před 3 týdny
63
Současná situace není ani trochu dobrá a očekává se, že Českou republiku plnou parou zasáhne stoletá voda. To bude mít pochopitelně značné následky, a to zejména v podobě škod na majetku. Je pravděpodobné, že částka bude opravdu hodně vysoká.
Není třeba to vymýšlet
Tady by se přitom hodilo, kdyby stát dříve dal na doporučení odborníků a šetřil takzvaně na horší časy. Dnes už ale víme, že něčeho takového státní aparát není schopný a že pouze produkuje další a další dluhy. Povodně nás tedy zasáhly v situaci, kdy je schodek rozpočtu někde na 250 miliardách, přičemž o moc více už si půjčovat nemůžeme.
V takové situaci bohužel dost možná nezbude nic jiného, než požádat o peníze daňové poplatníky. Nejde přitom o nic nového. Takzvaný precedens v případě povodňové daně tu už máme a odehrál se v roce 2010. Tehdy byly povodně přitom méně zničující než dnes.
“Tohle je prosba pro všechny ekonomicky aktivní: Přispějte stokorunou na solidaritu s těmi, kteří jsou zasaženi povodněmi,” vyzval tehdy ministr financí Miroslav Kalousek dle ČT 24. Dle ekonomů to ale mělo velký háček, protože lidé v tomto případě nepřispívali dobrovolně, ale jednoduše jim to bylo nařízeno zákonem.
Kolik se bude odvádět?
Každý tedy musel odvést do státního rozpočtu 100 Kč navíc, které se použily k odstranění škod způsobených povodní. Celkově se podařilo vybrat přibližně 4 miliardy korun, jak uvedl server Aktuálně. Dnes by ale bylo potřeba o poznání více.
Je ovšem otázkou, zda je rozumné něco takového zavádět. Češi se v krizích ukázali jako velmi štědří sami od sebe a možná se lepšího výsledku dosáhne tak, pokud se jim nechá volná ruka v tom, jakým způsobem budou přispívat.
Zavedení povodňové daně ovšem nelze vyloučit, a to zejména tehdy, když bude přírodní jev skutečně drtivý. Tehdy by zřejmě nic jiného nezbývalo. Zatímco běžní lidé by přispívali na sbírky dalším lidem, stát by potřeboval opravit i svou infrastrukturu, což může být velmi drahé.
Foto: Shutterstock
