Češi dosud vybrali pro Ukrajinu přes šest miliard korun. Loni ale ochota přispívat výrazně klesla

před 4 měsíce 77

Téměř pět miliard korun darovali Češi na humanitární pomoc a víc než jednu miliardu na zbraně a obranné vybavení od začátku války na Ukrajině. Radiožurnál to zjistil u nejvýznamnějších humanitárních organizací. Loni ochota přispět výrazně klesla a některé organizace získaly zlomek toho, co vybraly v prvních měsících války. Daří se ale organizacím, které vybírají peníze na zbraně. A úspěšné jsou i spolky, které získávají peníze na menší projekty.

Praha 11:11 17. února 2024

Je to Čestmír, na který lidé vybírají peníze, aby se zapojil do bojů o Ukrajinu

Na helikoptéru Čestmír pro Ukrajinu vybírá peníze Dárek pro Putina (archivní foto) | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Největší část 2,45 miliardy korun získala humanitární organizace Člověk v tísni, dvě miliardy poslali lidé přímo na účet ukrajinské ambasády v Praze a třeba Český červený kříž vysbíral 327 milionů korun. Ovšem drtivou většinu peněz získal v prvním roce války, loni mu lidé darovali pouhých pět milionů korun.

Češi dosud vybrali pro Ukrajinu přes šest miliard korun, zjistil Ľubomír Smatana

Nadační fond Dárek pro Putina, který na Ukrajinu posílá především zbraně, vybral od svých dárců 670 milionů korun. Velkou částku získal na nákup obranného materiálu také spolek Post Bellum, a to téměř 400 milionů korun.

Po rozbahněných svazích v lesích okolo Nových Hradů v jižních Čechách se prohání zbrusu nová terénní šestikolka. V prodejně si muž s krycím jménem Mac vyzvedl stroj hned ráno a teď ho zajíždí. Musí najezdit deset hodin, aby mohla šestikolka na garanční prohlídku do servisu.

„Je to pro českého medika na frontě u Bachmutu. Kluci tam musejí tahat raněné na nosítkách i několik kilometrů. Chtěli přesně takový stroj a za pár dnů ho tam odvezeme,“ vysvětluje pro Radiožurnál bývalý profesionální voják, který pomáhal několik týdnů jako zdravotník v nemocnici v Bachmutu, než město padlo.

Sbírku vyhlásil spolek Zdravotní zajištění a velmi rychle vybral jeden milion korun. Takových skupin a jednotlivců jsou desítky a peníze získávají přes sbírkové portály, jako je Donio.

Auta od Krakonošových sojek

Podobně postupoval při nákupu a úpravě amerických hummerů takzvaných Krakonošových sojek i Pavel.

„Na první auto jsme vybrali za deset dnů, na druhé za dva měsíce a chtěli bychom každý měsíc dostat na frontu jednu sojku,“ vysvětluje Pavel, který loni v létě podepsal kontrakt s ukrajinskou armádou a za pár dnů se vrací s auty na frontu.

„Když projdeme nějakou akcí, kde skoro umřeme, a pak se nám to podaří zveřejnit na našich stránkách a profilech, tak nám lidé věří. Je potřeba ukázat reálnou situaci na bojišti, vytvořit z toho nějaký výstup, a pak si na nás zase lidi vzpomenou a pomůžou,“ vysvětluje.

Tyto malé skupiny vybírají na projekty spojené s konkrétním příběhem, a proto bývají úspěšné. Velké humanitární organizace cítí, že s prodlužováním války peníze na sbírkách přibývají výrazně pomaleji. Podle mluvčí Člověka v tísni Adriany Černá je to běžné při každé sbírce, Ukrajina ale zůstává pro dárce stále nejdůležitější.

„Nedá se to srovnat s tím, jaké to bylo po invazi. První miliardu jsme vybrali za pět dnů, druhou miliardu do konce roku 2022. Dělali jsme si průzkum mezi našimi podporovateli a vychází z něj, že zdaleka nejvíc je zajímá pořád pomoc Ukrajině,“ upřesnila Černá.

Dva hummery na Ukrajinu doručí Krakonošova sojka. Budou pomáhat českým dobrovolníkům na frontě

Číst článek

Organizace, jako je Člověk v tísni, ADRA nebo katolická Charita, používají peníze především na pomoc vnitřním vysídlencům, tedy lidem, kteří utekli z domova, ale zůstali na Ukrajině. Těch je podle ukrajinských úřadů zhruba pět milionů.

„ADRA své aktivity soustřeďuje především do Chersonské oblasti, kde ruská armáda vyhodila do vzduchu Kachovskou přehradu na Dněpru a způsobila ekologickou katastrofu. Buduje tady například studny a kanalizaci,“ říká Denisa Ratajová, mluvčí organizace ADRA.

Drony nebo raketomet

Přestože dárců ubývá, stále se objevují nové projekty, jako je třeba sbírka na deset tisíc dronů Nemesis, nad kterou drží patronát vojáci. Zatím vynesla téměř 70 milionů korun a podporuje ji i zástupce náčelníka Vojenské kanceláře prezidenta republiky Otakar Foltýn. Podle něj výsledek sbírky ukazuje, že většina Čechů za Ukrajinou stojí.

„Ta patologická sedlina společnosti, jak to říkal Masaryk, je sice hlasitá, ale ve skutečnosti je malá. Těch šmejdů, kteří vyhrožují dokonce i fyzickým násilím, je málo. Důležité je, abychom té malé části nedávali tolik prostoru,“ míní.

Velmi úspěšná je občanská iniciativa Dárek pro Putina. Podle jejího spoluzakladatele Martina Ondráčka lidé chtěli posílat peníze přímo na zbraně, protože pochopili, že jedině tak se může Ukrajina bránit.

‚S pomocí vašich nadací překonáváme humanitární krizi.‘ Člověk v tísni přivezl Ukrajincům brikety

Číst článek

„Velmi se nám dařilo vybírat peníze kolem 21. srpna, což si lidé správně spojují s invazí Sovětského svazu, tedy Kremlu do Československa. Naše projekty jsou navíc konkrétní. Když sháníme na raketomet, koupíme raketomet,“ vysvětluje Ondráček. 

Podobně uvažují i lidé z Post Bellum, který je zaměřený na badatelskou, publikační a vzdělávací činnost. Kvůli válce se podle předsedy správní rady Martina Kroupy rozhodli posílat na Ukrajinu obrannou techniku a materiály. „Stát stranou a věnovat se pouze humanitárním dodávkách jsme považovali za nedostatečné,“ zdůrazňuje.

Šest miliard korun, které Češi darovali ve sbírkách, ale není zdaleka všechna pomoc. Humanitární organizace odvezly i spoustu materiálu ze skladů, který nelze přesně vyčíslit. Jde třeba o polní lůžka, potraviny nebo zdravotnické potřeby. Zástupci organizací to odhadují na další stovky milionů korun.

Ľubomír Smatana

Přečtěte celý článek