Česko dál upřednostňuje tajnůstkaření před otevřeností, před druhou vlnou zůstalo bez dat slepé

3 měsíce starý 27
Koronavirus4. ledna 2021 13:58
 ČTKPremiér Andrej Babiš při startu Chytré karantény. Foto: ČTK

Koronavirová krize ukázala, jak problematické je, když se stát rozhodne, že bude před veřejností tajit data. Během léta odmítaly státní organizace poskytovat informace, které mohly včas varovat před nepřipraveností systému na podzimní druhou vlnu. Zároveň veřejnosti chybějí nástroje, jak se dat účinně a rychle domoci.

Češi od začátku března, kdy se v zemi objevila první trojice nakažených, den co den sledují počty lidí s prokázanou nemocí a těch, kdo na covid-19 zemřeli.

Jenže zatímco základní data o nemoci Česko zveřejnilo poměrně brzy, když mělo dojít na komplexnější data, úřady byly během celého roku mnohem pomalejší. Jak se shodují tři odborníci na otevřená data a transparentnost, současná pandemie ukázala, že Česko stále preferuje tajení informací před otevřeností. Snaha tajit informace podle nich mimo jiné přispěla k tomu, že Česko nebylo dostatečně připraveno na podzimní druhou vlnu.

Přečtěte si také

Můžeme si lehnout a rozplakat se. Lepší je ale vstát, číst a pochopit. Rok covidu očima Petra Koubského

„Jako většina krizí, i tato ukázala na dlouhodobé slabiny. Koronavirová krize ukázala, že státní správa preferuje tajení dat před otevřeným zveřejňováním a že nechápe výhody sdílení dat se soukromou a akademickou sférou,“ vysvětluje Michal Bláha z projektu Hlídač státu.

Problematický byl podle něj přístup českých úřadů v mnoha případech, sám však zdůrazňuje především

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Koronavirus

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější

Zdroj