před 2 měsíce
41
Bankovní poplatky začínají být opět tématem. Zatímco jednu dobu se zdálo, že se jich snad definitivně zbavíme, v poslední době se opět začínají vracet na scénu. Některé přitom nikdy nezmizely, a když se vám na účtu objeví, doslova zalapáte po dechu. Ano, doba absurdních poplatků zdaleka neskončila a některé okolnosti nasvědčují tomu, že by se situace mohla ještě více zhoršit.
Peníze vyletí komínem
Na skutečně tučný poplatek upozornil obsahový tvůrce Vojta Žižka, který paradoxně roky působil jako elitní bankéř v České spořitelně pro zámožnou klientelu. Ani on se přitom nedokázal vyhnout nepříjemnému poplatku.
“Říkáte, že jste první banka, která se stará o finanční zdraví klientů. Mám se po zaplacení poplatku 1000 Kč za převod pár tisíc USD na svůj účet cítit zdravější? Půjdete příkladem ostatním a změníte to, nebo zůstane jen u sloganů,” oslovil Žižka napřímo Českou spořitelnu, aby mu osvětlila rozpor mezi výší a nesmyslností poplatku na jedné straně a aktuální marketingovou kampaní, která zdůrazňuje finanční zdraví klientů na straně druhé.
Šlo o převod amerických dolarů mezi dvěma českými bankami, a to Fio Bankou a Českou spořitelnou. Rozdíl mezi nimi nemůže být větší. “U Fio Banky to stálo 9 USD odeslat a u České spořitelny 42 USD přijmout,” dodal smutný paradox.
Pravdou je, že převody zahraničních měn mimo EUR, které spadají do systému SEPA, něco stojí. Důležitá je ovšem míra takového poplatku. U České spořitelny vyjde takováto příchozí transakce na 1 % z převáděné částky, maximálně potom 1000 Kč. Reálně to znamená, že většinou zaplatíte onu tisícovku, a to i za převod třeba ekvivalentu 10 tisíc korun. To už je desetiprocentní poplatek.
Podobně zařízeno to má většina velkých bank, nejen Česká spořitelna. Tučný poplatek si účtují ČSOB, Komerční banka, Unicredit i Moneta. Jde to ale i výrazně levněji. Například i zmíněné Fio Banky za příchozí transakci v USD zaplatíte 100 Kč, u Banky Creditas potom pouhých 50 Kč.
Proč je to tak drahé?
“Poplatek 1% za příchozí zahraniční platbu odpovídá cenovému standardu na trhu a reflektuje náklady spojené se zahraničními platbami obecně, a to zejména náklady spojené s komunikací s korespondenčními bankami, protože zahraniční platby obecně neprobíhají pouze mezi bankou odesílatele a příjemce, ale účastní se jich často i několik dalších korespondenčních bank,” uvedl pro Mix24.cz mluvčí České spořitelny.
Velké banky v tomto případě zjevně zneužívají neprůhlednosti těchto transakcí a možnosti schovat se za takzvané korespondenční banky. Ty do procesu skutečně vstupují, ale je otázkou, jaké ony potom reálně účtují poplatky. Několik příkladů z Česka, které ukazují, že to jde mnohem levněji, naznačuje, že to zase tak žhavé nebude. Spíše to vypadá, že se velké banky nechtějí připravit o skutečně zajímavý poplatek.
Čtěte také: Česká spořitelna varuje klienty. Mohou přijít o všechny peníze, stačí jeden chybný krok
V případě České spořitelny je to právě o to peprnější, o co více v současné době apeluje na takzvané finanční zdraví klientů. V tomto případě se totiž pro zachování finančního zdraví vyplatí tuto banku nepoužívat. Alternativy jsou totiž snadno dostupné, a to nejen v podobě jiných českých bank, ale třeba i finančních služeb, jako jsou Revolut nebo Wise.
Foto: Shutterstock
