Část kubánských emigrantů požaduje americkou intervenci

3 měsíce starý 14

Petice za vojenskou intervenci, která téměř jistě nebude vyslyšena, reaguje na masové protivládní protesty, jež se na Kubě konaly před týdnem.

„Svobodní Kubánci ve světě žádají o vojenský zásah Spojených států a NATO, který ukončí castrovskou mafii a osvobodí kubánský lid, který žije v teroru, chudobě, hladu. Chceme svobodnou a prosperující Kubu! Pryč s komunismem!,” uvádí se v petici, kterou inicioval Leo Juvier-Hendrickx, Kubánec žijící v Belgii. Petice zdůrazňuje „neudržitelnou politickou, ekonomickou a humanitární situaci, v níž žije kubánský lid pod castrovským režimem už 62 let”. Petice má být zaslána americkému prezidentovi Bidenovi, americkému Kongresu, OSN, NATO, Organizaci amerických států (OAS) a Evropskému parlamentu.

Také starosta floridského Miami Francis Suárez, který má kubánský původ, v pátek řekl, že na stole by měly být „všechny možnosti”, protože kubánský režim potlačuje i pokojné demonstrace silou.

 Demonstrace se rozšířily po celé zemi

Týden od protivládních protestů na Kubě, které byly největší od roku 1994, je v ulicích kubánských měst podle zdrojů agentury EFE klid, mimo jiné proto, že vláda nasadila policii, vojáky i agenty tajné služby a pozatýkala několik stovek lidí. Omezen je podle EFE na řadě míst stále přístup k internetu, včetně města San Antonio de los Baňos, kde protesty 11. července vypukly.

Důvodem protestů jsou dlouhodobé represe komunistické vlády vůči opozici a ekonomická krize, kterou zhoršila pandemie covidu-19 a s ní související omezení turistiky, na níž je karibský ostrov závislý. Kubánská vláda viní ze špatné ekonomické situace letité americké embargo a zpřísnění sankcí americkou vládou za předchozího prezidenta Donalda Trumpa, jehož předchůdce Barack Obama nastartoval uvolňování vztahů s Kubou i rušení ekonomických sankcí. Nynější prezident Joe Biden se zatím jasně nevyjádřil, jako cestou se ve vztazích s Kubou vydá.

Kubánský prezident přiznal chyby

V sobotu se v Havaně konala demonstrace zorganizovaná kubánskou vládou, jíž se podle agentury Reuters účastnily tisíce lidí včetně dlouholetého komunistického lídra Raúla Castra. Prezident Díaz-Canel na ní znovu odsoudil americké sankce i obchodní embargo, které USA zavedly už v 60. letech s cílem přivodit pád komunistického režimu. Ten se ale stále drží u moci.

Díaz-Canel, který v roce 2018 od Raúla Castra převzal nejvyšší úřad v zemi a letos i vedení komunistické strany, minulý týden poprvé připustil, že k ekonomické krizi přispěly i možné chyby komunistické vlády v posledních letech. V reakci na masové protesty už v týdnu vláda oznámila dočasné zrušení některých omezení, například ode dneška do konce roku povolila cestujícím ze zahraničí na Kubu přivézt si s sebou bez omezení množství a bez cla léky, potraviny a hygienické potřeby, ne však pro komerční využití.

Zdroj