Česká televize vydělává na nelegální reklamě více než půl miliardy ročně

před 1 týden 46

Kverulant.org je přesvědčen, že služba veřejnoprávní televize je důležitým pilířem občanské společnosti a demokracie, a tím víc ho mrzí, že Česká televize již od roku 2011 soustavně porušuje zákon, který reguluje vysílání reklamy. Na programu ČT1 je reklama zcela zakázaná. Televize však tento zákaz obchází a označuje reklamu za sponzorování vysílání, které zákon dovoluje. Nejen, že jsou řádní plátci koncesionářského poplatku obtěžováni reklamou, ale především miliony diváků mohou každý den sledovat, jak velká a důležitá veřejnoprávní instituce porušuje zákon. Ročně televize na nelegální reklamě vydělává více než půl miliardy korun. I proto měla ČT na počátku roku 2024 u bank v rezervě uloženo 1,7 miliardy korun. Kverulantovým cílem přimět ČT k zastavení vysílání nepovolených reklam. Pokud i vám vadí nelegální reklama a neustálé porušování zákona v přímém přenosu, prosíme vás, podpořte finančně Kverulanta v jeho práci.

Zákon z roku 2011

Česká televize má již od roku 2011 reklamní vysílání limitované zákonem. Reklama je povolená pouze na stanicích ČT2 a ČT sport, kde nesmí přesáhnout 0,5 % denního vysílacího času na každém z těchto programů. Po zákazu reklamy v roce 2011 Kavčí hory na nějaký čas reklamu z vysílání na ČT1 skutečně stáhly. Pak se ale oklepaly a začaly zákon obcházet. Začaly vysílat reklamu maskovanou tvrzením, že nejde o reklamu, ale o ušlechtilé sponzorování pořadu, které má ČT povoleno. Jako by Česká televize nedostávala koncesionářské poplatky. Jako by ročně od občanů nedostávala téměř 7 miliard korun!

Výnosy České televize ze sponzoringu a „product placementu“ činily v letech 2022 a 2023 téměř 600 milionů korun. Product placement (PP), doslova přeloženo jako umístění produktu, je forma skryté reklamy. Jedná se o umisťování výrobků, názvů, log do filmů, seriálů a podobně. V České republice byla tato praktika až do 17. srpna 2009 zakázána.

V rozpočtu na rok 2024 ČT předpokládá, že částka ze sponzoringu a PP bude činit již 659 milionů korun. Obcházení zákona tedy pokračuje i pod vedením nového generálního ředitele Jana Součka, který v čele veřejnoprávní televize 1. října 2023 vystřídal Petra Dvořáka. S trochou nadsázky lze konstatovat, že ČT divákům denně dokazuje, že se zločin vyplácí.

ČT: Výnosy z reklamy odvádíme do fondu na podporu kinematografie

Česká televize se chlubí, že výnosy z reklamy jdou na podporu kinematografie. To je ovšem nanejvýš zavádějící tvrzení. Jde totiž jen o příjmy z reklamy na ČT2. Celkové příjmy ČT z reklamy a z reklamy vydávané za sponzoring a provozování PP činily v roce 2023 celkem 789 milionů korun, přitom odvod do Státního fondu kultury (SFK) činil v tomto roce pouhých 35 milionů korun. Tedy méně než 5 % z této částky.

Měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždycky.*

Jiří BESSER, ministr kultury z doby, kdy se o zákazu reklamy na ČT1 jednalo, se s odstupem času cítil zklamán. V listopadu 2014 v rozhovoru s redaktorkou Hanou Válkovou pro iDNES uvedl: „V době, kdy jsme jednali o bytí, či nebytí reklamy na kanálech ČT, někteří lidé upozorňovali na to, abychom zakázali i sponzoring a product placement. A my jsme říkali, že to bude bezvýznamné. Jenže teď po letech vidím, že pan ředitel Dvořák může stokrát ministrovi kultury říci, že to určitě vysílat nebude, ale při tom vlastním obchodním jednání takového gigantu, jakým je ČT, lidi napadne, že zákon jim to umožňuje a televizi nikdo nemůže bránit, aby si vydělala zákonným způsobem. A pak v televizi vidíme u jednoho filmu na ČT1 i čtyři sponzorské odkazy. Že by to takto mělo být, mě, když jsem tehdy pro změnu hlasoval, nenapadlo.“

To, že jsou řádní plátci koncesionářského poplatku obtěžováni reklamou, ale podle Kverulanta není ten hlavní problém. Hlavním problémem je skutečnost, že miliony diváků mohou každý den sledovat, jak velká veřejnoprávní instituce explicitně porušuje zákon. Co si pak takový divák odnese jako poučení o potřebě dodržovat zákony?

Anketa

Poznámka: Tato anketa je vložena automaticky do příspěvku.

Reklama před Večerníčkem

Ale Česká televize nás zprvu nešetřila ani naše děti. A tak byl Večerníček v lednu 2012 přesunut z ČT1 na ČT2, protože na tomto programu reklama být může. Na ČT2 byl Večerníček až do léta 2018 obklopen reklamou zacílenou na děti. Přestože to bylo zakázané. Přestože zákon jasně říká, že reklama nesmí přímo nabádat děti a mladistvé ke koupi nebo pronájmu určitého výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti, ba ani přímo nabádat děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služeb. Kverulant se s tímto stavem nechtěl smířit, a proto již v březnu 2013 podal na Českou televizi stížnost Radě pro televizní vysílání. Rada Kverulantovi tehdy odpověděla, že sponzoring reklamou nejspíše je, ale oni s tím nic nesvedou a na postih už rezignovali:

A protože RRTV tehdy na dodržování zákona rezignovala, vysílala ČT reklamu před Večerníčkem i po něm dál, jak dokazuje záznam z vysílání z 6. listopadu 2015.

V létě 2018 se chvíli zdálo, že televize tuto nezákonnou praxi opustila a přestala Večerníček obklopovat reklamou cílenou na dětského diváka. Bohužel na konci září se televize k reklamě zacílené na dětského diváka vrátila. V září 2018 byla reklama na spektakulární show uvedena ještě jako sponzorovaní pořadu. Už tehdy ale bylo evidentní, že cílem upoutávky je to, aby děti přiměly své rodiče zakoupit vstupenku na opravdu drahé představení o dinosaurech. Cena jedné vstupenky se pohybovala od 1228 Kč až do astronomických 3507 Kč.

Reklama zaměřená na děti

V listopadu 2018 již ČT zahodila poslední skrupule a vysílala těsně před Večerníčkem reklamu zaměřenou na děti již ani neoznačenou jako sponzorství pořadu. Přitom podle zákona 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, a § 48, odstavec (2), písmeno a) nesmějí televize vysílat reklamu, která mravně ohrožuje děti a mladistvé tím, že přímo nabádá děti a mladistvé ke koupi nebo pronájmu určitého výrobku nebo služby s využitím jejich nezkušenosti nebo důvěřivosti. A podle písmena b) televize dokonce ani nesmí přímo nabádat děti a mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo jiné osoby ke koupi nabízeného zboží nebo služeb.

Vymahatelnost práva

Vymahatelnost práva je v české kotlině velký problém a tato kauza je dobrou ilustrací neveselého stavu. Tento stav by měl být změněn a v tomto konkrétním případě existují asi jen dvě možnosti. Buď Rada pracuje špatně a její rozhodnutí jsou špatně právně zdůvodněna, a potom je třeba vyměnit členy Rady. Nebo zákon neposkytuje činnosti Rady dostatečnou oporu. V obou případech má řešení v rukou parlament, který také jmenuje členy Rady. Kverulant v dubnu 2013 vyzval zákonodárce, aby se činností Rady zabývali. Marně. Pak přišel rok 2014 a s ním nové složení parlamentu a následně nové složení Rady České televize. Poslanci zvolili šest nových kandidátů do Rady České televize, kteří obsadili šest uvolněných míst. V březnu 2014 byla patnáctičlenná Rada ČT kompletní. V dubnu 2014 Kverulant podal Radě pro televizní a rozhlasové vysílání svoji stížnost znovu. Opět marně. Podal také stížnost i Radě ČT. Také marně.

Product placement

V roce 2015 ČT přišla s dalším modelem, jak obejít zákon. V roce 2015 bylo vyrobeno 12 dílů pořadu Auto Moto Revue. Ty se začaly od května 2015 vysílat. Pořad Auto Moto Revue byl druhým nejstarším vysílaným titulem ČT a v roce 2015 byl vysílán jako týdeník. Vše na programu ČT2. Vzhledem k početné motoristické obci patřil pořad k sobotním deseti nejsledovanějším na ČT2. Pořad byl však značně neobjektivní a vzhledem k tomu, jak vznikal, ani jiný být nemohl. Televize totiž kromě výroby skrytých titulků za pořad nic neplatila.

Auto Moto Revue vyráběl externí dodavatel, kterého platili výrobci a prodejci aut, garážových vrat, poskytovatelé leasingů a podobně. Je evidentní, že tito inzerenti to nedělali proto, aby pomohli ČT plnit hlavní úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání, kterými jsou zejména poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů, jak to ČT ukládá v § 2 odst. 2 zákon o České televizi. Inzerenti tak činili proto, aby upozornili na svoje produkty, aby je představili ve skvělém světle.

Navíc šlo o nepřípustné umístění produktu. Umístění produktu je totiž přípustné pouze v kinematografických dílech, filmech a seriálech vytvořených pro televizní vysílání, ve sportovních pořadech a zábavných pořadech, a to za podmínky, že se pouze bezplatně poskytuje určité zboží nebo služby, jako např. rekvizity nebo ceny, s cílem zařadit je do pořadu (§ 53a odst. 1 písm. a) a b) novelizovaného zákona č. 231/2001 Sb.). Pořady, které obsahují umístění produktu, musí splňovat tyto požadavky:

• Jejich obsah a doba zařazení do vysílání nesmějí být ovlivněny tak, aby tím byla dotčena redakční odpovědnost a nezávislost poskytovatele.

• Nesmějí nabádat přímo k nákupu nebo pronájmu zboží nebo služeb, zejména zvláštním zmiňováním tohoto zboží nebo služeb za účelem jejich propagace.

• Nesmějí nepatřičně zdůrazňovat umístěný produkt (§ 53a odst. 2 písm. a), b) a c) novelizovaného zákona č. 231/2001 Sb.).

Všechny tyto výše uvedené zásady byly v pořadu Auto Moto Revue soustavně porušovány. Tak například v Auto Moto Revue odvysílané na ČT2 6. 6. 2015 byl testován vůz Subaru Forester s dvoulitrovým naftovým motorem o výkonu 147 koní, točivým momentem 350 Nm a bezstupňovou převodovkou. Jde o vozidlo se stálým pohonem všech kol a váhou 1700 kg. Redaktor o tomto „autě pro fajnšmekry“ tvrdí v čase 02.15, že jezdí s fantastickou průměrnou spotřebou 6,1 l / 100 km. Záhy je však redaktor usvědčen ze lži. To když se v reportáži v čase 04.30 objeví display s průměrnou spotřebou 9,2 l / 100 km.

Kverulant se stále nechtěl smířit se soustavným porušováním zákona významné veřejnoprávní instituce, a proto v červenci 2015 podal RRTV další podnět k šetření. Kverulant chce věřit, že 5 milionů českých motoristů si zaslouží vlastní objektivní pořad, a nikoliv product placementové orgie. RRTV se Kverulantovou stížností skutečně zabývala, ale došla k závěru, že vše je v naprostém pořádku:

V hlavní roli hranolek

Product placementové orgie se však netýkají jen pořadů o autech. Scéna, v níž hokejový expert Pavel Richter vychází ze stanu společnosti McDonald’s a přináší podnos s občerstvením, přičemž jeden hranolek nabízí kolegyni, byla příliš již i na jinak velmi shovívavou Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. RRTV udělila v říjnu 2015 ČT za úspěšné hledání limitů nevkusu pokutu ve výši 350 tis. korun. Podrobnosti o vleklém soudním sporu přinesl v srpnu 2022 server iDNES v článku Jiřího Pánka s výmluvném názvem: „Pokuta pro ČT za scénku s hranolkem platí, rozhodl definitivně soud“.

V článku se uvádí, že Městský soud v Praze (MS) rozhodoval o žalobě celkem čtyřikrát. Předtím se třikrát České televize zastal, ale rozsudek pokaždé zrušil Nejvyšší správní soud a věc soudu prvního stupně vrátil k novému projednání.

Soudci „ve čtvrtém kole“ sporu nakonec vyhodnotili všechny námitky České televize proti uložené pokutě jako nedůvodné. „Jelikož žádný z uplatněných žalobních bodů nebyl důvodný a soud ani neshledal žádnou vadu, k níž by musel přihlédnout z úřední povinnosti a pro kterou by bylo potřeba napadené rozhodnutí zrušit, soud žalobu zamítl,“ konstatovala Horčicová.

Další reklama cílená na děti

I v srpnu 2016 poslal Kverulant RRTV další stížnost na porušování zákona. Před Večerníčkem na ČT2 i v tomto měsíci běžela reklama na jogurt a nový kriminální seriál večer na ČT1 „sponzorovala“ Toyota. Opět si Kverulant stěžoval marně, ale ani po letech trvání této kauzy svůj boj nevzdává. V listopadu 2017 podal další stížnost k RRTV.

Reklama na hazard

V říjnu 2017 totiž odvysílal program ČT1 po osmé hodině před hlavním večerním programem dokonce reklamu na hazard v online casinu SYNOTtip. V této reklamě přeje vyzývavě oblečená krupiérka divákovi nikdy nekončící zábavu v českém online casinu SYNOTtip:

Bohužel ani tentokrát nebyl Kverulant úspěšný. RRTV mu v půlce prosince 2017 sdělila, že si nechala zpracovat analýzu spotu, ze které vyplývá, že o reklamu nejde. Kverulant si tuto analýzu od rady vyžádal a po jejím prostudování užasl, že podle ní spot nepřeje divákům nikdy nekončící zábavu v casinu SYNOTtip, ale prostě jen nikdy nekončící zábavu a k návštěvě online casina vůbec nevybízí. Inu, pokrytectví opět vítězí.

Nicméně, čas od času ČT za reklamu na hazard nějakou symbolickou pokutu dostane. V létě 2021 dostala pokutu 100 000 Kč za skrytou reklamu při vysílání záznamu losování sázkových her společnosti Sazka. Pořad vybízel k nákupu dalších služeb Sazky. Během losování v červnu 2020 se v pořadu objevilo verbální sdělení, které vybízelo diváky k získání Sazka karty. Její držitel získává bonus účasti v soutěži o ceny Kolo štěstí a tím je motivován k podání sázky do loterie. Tím byl podle RRTV sledován reklamní cíl ve prospěch služeb, jejichž nákup je se Sazka kartou bonifikován.

RRTV na zpracování pořadu SazkaMobil Šance upozornila i v minulosti. Skrytou reklamu našla také v losování z prosince 2015, kde moderátorka zmínila, že virtuální operátor rozdává volné minuty.

Bývalý komunista v čele ČT

Kverulant považuje za důležité zmínit, že Českou televize vedl od září 2011 do října 2023 bývalý komunista Petr Dvořák. Ten se stal řádným členem Komunistické strany Československa 20. září 1989. Historik Petr Blažek k tomu uvedl: „Dvořák do strany vstoupil v době, kdy komunistické ideologii nevěřili často ani samotní představitelé režimu. Je to spíše morální otázka, svědčí to o jeho, dejme tomu, rozhledu či morálním profilu.“

Nový generální ředitel Jan Souček

V neděli 1. října 2023 začalo šestileté funkční období nového generálního ředitele ČT Jana Součka. Toho zvolila do funkce v červnu 2023 Rada ČT, když mu dala přednost před Dvořákem. Souček před nástupem do funkce devět let vedl brněnské studio veřejnoprávní televize.

Souček má měsíční mzdu 289.000 korun, což je o 47.000 korun více, než dostával jeho předchůdce. Ujednání o mzdě je součástí smlouvy, kterou v září 2023 schválila Rada ČT. Obsahuje také roční bonus odpovídající desetinásobku měsíčního platu.

Kverulant opakovaně protestuje

Zákon o regulaci reklamy vstoupil v platnost v pátek 14. října 2011. Po dvanácti letech nepřetržitého porušování tohoto zákona, v říjnu 2023, Kverulant opět vyzval zákonodárce, Radu české televize, Radu pro rozhlasové a televizní vysílání a nové vedení České televize, aby konečně sjednali nápravu. Šlo již o osmou Kverulantovu výzvu k respektování zákona v této věci.

Z oslovených institucí odpověděla jediná, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která Kverulantovu stížnost v listopadu 2023 opět zamítla. RRTV se ani příliš nenamáhala s nějakým odůvodněním, natož aby se zabývala tím, že vysvětlí, jak se ČT1 vysílané spoty označené jako sponzorská oznámení liší od zakázané reklamy. RRTV se omezila na obecná konstatování jako: „Sponzorská oznámení jsou zákonem definovaným typem obchodního sdělení. Sponzorování je umožněno na všech programech České televize“ nebo: „Česká právní úprava v dané oblasti plně odpovídá úpravě stanovené Směrnicí o audiovizuálních mediálních službách.“

Rada České televize

Rada České televize je podle zákona orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti ČT. Rada má osmnáct členů, které volí a odvolává Poslanecká sněmovna a po novele příslušného zákona od podzimu 2023 i Senát.

Rada ČT se v novém složení poprvé sešla ve středu 13. prosince 2023 v budově ČT. Jednání rady jsou ze zákona veřejná. Ředitel Kverulanta Vojtěch Razima se tohoto jednání zúčastnil a požádal o slovo. Rada o jeho žádosti hlasovala a dala mu na promluvu tři minuty. Razima radu vyzval, aby konečně zastavila vysílání nelegální reklamy vydávané za sponzoring.

Přítomný generální ředitel ČT Jan Souček v reakci na Razimovo vystoupení popřel, že televize porušuje zákon při vysílání reklamy. Zdůraznil, že televize má silné právní oddělení, které na tuto problematiku dohlíží. Místopředseda rady Vlastimil Ježek v krátkém emotivním vystoupení Razimův požadavek odsoudil a odmítl se jím zabývat. Přestože jeden z radních navrhoval dát Razimovi ještě možnost na Ježkovo vystoupení reagovat, rada tento návrh v hlasování neschválila. Razima tak již možnost promluvit nedostal a diskuse skončila. Rada ve věci vysílání nelegální reklamy nepřijala žádné usnesení.

Kverulant si v této kauze připadá jako by rozebíral ruskou matrjošku v podobě hluchého a slepého úředníka. V každé duté figurce se jen skrývá další šedivý úředník, který nechce nic vidět a slyšet.

Ilustrační koláž vytvořená Kverulantem za pomoci AI Bing images create, který používá technologii DALL·E 3

Rezerva 1,7 miliardy korun

Jak už stojí v úvodu, Kverulant je přesvědčen, že služba veřejnoprávní televize je důležitým pilířem občanské společnosti a demokracie, a tím víc ho mrzí, že ČT již od roku 2011 soustavně porušuje zákon, který reguluje vysílání reklamy. I proto mohla ČT vytvářet obrovské rezervy. Na počátku roku 2024 dosahovala tato rezerva 1,706 miliardy korun. Úroky z těchto peněz uložených ve státních dluhopisech a na bankovních účtech dosáhly v roce 2023 téměř 100 milionů korun.

Na druhou stranu kvalitní veřejnoprávní službu bez peněz zajistit nelze. Koncesionářský poplatek se přitom nezměnil od roku 2008. Možná je skutečně namístě zvýšit jej ze současných 135 korun na 160 korun za měsíc, jak je to navrženo v takzvané velké mediální novele, na které se v létě 2023 shodli zástupci vládní koalice. Pokud bude schválena Parlamentem, měla by platit od začátku roku 2025.

Přestože v prosinci 2023 ještě zvýšení koncesionářského poplatku schváleno nebylo, tak si ČT v rozpočtu na rok 2024 meziročně navýšila své výnosy a náklady o 566 milionů Kč na 7,952 miliardy korun. Chce využít 1,156 miliardy korun z rezerv z minulých let. Tím však celkovou rezervu ani zdaleka nevyčerpá. Na konci roku 2024 by tak televizi mělo ještě stále zbýt 550 milionů korun. Přesto ČT opakovaně varuje, že televizi hrozí katastrofa. Tak například podle serveru MEDIAGURU varoval místopředseda rady Vlastimil Ježek, že pokud poslanci zvýšení poplatku neschválí, hrozí televizi v roce 2025 výrazný propad finančních prostředků, který už nebude možné sanovat z finanční rezervy.

Drahý sportovní kanál ČT sport

Možná je řešením nezvyšovat koncesionářské poplatky, ale zrušit nákladný kanál ČT sport. Sportovní přenosy z divácky atraktivních sportů dle Kverulantova názoru příliš nenaplňují definici zajišťování veřejné služby. Přitom samostatný sportovní kanál v roce 2022 představoval výdaje ve výši 637 milionů korun. To bylo 37 % výdajů z celkové struktury výrobního nákladu ve výši 2,35 miliardy korun.

Na rok 2024 činil rozpočet plánovaný na sportovní pořady 691 milionů korun. To je opět 37 % z 2,58 miliardy korun nákladů na výrobní úkol. Přitom Česká televize na svém sportovních kanálů neprovozuje žádnou veřejnoprávní sportovní osvětu, ale v zásadě jen nakupuje velmi drahá vysílací práva na Olympiádu a nejrůznější vrcholové podniky ve fotbale a hokeji. V tomto ohledu se její činnost naprosto neliší od komerčních televizí.

Cesty do pekel

Jednou z cest do pekel je naopak dál tolerovat obcházení zákona nebo zvýšení podílu legální reklamy. Kverulant je přesvědčen, že nám má vládnout zákon a že veřejnosprávní televize nemá být závislá na zadavatelích reklamy.

Ovšem zdaleka nejhorším řešením by bylo vydat se slovenskou cestou. Tam v závěru roku 2022 slovenský parlament s platností od července 2023 zrušil koncesionářské poplatky a financování veřejnoprávního rozhlasu a televize (RTVS) převzal státní rozpočet. Financování televize tam tak velmi záleží na vůli politiků.

V září 2023 se na Slovensku k moci opět dostal Robert Fico a sestavil svou již čtvrtou vládu. Následně se slovenské ministerstvo kultury pokusilo o přijetí nového zákona o veřejnoprávní televizi a rozhlasu (RTVS). Ten původně počítal se zřízením programové rady, která by dohlížela na obsah vysílání této stanice. Kroky vlády premiéra Roberta Fica vůči RTVS kritizovalo nejen vedení stanice, ale i slovenská opozice či některé zahraniční instituce. Jak tento boj nakonec dopadne nebylo v ještě v dubnu 2024 jasné.

Maďarsko

Financování veřejné služby ze státního rozpočtu je často cesta, jak si televizi ochočit. Dokazuje to Maďarsko a Polsko. Psal o tom například Filip Hanzel ze Seznam Zprávy v článku s výmluvným názvem Vysílá Orbán. Maďarský premiér neváhal a zatočil s médii hned po volbách.

Maďarská veřejnoprávní média prošla velkou změnou v roce 2010 po volební výhře strany Fidesz Viktora Orbána. Jeho volební koalice se stranou KDNP mu zajistila v parlamentu ústavní většinu a otevřela cestu ke změnám celého maďarského politického systému. Už v létě došlo ke změnám struktury veřejnoprávních médií, které vyvrcholily obsáhlým a kontroverzním mediálním zákonem přijatým v prosinci 2010.

Polsko

V Polsku si tamní televizi TVP zcela podmanila strana Právo a spravedlnost (PiS), která v Polsku vládla od roku 2015. Zemětřesení ve veřejnoprávních médiích tam začalo rychlým schválením zákona, který odebral Národní radě pro rozhlasové a televizní vysílání (KRRiT) pravomoc volit a jmenovat vedení a členy dozorčí rady veřejnoprávních médií. Takové pravomoci naopak nově získal člen vlády, ministr pro správu státního majetku. Dobře to opět popsal Filip Hanzel pro Seznam Zprávy. V roce 2023, kdy PiS v čele vlády vystřídala Občanská koalice, využila výše uvedený zákon, který před tím kritizovala a v prosinci 2023 vyměnila nejen vedení TVP, rozhlasu, ale i vedení agentury PAP. Vláda Občanské koalice se podle všeho snaží dostat média pod svoji kontrolu.

Prosba o podporu

Třeba si i vy myslíte, že zákon je třeba dodržovat a že jeho porušování v přímém přenosu je nanejvýš škodlivé. Kverulant prosí o finanční podporu této kauzy, jakkoliv malým, zato však pravidelným darem

Vojtěch Razima

* Autorem tohoto legendárního výroku je ruský politik Viktor Stěpanovič Černomyrdin (9. dubna 1938, Čornyj Otrog – 3. listopadu 2010, Moskva), když hodnotil neúspěch měnové reformy Ruské federace v červenci 1993.

Přečtěte celý článek