Česká armáda není schopná ubránit celé naše území. Nákup stíhaček F-35 letectvo posune, říká vojenský analytik

5 měsíce starý 183

Naše armáda není v současné době budována tak, aby byla schopná ubránit území České republiky. Pokud by hypoteticky nějaká země zaútočila na Českou republiku, tak současná česká armáda není schopná celé Česko ubránit. Odhaduje se, že by byla schopná bránit jeden ze 14 krajů po dobu jednoho týdne, popisuje vojenský analytik Jiří Vojáček. V rozhovoru pro deník FORUM 24 mluví také o tom, jak náročné bude školení pilotů na nový typ stíhaček F-35, nebo o tom, jak je na tom Armáda České republiky v porovnání s ostatními státy NATO.

Kabinet Petra Fialy (ODS) zahájil vyjednávání o nákupu stíhaček F-35. Je tento typ letounů vhodný pro českou armádu?

To je otázka za milion. Měli jsme dvě možnosti, buď pokračovat se současnými gripeny, u kterých byla i podmožnost, že bychom mohli dostat jejich nové verze. Druhá možnost je přejít na americkou techniku. To znamená nikoliv na F-16, jako přecházejí třeba Bulhaři nebo Slováci, ale na F-35. F-16 jsou pro Bulhary nebo Slováky první západní letadla, doposud létali na sovětských. Tento tranzit už máme za sebou díky gripenům. Pro nás by to bylo za málo muziky hodně peněz. F-35 je přesný opak. Je to hodně muziky za hodně peněz.

Dále čtěte

Senátor Pavel Fischer (Anna Šolcová / se svolením autora)

Finsko a Švédsko toho o Rusku vědí tolik, že vstupem do NATO posílí celou alianci, říká Pavel Fischer

číst článek »

Hlavní otázka je, jestli to naše armáda vůbec využije. Když se kupovaly gripeny, tak se na nich dlouhou dobu necvičil protizemní boj. Pokud by to bylo stejně s F-35, tak jsou to vyhozené peníze, protože jsou samozřejmě hodně drahé. Výrobce tvrdí, že stojí asi 80 milionů dolarů za kus, což je pravda, ale jen pro státy, které už mají vybudované pozemní vybavení. Pro ty, které ho nemají, což jsme viděli například v tendrech ve Finsku, ve Švýcarsku nebo v Polsku, tak je ta cena zhruba dvojnásobná.

Pro nás je důležité, aby si politici uvědomili, že letadla jsou drahá a pokud je chceme provozovat, tak budou drahá i do budoucna. Když pro ně nakoupí vhodnou munici, ve vhodných počtech, tak si myslím, že to naše letectvo může dostat hodně dopředu. Letectvu si tím vyřeší budoucnost na 50 let dopředu. Kdyby se stalo to, co se stalo s gripeny, že by se to teď koupilo a za pět let by se zjistilo, že na to nemáme peníze, zůstane to stát a nebude se k tomu nic dokupovat, tak by to bylo to nejhorší, protože by se na tom prodělalo strašných miliard.

Stíhačky F-35 jsou letouny páté generace. Můžete vysvětlit, jaký je rozdíl mezi pátou a například čtvrtou generací?

Čtvrtá generace vycházela z poučení z války ve Vietnamu. Musela to být letadla, která byla rychlá a obratná. Vidíme to třeba na F-15, F-16, na MiGu 29. To jsou lehká letadla, která jsou obratná. Letadla páté generace už na obratnost tolik nesázejí a sázejí spíše na elektroniku. U letadel se tomu říká avionika. Mají kvalitní radar, který vidí daleko, a zbraně, se kterými se dá střílet na velké vzdálenosti.

Zároveň je u všech letadel páté generace technologie stealth – snížená viditelnost pro radary a snížení zaměřitelnosti. Letadlo na radaru vidět je, ale těžko se na něj zaměřují rakety. F-35 má také spoustu senzorů, které starší letadla neměla. Data z nich se dávají dohromady tak, aby s tím pilot neměl moc práce. Když se podíváme do kokpitu letadel čtvrté generace, tak tam byla spousta budíků, pilot musel být inženýr, musel sledovat spoustu věcí. Když se podíváme na kokpit F-35, tak to vypadá jako videohra.

Neexistuje také dvoumístná verze F-35, která se dělá z výcvikových důvodů, protože má velice kvalitní simulátor, a navíc je velice jednoduchá na ovládání, dokonce i ovládání hlasem. Nemá takzvaný průhledový displej. Dnes letadla zaměřují tak, že je před pilotem sklíčko, na které se promítá zaměřovač. To F-35 už vůbec nemá a zaměřuje se čistě přilbovým zaměřovačem a pilot zaměřuje tím, jak se kouká kolem sebe. Všechny tyto věci dělají letadla páté generace. Samozřejmě díky tomu je to všechno tak strašně drahé.

Budou se muset čeští letci kvůli tomu případnému nákupu školit na používání letounů F-35?

Ano, samozřejmě.

Jak to školení bude náročné?

Myslím si, že to bude méně náročné, než kdyby přecházeli z jednadvacítek před dvaceti lety. Gripeny, se kterými létali, byly také relativně moderní letadla. Nějaké školení tam ale bude muset být. Myslím si, že už někde padlo, jak dlouhé to školení bude muset být, ale bude se to upravovat podle toho, koho vyberou. Bude zajímavé, jestli budou vybírat úplně nové piloty, jako to dělají Slováci. Bude trvat třeba deset let, než se k nám letadla dostanou, a uvidíme, jestli část z nich budou letci, kteří přejdou z gripenů.

Dále čtěte

(Týdeník FORUM)

Nový Týdeník FORUM: Kdo zametá na Hradě stopy? A proč?

číst článek »

Každopádně si myslím, že naši piloti jsou zkušení a jsou s Poláky bráni jako nejlepší ve východní Evropě, takže s tím stoprocentně problémy nebudou. Jediná věc je to, že se budou muset začít učit na amerických přeškolovacích letadlech, protože cvičná letadla, která máme, na to vhodná nejsou. Určitě se budou muset přeškolovat v Americe. Kompletní výcvik probíhá pro všechny piloty ve Spojených státech. Dříve to tak nebývalo a v zemi, kde se vyrábí letadlo, vycvičili instruktory a ti potom cvičili piloty doma. Pár měsíců to bude určitě trvat, ale myslím si, že s tím naše armáda mít problém nebude.

Vy jste už mluvil o gripenech, které si Česká republika pronajímá od Švédska. Je lepší letadla koupit, nebo pronajímat?

Myslím si, že to za nás vyřešil výběr typu letadla. Američani totiž na nějaký pronájem nehrají, tam to takhle nefunguje. Nepamatuji si, kdy by někomu pronajímali letadla na leasing nebo pronájem. Švédové to dělali, protože tady před dvaceti lety nebyly peníze po povodních, tak prostě udělali takovou nabídku. Podobnou mají doteď i Maďaři.

Má to svoje výhody i nevýhody. Mezi výhody pronájmu patří to, že letadlo nemusíte šetřit. Když naši piloti jezdili na mezinárodní cvičení, tak se nebáli rvát to do nejvyšších přetížení, což hodně namáhá drak letadla a snižuje jeho životnost. Na druhou stranu byla spousta věcí, ve kterých jsme byli omezeni. Nemohli jsme dělat vlastní modernizace, není to naše letadlo a nemůžeme s ním nakládat tak, jak chceme. Pokud jde o F-35, tak to bude něco úplně jiného. Od začátku budou naše, a co s tím budeme dělat, se nám vrátí.

Myslím si, že ani jeden z těch postupů není lepší než ten druhý. V té době, kdy došlo k pronájmu gripenů, tak to bylo vhodnější, protože byly levnější a náklady se rozčlenily do více let. Tehdy jsme se nemohli dovolit dát 60 miliard za letadla. Teď jsme sice také ve špatné ekonomické situaci, ale jsme o nějakých 20 let dál, takže jsme silnější ekonomika a dovolit si to můžeme. Ve výsledku jsou obě varianty ekvivalentní, možná malinko lepší je letadla vlastnit. Každopádně jeden i druhý postup má své výhody.

Česká republika má celkem 14 gripenů, F-35 chce vláda nakoupit 24 kusů. Kolik letounů je podle vás potřeba k ochraně českého vzdušného prostoru? A kolik letounů bychom potřebovali, abychom se mohli plně zapojit do akcí NATO?

Abychom se mohli zapojit do bojových akcí NATO, tak si myslím, že 24 je naprosté minimum. Když si vezmeme, že máme 14 letadel, tak jsou to docela jednoduché počty – čtyři létají v Pobaltí, na čtyřech probíhá servis a další čtyři musejí být připravená okamžitě ke vzletu v rámci pohotovosti NATO. To už jsme na dvanácti a my máme celkem dvanáct jednomístných a dva dvoumístné cvičné letouny. To znamená, že kdybychom se chtěli zapojit do mezinárodní akce, tak nemáme s čím.

Myslím si, že počet by měl být větší i vzhledem k tomu, kolik letadel tady létalo za minulého režimu, i vzhledem k tomu, kolik jich mají okolní země. Dokážu si představit, že letadel by mohlo být 36, nebo 48. Samozřejmě by to ale byly obrovské náklady. Na plnohodnotný provoz letectva je 24 minimální počet.

Pokud by ta objednávka skutečně padla, tak by to byla nejnižší objednávka ze všech států, které F-35 mají. Druhou nejmenší má Dánsko, které objednalo 27 letadel, a potom je to od 32 nahoru. F-35 je svým zaměřením mnohem ofenzivnější letoun, než je gripen. Počítá se tedy stoprocentně s tím, že se do bojových akcí zapojíme. V roce 2011 bylo bombardování v Libyi a toho jsme se nemohli zúčastnit, protože jsme neměli žádné protizemní zbraně. To jsou přesně ty akce, které jsou jako dělané pro F-35. Číslo 24 je pro letectvo naší velikosti krvavé minimum a mělo by nám v omezené míře umožnit účastnit se i bojových akcí.

Dále čtěte

Historik a hungarista Andrej Tóth ()

Odchod Maďarska z EU nehrozí. Bylo by to proti zájmům Viktora Orbána, říká hungarista Tóth

číst článek »

Má Česká republika dostatečnou infrastrukturu k používání těchto letounů?

Nemá, bude ji muset vybudovat. V současné době je jediná velká páteřní základna na letišti v Čáslavi. Tam jsou gripeny, ale vzhledem k tomu, že letadlo F-35 je úplně jiná váhová kategorie a má mnohem silnější motor, tak se letecká základna bude muset rekonstruovat.

Zaprvé se bude muset udělat nová vzletová a přistávací dráha – silnější, kvalitnější, s větší nosností a pravděpodobně se bude muset také prodloužit. Letadla totiž potřebují delší vzdálenost na přistání. Třeba vloni byly F-35 na dnech NATO. V Ostravě je nejdelší vojenská přistávací dráha u nás, má tři a půl kilometru. F-35 jako jediná celou dráhu přefrčela a vyjížděla mimo dráhu až posledním výjezdem. Na tom je vidět, že je to velmi výkonné a těžké letadlo, které potřebuje špičkové vybavení. Nejde ale jen o přistávací plochu.

Jde také o sklady paliva a zbraní. Zároveň jde také o to, jak budou letouny uskladněné. V Čáslavi jsou teď takzvané úly – betonové skruže dané za sebe, na kterých je tráva. Jsou ale malé a F-35 se do nich nevejdou. Budou se muset zvětšit nebo vybagrovat. Američani, vzhledem k tomu, že v F-35 je spousta velmi sofistikovaných a tajných technologií, tlačí ke striktním pravidlům, jak mají být letouny zabezpečené na zemi. To bude chtít také další investice.

Bude se ale muset zainvestovat i do lidí, protože kolem F-35 pobíhá dvakrát víc pozemního personálu než kolem ostatních letadel. Je totiž tak sofistikované, má unikátní povrch, který pohlcuje radarové záření, tak kolem něj běhá spousta členů pozemního zabezpečení a to se bude muset dít i u nás. Budou se muset přibírat další lidé. To je všechno, do čeho se bude muset investovat. Armáda taky nemá jen tuto základnu, máme záložní základnu v Pardubicích a několik dalších, takže i do nich bude potřeba investovat.

Například v Nizozemsku nebo v Norsku mají F-35 problém s hlukem. Motor, který je v letadle, je nejsilnější, který byl kdy namontovaný do stíhacího letadla. Je velice výkonný, ale zároveň velice hlučný v nízkých frekvencích. Lidé kolem základen si na to stěžují a jsou s tím problémy. I do toho se bude muset zainvestovat.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) informovala také o tom, že chce jednat o nákupu bojových vozidel pěchoty CV90. Podle expertů se jedná o zásadní krok k modernizaci armády a nejlepší volbu. Souhlasíte s nimi?

Ano, to je velmi zásadní krok. Jaké jsou hlavní zbraně takové středně velké armády, jako je ta naše? Letadla, bitevní vrtulníky, dělostřelectvo a potom tanky a bojová vozidla pěchoty, která převážejí vojáky do boje. Tanky se budou kupovat. BVPéčka (bojová vozidla pěchoty, pozn. red.) máme stará, ještě sovětské konstrukce. Jsou opravdu 40 let stará.

CV90 je dobrý výběr. Zamyslel bych se i nad pumami, které mají Němci, ale ty jsou několikanásobně dražší. Myslím si, že CV90 je výborné BVPéčko, pokud jde o poměr cena – výkon. Má je řada zemí, už si zabojovaly a firma, která je prodává, dala nejnižší nabídku. Je to dobrý výběr, ale jde taky o věci okolo, aby armáda a ministerstvo dobře vybraly, jaký to bude mít kanón, kolik to uveze vojáků, jaké to bude mít vybavení.

Jak je na tom celkově česká armáda v porovnání s ostatními státy NATO?

Pokud jde o ty západní státy, které nemají komunistickou historii a které se zároveň mohly ekonomicky rozvíjet, tak ty si toho mohly nakoupit víc. Vidíme to na zemích, které jsou zhruba stejně velké jako my, například Řecko, Portugalsko, Belgie, Finsko. Tam vidíme, že si mohou dovolit mnohem víc. Třeba Finové teď kupují 64 letounů F-35, my jen 24 a Finsko je země o pěti milionech obyvatel.

Na druhou stranu, pokud jde o východní Evropu, tak si myslím, že s výjimkou Polska na tom nejsme úplně nejhůř. Všechno je to o penězích. Rumuni, Bulhaři, Slováci Chorvati na tom jsou daleko hůř. Pobaltské státy nebo Ukrajina jsou na tom také hůř. U nás se dlouhá léta armáda utápěla ve špatných rozhodnutích a koncepcích. Dlouhá léta byla podfinancovaná. Odhaduje se, že před deseti lety byla armáda podfinancovaná částkou sto miliard. To bylo před deseti lety, takže dnes může být ta částka i trojnásobná.

Dále čtěte

()

Kupte si Speciál FORUM a přispějte na sbírku pro ukrajinskou armádu. Pomáhejte s námi

číst článek »

Myslím si, že po nástupu současné vlády si i kvůli válce na Ukrajině spousta lidí uvědomila, že na obranu se nedá kašlat. Zase se do ní investuje. S Poláky se nemůžeme srovnávat, protože do obrany investují šílené peníze, dokonce více než Němci nebo Francouzi. Myslím si, že pokud jde o srovnatelné země, jako je Maďarsko, Rakousko, Slovensko, Chorvatsko, tak na tom nejsme špatně. Za pár let, až doběhnou všechny modernizační procesy, tak bude naše armáda docela kvalitní.

A jak připravená je česká armáda, pokud by došlo k útoku na naše území nebo na území členských států NATO?

Jde o to, jestli by šlo o území NATO, nebo ne. Pokud by dejme tomu Rusové vtrhli do Polska nebo Pobaltí, tak je naše armáda schopna rychle vyslat malé jednotky a později tam posílat další. Česká armáda má 25 tisíc vojáků a z toho bojových jednotek je polovina. To znamená, že maximálně 15 tisíc vojáků bychom tam v horizontu několika týdnů nebo měsíců byli schopni poslat.

Je nutné říct, že naše armáda není v současné době budována tak, aby byla schopná ubránit území České republiky. Pokud by hypoteticky nějaká země zaútočila na Českou republiku, tak současná česká armáda není schopná celé Česko ubránit. Odhaduje se, že by byla schopná bránit jeden ze 14 krajů po dobu jednoho týdne. Právě proto jsme členy NATO, právě proto se u nás investuje do obrany mnohem méně než v neutrálních zemích, jako je Švýcarsko. To má mnohem větší armádu než my a bylo by schopné se ubránit. My ale spoléháme na to, že nám přijdou na pomoc spojenci. Stejně to mají pobaltské země, Poláci, Maďaři a tak dále.

Jsme schopni do bojových akcí poslat speciální jednotky, potom máme dvě bojové brigády. Nasaditelnost naší armády v zahraničí je omezená. Do tří tisíc vojáků bychom byli schopni poslat poměrně rychle třeba do Estonska, ale to je jedna brigáda a ničemu by to nepomohlo.

Zdroj