Češi vnímají Brusel jako něco vzdáleného, to je pro mě budíček, říká předsedkyně Evropského parlamentu

před 2 měsíce 76

Předsedkyně europarlamentu Roberta Metsolaová chce změnit leckdy negativní názor Čechů na Brusel. „Receptem by mohla být kampaň zaměřená na Česko, kde se budou akcentovat hmatatelné výsledky toho, co členství v Unii Česku přineslo a jak Česko změnilo EU,“ myslí si. Přiznává ale, že se Brusel v minulosti dopustil i chyb. Rozhovor poskytla webu iROZHLAS.cz a Radiožurnálu při středeční návštěvě Prahy, kdy se setkala s nejvyššími ústavními činiteli.

Rozhovor Praha 18:37 14. února 2024

Premiér Petr Fiala (ODS) vítá předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolaovou

Premiér Petr Fiala (ODS) vítá předsedkyni Evropského parlamentu Robertu Metsolaovou | Foto: René Volfík | Zdroj: Reuters

Češi před pěti lety patřili při evropských volbách mezi nejméně ochotné voliče. K urnám jich přišlo jen 28 procent. Jak voliče motivovat, jak je přesvědčit, že je pro ně Evropský parlament důležitý?
Především to je důvod, proč jsem v Praze, abych odstranila to vnímání Bruselu jako něčeho velmi vzdáleného. Což do jisté míry je, když to tak cítí čeští občané, budíček pro mě, pro mé kolegy, pro poslance Evropského parlamentu zvolené za Českou republiku, ale i pro ty, kteří u vás do Evropského parlamentu kandidují.

O evropské volby se zajímají hlavně politici, u Čechů dopadly opět tragicky, popisuje zpravodajka

Číst článek

Protože když se podíváme na Čechy a na to, jaký transformační efekt mělo členství v EU pro tuto zemi, můžeme se po dvaceti letech ohlédnout a slavit úspěch. Ale zároveň musíme být také upřímní k našim občanům. Když jsme něco mohli udělat lépe, řekněme to. Kde by mladí lidé chtěli mít více práv, měli bychom na to brát ohled.

A tam, kde mají některé sektory pocit, že zůstaly pozadu, je na nás, abychom jim pomohli držet krok, protože je to naše odpovědnost.

Jak myslíte, že je možné uniknout z té bubliny, ve které se říká „zlý Brusel“?
Nemyslím si, že by Brusel byl zlý nebo špatný, to je velmi daleko od pravdy. Ale nějaké chyby se v minulosti staly. Třeba když si Brusel myslel, že něco, co dobře funguje řekněme ve Švédsku, bude dobře fungovat i v Praze. Receptem by mohla být kampaň zaměřená na Česko, kde se budou akcentovat konkrétní, hmatatelné výsledky toho, co členství v Unii Česku přineslo, co jsme udělali pro Česko a jak Česko naopak změnilo Evropskou unii.

Když uvidíme, že tu jsou skupiny lidí, které musíme přesvědčit, třeba mladí lidé, budeme mít otevřenou, ověřenou, on-line kampaň, abychom v nich vyvolali větší zájem o to, co děláme. Aby věděli, že se mohou pro příštích pět let stát některými z 21 zástupců, kteří budou Česko reprezentovat a kteří budou moci ovlivnit, jakým směrem se se Evropa a Česko vydají.

Protože tentokrát budeme čelit nové výzvě, a tou jsou dezinformace a propaganda. Ty totiž rozhodně nepřispějí k tomu, že se Češi budou cítit dostatečně zastoupení v Evropském parlamentu nebo že si budou myslet, že mohou něco doopravdy změnit.

Ještě bych se vrátila k té kampani, která už u nás začala. Jaká by podle vás mohla být témata voleb do Evropského parlamentu? Protože se mluví o migraci, Green Dealu, takzvaných „národních zájmech“...
A o bezpečnosti. Vstupujeme do třetího roku války na našem kontinentu. Mluvíme o rozšíření. Měli bychom se soustředit na různé vrstvy a procesy, které by nás ve výsledku mohly všechny lépe spojit.

Houska: Zájem o eurovolby v Česku není valný, protože úroveň debaty o našem místě v EU je tristní

Číst článek

Přitom je ale důležité připomínat, že Evropská unie není o tom všechny sjednotit. Respektujeme individuální identitu, tradice, kulturu, jazyky. A to neříkáme dostatečně. Česko může zanechat svůj vlastní otisk při jednání v Evropském parlamentu o migraci, obraně, digitalizaci, Green Dealu nebo klimatu.

To je něco, co bude kampani dominovat. Společně můžeme lidi přimět, aby se více zajímali o kandidáty, kteří je chtějí v příštích pěti letech reprezentovat.

Bude to velmi složitých pět let, které přicházejí po jiných pěti letech poznamenaných krizí. Nejdřív to byla pandemie, potom přišla válka, vysoké ceny, inflace, ekonomická nestabilita.

Anna Urbanová, nel

Přečtěte celý článek