Cena lithia letí vzhůru, na Cínovci je ho za 10 bilionů

5 měsíce starý 25

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Lithium, hlavní surovina pro výrobu baterií pro elektroauta, je šampionem komoditních burz. Cena lithného karbonátu (sloučeniny, v jejíž podobě se nakupuje), se na specializované burze London Metal Exchange za poslední dva měsíce téměř zdvojnásobila. Tuna se tu prodává za rekordních víc než 80 tisíc dolarů.

Podle odborného webu tradingeconomics.com stoupla cena lithného karbonátu od loňského dubna z necelých 14 tisíc dolarů za tunu na současných 75 tisíc. Vzestup začal koncem roku 2020 a od té doby jde křivka nahoru.

Stoupá tak i hodnota lithia skrytého pod krušnohorským Cínovcem. Ložisko, na kterém pracuje česko-australská firma Geomet, má celkové odhadované zásoby odpovídající až 7,39 milionu tun lithného karbonátu. Uvádí to letošní zpráva australského spolumajitele Geometu, společnosti EMH.

Cínovecký kopec má dnes cenu více jak 10 bilionů korun českých.

„Cínovecký kopec má dnes cenu více jak 10 bilionů korun českých,“ prohlašuje Otto Janout, Čechokanaďan, který se v počátcích na rozvoji cínoveckého ložiska s firmou Geomet podílel.

Z předpokládaných zásob je podle zprávy EMH potvrzeno 4,52 milionu tun. Tyto tzv. změřené a indikované zásoby mají teď hodnotu blížící se sedmi bilionům korun. Zatím ale stále není jasné, zda bude možné cínovecké lithium těžit a zpracovávat.

„Projekt na Cínovci není možné připravovat na základě cenových skoků lithia na burzách. Připravujeme ho tak, aby byl konkurenceschopný dlouhodobě a zatím vše nasvědčuje tomu, že bude,“ říká Roman Gazdík, mluvčí společnosti ČEZ, která je už dva roky 51procentním akcionářem Geometu.

Průzkum pokračuje

Podle Gazdíka pokračuje posuzování projektu. „Vznikají finální studie proveditelnosti jak k samotné těžbě, tak ke zpracování lithia,“ říká. Obě hlavní studie obsahují řadu dílčích pomocných analýz a mají být hotovy do jara příštího roku. Následně ČEZ a Geomet rozhodnou o zahájení těžby či zastavení projektu.

„Pokud studie potvrdí naše dosavadní předpoklady a projde všemi náležitými povolovacími procesy, byla by stavba závodu zahájena v roce 2025 a těžba o rok později,“ doplnil Gazdík.

Těžba na Cínovci má probíhat v hlubinném dole. Ještě v podzemí by se z vytěžené horniny oddělila lithná ruda. Na povrchu by se pak z rozemleté rudy získával lithný karbonát ve zpracovatelském závodě, který by mohl podle posledních informací vyrůst v průmyslovém areálu Dukla v Újezdečku na Teplicku.

Ještě stále není známo, jakou metodou by extrakce lithia z rudy probíhala. V Česku a v Německu se nyní testují dva postupy: jednak tradiční metoda vymývání lithia z rudy pomocí chemických látek, kterou pro Geomet ověřuje německo-rakouská SMS Group. Další vlastní technologii vyvinula pražská Vysoká škola chemicko-technologická, která počítá s odpařování lithia z rudy cinvaldit za vysokých teplot. Postup je ověřený v laboratoři, provozní zkoušky probíhají v cementárně v Čížkovicích.

Za poslední dva roky od vstupu skupiny ČEZ do projektu pokročilo podle Gazdíka mapování ložiska, na němž byly provedeny desítky průzkumných vrtů. „Posunuly se i povolovací procesy a byla zahájena EIA (povinná studie dopadů projektu na životní prostředí – pozn. red.). Poslední novinkou je podepsání memoranda s Ústeckým krajem o rozvoji projektu a to, že Rada Ústeckého kraje zároveň doporučila zahájení aktualizace Zásad územního rozvoje, což je zásadní dokument,“ dodává mluvčí ČEZ.

Drahá elektřina, drahé lithium

Co táhne lithium nahoru? „Vysoká poptávka po něm je vyvolaná mimo jiné vysokými cenami energií. Ty zvyšují zájem o obnovitelné zdroje s bateriemi, elektromobily a další moderní energetická řešení, pro jejichž fungování je lithium potřeba,“ vysvětluje mluvčí ČEZ Gazdík.

Roli hraje i geopolitický vývoj. „S válkou na Ukrajině roste význam surovinové bezpečnosti a soběstačnosti. Evropa si klade za cíl stát se významným světovým hráčem ve výrobě baterií, a tím dosáhnout strategické autonomie včetně lokálního zajištění strategických bateriových surovin, jako je lithium,“ popisuje Gazdík.

Nová evropská strategie podle něj může přinést i peníze na rozvoj českých plánů s lithiem: „Na úrovni Evropské unie vznikají iniciativy jako EIT RawMaterials, které podporují udržitelný rozvoj evropského odvětví nerostů, kovů a materiálů. Část alokovaných prostředků může být použita pro vznik nových projektů s vysokou přidanou hodnotou v Česku. To všechno jsou impulzy, které ceny lithia zvyšují, zvyšují i atraktivnost lithia vyráběného na evropské půdě,“ dodává mluvčí.

Další vývoj trhu je ale ve hvězdách. Letos v únoru se agentura Bloomberg ptala šesti odborníků, jak vidí obchod s lithiem v příštích třech letech. Odhady vztažené k roku 2025 se pohybovaly od možného 13procentního deficitu až po převis nabídky ve výši 17 procent. Podobně se liší i prognózy velikosti trhu – od nejnižšího odhadu poptávky v objemu 502 tisíce tun až po 1,25 milionu tun.

Bloomberg nicméně uvádí, že když odhady zprůměruje, i tak to vypadá na růst trhu s lithiem o 20 procent ročně. Což je pětkrát rychlejší růst, než jaký běžně vidíme u obdobných komodit, například u mědi.

Tisíce pracovních míst

Pokud se rozjede těžba na Cínovci, mohl by nový důl a zpracovatelský závod podle Romana Gazdíka vytvořit zhruba tisíc pracovních míst.

Další až tři tisíce lidí by mohly pracovat v továrně na baterie, pro kterou ČEZ nabízí pozemek v areálu elektrárny Prunéřov.

Pozemek je sice příliš malý pro zamýšlenou baterkárnu skupiny Volkswagen, o kterou Česko soupeří s Polskem, Slovenskem i Maďarskem, a pro kterou je Volkswagenu nakonec nabízen pozemek na bývalém armádním letišti Líně u Plzně. ČEZ ale stále věří, že další závod na baterie může v Česku postavit jiný investor. V celé Evropě se totiž plánuje až 16 takových projektů.

Nadále jednáme s automobilkami i výrobci baterií.

„Nadále jednáme s automobilkami i výrobci baterií,“ oznámil na Twitteru strategický šéf ČEZ Pavel Cyrani.

Obětovat kopec?

Poptávka po lithiu motivuje k otvírání nových ložisek v různých částech světa. Zvlášť v Evropě ale tyto plány často brzdí obavy z ekologických dopadů. Letos v lednu odebrala srbská vláda licence australskému těžařskému gigantu Rio Tinto, který pracoval na rozvoji vůbec největšího evropského ložiska Jadar. Zlé jazyky tvrdí, že to byla odplata za vyloučení tenisty Novaka Djokoviče z turnaje Australian Open. Ve skutečnosti ale šlo spíš o politickou předvolební reakci na demonstrace proti zahájení těžby. Ekologičtí aktivisté a místní obyvatelé se bojí negativních dopadů těžby na podzemní vody i krajinu. O dalším osudu Jadaru se má rozhodnout v referendu.

Ekologická rizika se mohou stát i největším problémem pro rozvoj českého ložiska. Dnes se na Cínovci počítá s nákladnou hlubinnou těžbou, která by snížila dopady na okolí, zároveň ale limituje využití cínoveckých zásob. A zhoršuje ekonomický efekt projektu.

„Odsouhlasená a plánovaná těžba by během 25 let odtěžila pouhých 13,1 procenta změřených a indikovaných zásob,“ říká v Kanadě žijící prospektor Janout. Neskrývá, že to považuje za příliš opatrný postup.

„Na světě je jen málo minerálních ložisek, na kterých bylo možné postavit firmu,“ vysvětluje. Příkladem je podle něj třeba Broken Hill v Austrálii, na němž vyrostla dnes největší těžařská skupina světa BHP. „A pak je skutečně jen malá hrstka ložisek, na kterých stojí celé národy. Jako arabské země na ropě,“ říká Janout. Lithium je podle něj „novou ropou“.

„Proto Mexiko a Chile plánují své zdroje lithia znárodnit, což už dříve udělala Bolívie. Proto se Srbsko rozhodlo do voleb megaložisko Jadar zmrazit a nechat o těžbě rozhodovat v referendu,“ soudí. A dodává: „Mrzí mne, že v Česku nikdy neproběhla diskuse, zda by nebylo možné ustát ekonomické výhody a efekt lomové těžby na Cínovci.“

Znamenalo by to bohužel obětovat část kopce i obce Cínovec.

Podle Janouta by povrchová těžba umožnila maximálně využít místní zásoby nejen lithia, ale i cínu. Jak říká, zásoby cínu u Cínovce jsou odhadovány na 263 tisíc tun v hodnotě desítek miliard dolarů. „Znamenalo by to bohužel obětovat část kopce i obce Cínovec, bylo by ale možné zároveň bohatě kompenzovat postižené občany,“ říká česko-kanadský prospektor.

Cínovecké vzácné kovy podle Janouta mohou z Česka udělat nový Kuvajt. Představa, že tuto vizi Češi klidně vymění za kus Krušných hor, je ale jen těžko představitelná.

Zdroj