmařeno a on paří, odejde si na tiskovku, na fejsbůček hodí zapálenou svíčku s nápisem ‚Modlíme se za všechny‘ a jde pařit dál. Tohle mi strašně vadí,“ kritizuje šéfa lidovců Mariana Jurečku jeho spolustranička a volička Lucie Sádlíková kvůli večírku, který se na jeho úřadu odehrál v den střelby na pražské filozofické fakultě.

S pestrou desítkou voličů pěti vládních stran, které Deník N dlouhodobě zpovídá v časosběrném seriálu, jsme naposledy mluvili koncem loňského roku.

Kdo z respondentů už nechce Ukrajinu vojensky podporovat? A kdo a proč by naopak do Ruskem napadené země vyslal české vojáky? Koho naštvalo, že neprošlo manželství pro všechny? A komu by vadilo zavedení eura místo české koruny?

„Nepodporuji válku, ale napadeného“

Osm z deseti respondentů zmiňuje samo od sebe iniciativu prezidenta Petra Pavla a Fialovy vlády, v rámci níž Česko pro Ukrajinu po světě shání munici. Všichni, kdo o kroku sami mluví, jej hodnotí pozitivně.

„Je to obrovský úspěch. Jsem hrdý, že patříme k největším podporovatelům Ukrajiny. Důsledky opačného jednání by byly katastrofické,“ myslí si Jakub Sommerschuh, pracovník integrační poradny pro uprchlíky z Litoměřic, který je voličem Starostů a nezávislých.

Voliče hnutí STAN baví sledovat politiku. Koketuje s myšlenkou, že by do ní vstoupil, aby mohl věci měnit k lepšímu. Bojí se ale nechutných útoků na svou homosexualitu. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

To lidovkyně Milada Faltusová se bojí toho, kdyby Ukrajina ve válce s Ruskem padla, a přemýšlí proto, jak by se dalo Kyjevu dále pomoci. „Vedle nás je jen Slovensko a Putin se fakt nezastaví,“ myslí si Faltusová, která pracuje jako zdravotní sestra.

„Když byly kdysi povodně, byla povodňová daň. Teď bychom mohli třeba půl roku odvádět nějaký peníz navíc, aby se Evropa spojila proti rozpínavému ruskému režimu,“ navrhuje zdravotní sestra z obce Nekoř ve východních Čechách. „Kdyby se po Evropě udělala protiruská daň, vůbec bych proti tomu nebyla,“ dodává.

Pražská penzistka a volička Pirátů Dagmar Volencová by šla ještě dál. Podle ní by se měla zlepšit kontrola tuzemských firem, které obcházejí protiruské sankce. „A hlavně – zabavit, znárodnit, prostě sebrat ruský majetek,“ vyzývá žena, která je kritická i k podobě sociální pomoci ukrajinským uprchlíkům. Přijde jí nedostatečná.

Před časem se pak ve veřejném prostoru začalo diskutovat o vyslání evropských vojáků na Ukrajinu. Téma veřejně otevřel a zkritizoval slovenský premiér Robert Fico před jednáním evropských lídrů v Paříži, kde se návrh hlasitě probíral. Francouzská hlava státu Emmanuel Macron po schůzce prohlásil, že ačkoli na tom není shoda, „nic není vyloučeno“.

Volič ODS Vlastimil Veselý říká, že by s tím problém neměl. Bývalý technik by ze strany západního světa rád viděl tvrdší postup. „Na Ukrajinu bychom mohli poslat jednotky, nějaké mírové sbory. Nedokážu si představit, jak se to jinak vyřeší,“ navrhuje penzista ze Sebuzína u Ústí nad Labem. A co zmíněná účast tuzemských vojáků?

„To by mi nevadilo. Profesionální čeští vojáci