Češi učí umělou inteligenci měnit DNA bakterií. Mohou z nich pak vyrábět bezpečnější a levnější léky

před 2 týdny 52

Pacientům po mozkové příhodě nebo třeba plicní embolii by mohly pomáhat nové, šetrnější léky. Tým vědců z ČVUT, Akademie věd a Masarykovy univerzity totiž učí umělou inteligenci měnit DNA bakterií a vyvíjení z nich nové přípravky na rozpouštění krevních sraženin. Podle prvních testů by měly být bezpečnější, levnější a navíc by měly účinkovat rychleji.

Praha/Brno 18:07 27. května 2024

95letý Ivan Pellar dnes vypadá na pohled zcela normálně. Málokdo by řekl, že před čtyřmi lety prodělal mozkovou příhodu.

Pacientům po mozkové příhodě nebo třeba plicní embolii by mohly pomáhat nové, šetrnější léky

„Tenkrát se mi to vůbec nelíbilo, protože jsem se cítil naprosto v pořádku, tak proč by pro mě měla jezdit rychlá záchranka,“ vzpomíná Pellar.

Sám žádné příznaky necítil, zrovna ale telefonoval se synem. „Najednou přestal skládat písmena dohromady smysluplným způsobem. Prostě to byl blábol,“ popisuje Pellarův syn.

Krevní sraženina mu totiž ucpala cévu v mozku a zabránila proudění kyslíku a živin. „Část mozku mu přestala fungovat. V tomhle konkrétním případě ztratil schopnost mluvit,“ vysvětluje lékař a výzkumník z Masarykovy univerzity Jan Míčan.

Naděje pro pacienty s akutní leukémií. Nemoc pomáhají léčit geneticky upravené bílé krvinky

Číst článek

Ivan Pellar je dnes v pořádku, ale jen díky rychlé reakci syna i lékařů.

„V takové chvíli se lékař musí rychle, ale pečlivě rozhodnout, jestli podat trombolytika, léky rozpouštějící krevní sraženiny, anebo ne,“ upozorňuje Míčan.

Současná trombolytika totiž mají několik vedlejších účinků.

‚Toxické pro mozek‘

„To je bílkovina z lidského těla, která má obrovské množství rolí při vývoji mozku. A když ho má potom pacient tisíckrát více při léčbě v krvi, tak je to toxické pro mozek,“ doplňuje výzkumník Míčan.

Vědci z Masarykovy univerzity se proto s kolegy z ČVUT a z Akademie věd zapojili do projektu PPI Former, kde pomocí umělé inteligence vyvíjí nové léky na rozpouštění sraženin.

Bakteriociny mohou být alternativou antibiotik. Na léky na jejich základě se bude čekat alespoň deset let

Číst článek

„Měly by rozpouštět sraženinu rychleji a měly by být mnohem levnější a jednodušší na přípravu a měly by mít méně vedlejších účinků,“ dodává Míčan.

Nový lék nepochází z lidských, ale bakteriálních buněk. Mozku proto podle vědců tolik neškodí. Účinnost starého a nového léčiva v laboratoři Masarykovy univerzity porovnal doktorand Alan Strunga, kterému v experimentu zafungovalo nové léčivo o poznání lépe.

Současná léčiva navíc pacientům někdy způsobují krvácení. Působí totiž i jinde než v místě sraženiny. U nového léku by to mělo hrozit méně.

Pomáhá umělá inteligence

Stovky minimozečků v Petriho miskách. Vědci z Brna na nich sledují vývoj Alzheimerovy choroby

Číst článek

„Stafylokináza má předpoklady, aby byla účinná jen v místě, kde chceme rozpustit sraženinu,“ vysvětluje vedoucí Loschmidtových laboratoří Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně Jiří Damborský.

Vědci nové léky vyvíjejí úpravou DNA bakterií. A v tom jim pomáhá speciálně natrénovaný model umělé inteligence.

„Ten model je potom univerzální. Takže ho lze využít na vylepšování protilátek, pro vývoj vakcín a další praktické aplikace,“ uzavírá Damborský.

Nové léky ale čekají ještě dlouhé testy. Vědci věří, že pacientům začnou pomáhat přibližně za patnáct let.

Michal Šafařík, jar

Přečtěte celý článek