Část Čechů se ještě přikloní k Rusku, popsal šéf STEM. Vyvrátil častou domněnku

3 měsíce starý 113

„Třetinu nevyhraněných Čechů je možné rozdrobit na několik částí – lidi, kteří nesledují zpravodajství, a i když vědí, že válka probíhá, nemají na ni jasný názor. Pak jsou to i ti, kteří jsou proti Kremlu, ale velmi se obávají, jak na ně dopadne zhoršená situace,“ popsal ve vysílání CNN Prima NEWS aktuální rozpoložení ve společnosti ředitel společnost STEM.

Určité procento z nich podle něj ještě přejde na stranu Ruska a začne Kremlu věřit. Aktuálně jsou výrazně prorusky naladěna čtyři procenta populace. „Nelze ale říct, že by 33 procent lidí bylo zmatených,“ dodal s tím, že postoj vůči Rusku se nijak dramaticky dál vyvíjet nebude.

Agresor je Rusko, myslí si Češi

Více než polovina (57 %) populace je prozápadní a jednoznačně považuje za agresora Rusko. Podle STEM lze říci, že zhruba polovina společnosti je jasně přesvědčena, že Rusko je viníkem války. Dalších 25 procent s tímto tvrzením spíše souhlasí. V dlouhodobém horizontu tak na ně mohou mít vliv dezinformační kampaně. Zbylých 25 procent informacím o ruském útoku nevěří.

„Obrat se stal zhruba před rokem díky vrbětické kauze. Česko si uvědomilo, že Rusko může podnikat nepřátelské kroky v republice a atmosféra se posunula. Ruská agrese na Ukrajině českou společnost zastihla už zformovanou, a to nahrává jednoznačné interpretaci,“ sdělil Buchtík ve vysílání CNN Prima NEWS. Dodal, že důkazem je i jednomyslný názor poslanců, kteří ve Sněmovně válku odsoudili.

I když se často spekuluje, že Češi na straně Ruska jsou stejní lidé, kteří nevěří informacím o covidu, podle Buchtíka to není možné takto jednoznačně říci. „Je tam společná část lidí, kteří nevěří médiím, nikdo jim nepomohl, necítí se vyslyšení, ale nemůžeme mezi tyto dvě skupiny dát rovnítko, to by byla veliká chyba,“ zdůraznil.

Lidé nyní mají strach o bezpečnost i pohodlí. „Může za to špatná ekonomická nálada – covid nás zastihl v největší konjuktuře, v roce 2019 jsme byli na vrcholu. Znejistili jsme na podzim loňského roku, kdy tu sice panovala pozitivní nálada, ale přišlo zdražování energií. Nyní se už do obav propisuje i válka na Ukrajině,“ sdělil Buchtík.

V pořadu K věci také upozornil, že jako v každé krizi jsou nyní hodně vidět dlouhodobě neřešené problémy. „Krize je najednou nasvěcuje a stávají se vážnými – týkají se školství, trhu práce, robotizace, nedostatku bydlení, složitě vyplácených sociálních dávek a podobně,“ vyjmenoval.

Zdroj