Čelo kandidátky ANO do europarlamentu. Dostálová bude jednička, na páté místo se vklínila Nagyová

před 3 měsíce 76
  • Kandidátku hnutí ANO do voleb do Evropského parlamentu povede dle očekávání bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.
  • Druhé místo obsadí poslanec Jaroslav Bžoch, na třetím místě bude dosavadní europoslanec Ondřej Knotek.
  • Už na páté místo plánují zařadit Janu Nagyovou, která figuruje v dotační kauze Čapí hnízdo.
  • Pořadí prvních osmi kandidátů potvrdili Radiožurnálu a webu iROZHLAS.cz dva zástupci ANO. Výbor hnutí kandidátku schvaluje korespondenčně do úterý. Proti navrženému pořadí se dosud nikdo nevyslovil.

Původní zpráva Praha / Brusel 17:01 12. února 2024

Klára Dostálová, Jaroslav Bžoch, Jana Nagyová, Ondřej Knotek - ti obsadí přední místa kandidátky ANO do europarlamentu

Klára Dostálová, Jaroslav Bžoch, Jana Nagyová, Ondřej Knotek - ti obsadí přední místa kandidátky ANO do europarlamentu | Zdroj: Koláž iROZHLAS

První čtyři místa na kandidátce hnutí ANO obsadí mix nováčků v unijní politice a ostřílených europoslanců. Kromě Knotka je to ještě Martin Hlaváček, který bude na čtvrtém místě.

Eurokandidátka ANO

Pravděpodobné čelo kandidátky hnutí ANO do Evropského parlamentu:

  • Klára Dostálová
  • Jaroslav Bžoch
  • Ondřej Knotek
  • Martin Hlaváček
  • Jana Nagyová
  • Jaroslava Pokorná Jermanová
  • Ondřej Kovařík
  • Tomáš Kubín

Do evropských voleb chce hnutí ANO také vyslat jihlavskou zastupitelku a ekonomku Janu Nagyovou, která společně s Andrejem Babišem figuruje v dotační kauze Čapí hnízdo. Soud je loni oba zprostil obžaloby, vyšší instance ale případ vrátila k novému projednání, které má začít v tomto týdnu. Nagyová obsadí páté místo na kandidátce.

Následovat bude Jaroslava Pokorná Jermanová, poslankyně a bývalá středočeská hejtmanka. Až sedmé místo obsadí dosavadní europoslanec Ondřej Kovařík. První osmičku kandidátů uzavře českobudějovický zastupitel Tomáš Kubín.

Přestože hnutí ANO kandidátku ještě oficiálně nepředstavilo, většina jmen už v éteru koluje několik týdnů, předpokládaní uchazeči o europoslanecká křesla se k tomu hlásí.

„Nikdy jsme se netajili tím, že chceme, aby Klára Dostálová byla lídryní. Dalším z horkých kandidátů na vysokou pozici je Jaroslav Bžoch, stínový ministr zahraničních věcí. U nich mě bude jen mrzet, že o ně tak trochu přijdu na pozicích stínových ministrů,“ popisoval minulý týden v rozhovoru pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz Karel Havlíček.

Dostálová, Bžoch a Pokorná Jermanová? Nominaci za ANO do europarlamentu má i bývalá hejtmanka

Číst článek

Stínový premiér a 1. místopředseda už dříve potvrdil i jméno bývalé středočeské hejtmanky. Záměr znovu kandidovat v létě avizovali i tři zmínění stávající europoslanci za hnutí ANO. Jejich dvě kolegyně, Dita Charanzová a Martina Dlabajová (nezávislé, dříve obě za ANO), už naopak oznámily, že se o europoslanecké mandáty znovu ucházet nebudou.

Hnutí ANO bude v Evropském parlamentu obhajovat šest mandátů, lační ale po ještě lepším výsledku.

Obhajoba ‚českých‘ zájmů

Dostálová v pondělí ve videu na sociálních sítích shrnula tři hlavní priority hnutí ANO ve volbách do Evropského parlamentu.

„První bod je stop migraci, nikdo nám nebude říkat, kdo tady u nás může žít a bydlet. Druhý zásadní bod je stop zelenému šílenství, nikdo nám nebude říkat, v čem máme jezdit, v čem máme bydlet, jak máme žít. Třetí zásadní bod je suverenita členského státu. Je velmi důležité zachovat právo veta,“ hlásala lídryně.

Bojovat v Evropě proti migraci, zelenému šílenství a za právo veta znamená jít proti proudu. Dokonce i proti Fialově vládě, která jde Bruselským elitám už dva roky poslušně na ruku. Děkuji všem za důvěru, že já to zvládnu. Nezklamu nikoho z vás ✊ pic.twitter.com/3DElK69oPV

— Klara Dostalova (@DostalovaK) February 12, 2024

Hnutí ANO v posledních měsících vystupuje proti migrační reformě Evropské unie. Někteří představitelé však nepřesně uvádí, že reforma vrací do hry migrační kvóty. Migrační pakt, který minulý týden schválily členské státy EU, namísto toho zavádí princip takzvané flexibilní solidarity. 

To znamená, že si členské státy budou samy volit způsob, jakým pomohou přetíženým státům: ať už tím, že převezmou zodpovědnost za část žadatelů o azyl, anebo finančně či materiálně. Česko se při hlasovámí zdrželo.

Zdeňka Trachtová, Anna Urbanová

Přečtěte celý článek