Češi žijí ve věčném strachu ze ztráty, varují odborníci. Ničí je i nové fobie

Máme tendenci vyhýbat se nepříjemnému a raději zůstávat v jeskyních, psychická odolnost společnosti klesá, popsal na nedávné konferenci odborníků psychiatr a terapeut Vladimír Kmoch z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Jedním z řešení je podle něj i častější pobyt v přírodě. Kromě toho, že se v ní dá zažít dobrodružství, všudypřítomná zeleň zklidňuje mozek, zmenšuje impulzivitu, vztek i úzkost. Jenže zatímco kolem roku 1800 žila většina lidí na venkově a jen tři procenta ve městě, dnes v nich bydlí zhruba 65 procent. „Lidé v nich navíc přestávají chodit pěšky, děti už nezažívají dobrodružství v tajemných dvorcích a uličkách, ale tráví čas na nudných hřištích zalitých drcenou pryží,“ upozornil psychiatr.

Pobyt v přírodě pomáhá podle něj zlepšit fyzické a psychické zdraví. „Ve městě se o 40 procent zvětšuje šance onemocnět poruchou nálady a o 50 procent schizofrenií. Evolučně jsme totiž žili obklopeni přírodou. Mění se to až posledních dvě stě let,“ vysvětlil Kmoch.

Vůně mohou pomoci s depresemi. Některé umí vyvolat pozitivní myšlenky

Dobrodružné zážitky v přírodě jsou podle něj důležité i kvůli postcovidové vlně depresí. Podle průzkumu Národního ústavu pro duševní zdraví z roku 2023 vykazují dvě pětiny žáků devátých tříd známky střední až těžké deprese a třetina trpí úzkostí.

Navíc přes pětinu mladých dospělých bojuje s digitální závislostí. I za jejím vzestupem stojí covid. Lockdown totiž lidi uvrhl do online světa. „Při nadužívání digitálních technologií klesá empatie a pozornost, stoupá nespokojenost, agresivita. Čím více budeme hrát videohry, tím méně se budeme bát bolesti a o 30 procent častěji můžeme spáchat sebevraždu, nebo ublížit někomu jinému,“ vyjmenoval psychiatr nebezpečí online závislostí.

Upozornil, že si lidé vypěstovali nové fobie: z vybití mobilu, z chybějící wifi nebo z pobytu offline, kdy člověku může utéct něco důležitého. Dlouhé působení v online světě podle něj také zhoršuje kvalitu spánku a hrozí dřívější onemocnění demencí. I zde by bylo řešením trávení více času venkovními aktivitami.

Potřebujeme generaci odvážných

Když v roce 2021 vznikl Nadační fond dobrodružné výchovy v přírodě, jeho cílem bylo vrátit do výchovy a vzdělávání skutečné dobrodružství. „Pak nám vyroste generace odvážných lidí, kteří se nebojí podstoupit riziko. Bez toho zůstaneme jako společnost stát na místě,“ vysvětlili představitelé fondu svou vizi. Podle nich je v sázce prosperita, kondice a odolnost celé společnosti. Fond proto podporuje ty, kteří pomocí zážitků v přírodě pomáhají lidem objevovat své skryté schopnosti, vedou je k aktivitě, tvořivosti, empatii a spolupráci.

V dubnu 2024 uspořádal fond konferenci v kulturním centru Jatka 78 v pražských Holešovicích a předal své první výroční ceny těm, kteří vedou mládež k odvaze a odolnosti. „Při obraně se nelze spoléhat jen na uniformy. Společnost potřebuje lidi odolné a připravené na náročné situace,“ ocenila laureáty ministryně obrany Jana Černochová.

Podle ředitele Základní a praktické školy Arkadie v Teplicích Ivana Růžičky by se výchova měla zaměřovat na schopnost řešit problémy a nezaleknout se jich. Jenže dnešní rodiče děti naopak před problémy ochraňují. Ačkoliv se jeho škola specializuje na postižené děti, jezdí s nimi na vodu, na lyže, kola či tábory. „Zvyšujeme tak samostatnost a sebedůvěru našich žáků, zbavujeme je strachu. Našim největším limitem jsou obavy rodičů. Musíme hodně komunikovat a vysvětlovat,“ podotkl Růžička.

Dodal, že výsledky jejich přístupu se dostavují. Absolventi se navzdory handicapu dokážou osamostatnit, mít vlastní bydlení, práci a leckdy i rodinu.

Byznys trpí

Děti hýčkané rodiči a vedené školou k biflování místo k tvůrčímu přemýšlení se stávají těžko použitelnými pro firmy. „Rodiny a školy nám formátují lidi tak, že si je pak musíme přeformátovat. Na to je ale v byznysu málo času. My je v pohodě naučíme technické věci, těžší už je změnit jejich myšlenkové nastavení, naučit je být odolný, agilní a pružně reagovat na rychlé změny. Tyto schopnosti rok od roku klesají,“ popsala generální ředitelka společnosti SAP ČR Hana Součková.

Generální ředitelka společnosti SAP ČR Hana SoučkováZdroj: Deník/Zuzana Hronová

Firmy musí dle jejích slov pracovat s uchazeči, kteří nemají dostatek empatie, týmovosti a kreativity, bojí se přiznat chybu, učinit rozhodnutí, pakliže nemají stoprocentní jistotu. „Obávají se jednat podle intuice a zkušeností, anonymně se schovávají za tým. Mladá generace nemá odvahu podnikat, raději se nechá zaměstnat. Toto byznys hrozně bolí. A když byznys v Česku nepojede, nepovede se nám dobře,“ varovala.

Místo prášků na uklidnění vědci radí: Duši vyléčí už dvě hodiny týdně v přírodě

Podle sociologa a ředitele analytického ústavu STEM Martina Buchtíka mají Češi obecně strach ze změn. „Považují je za zběsilé dobrodružství v okolním světě. Myslí si, že jsou ti poslední rozumní ve světě, který zaplavuje šílenství. Chtějí tomu odolat a mít se dobře,“ popsal.

Lidé v Česku podle něj neradi činí riskantní rozhodnutí, bojí se jít do sebemenší nejistoty. „Potřebujeme najít odvahu dělat chyby, odvahu bát se, mluvit o strachu. Když si připustíme vlastní strach a možnost jít do rizika, zmírníme možné následky,“ dodal Buchtík.