Česko má na dosah 180 miliard. EU je ale nervózní z Babiše, říká analytik

4 měsíce starý 25

Evropská komise doporučila ke schválení český národní plán obnovy. Jenže obří sumu 180 miliard může Česká republika získat jen tehdy, pokud české úřady zabrání možnému střetu zájmů veřejných činitelů, dodala během pražské návštěvy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jde především o premiéra Andreje Babiše (ANO).

Jaké závazky tedy musí Česká republika naplnit, aby o miliardy nepřišla?

Nezisková organizace Transparency International dlouhodobě upozorňuje na Babišův údajný střet zájmů. Poukazuje například na dotační kauzu Čapí hnízdo nebo majetkové vazby českého premiéra k holdingu Agrofert.

Milan Eibl, vedoucí analytik organizace Transparency International, v rozhovoru pro Seznam Zprávy vysvětluje, co musí Česko udělat, aby o evropské miliardy nepřišlo.

Koho osobně se v České republice zamezení střetu zájmů týká? Premiéra Andreje Babiše nebo třeba také ministra zemědělství Miroslava Tomana?

Nastavení efektivního kontrolního systému nesměřuje na konkrétní osobu, ale na zamezení rizika zneužití evropských prostředků. Týká se to tedy všech, kdo by chtěli zneužít tento program k osobnímu prospěchu. Je ale nutné zdůraznit, že je to právě nevyřešený střet zájmů Andreje Babiše, který znevýhodňuje pozici České republiky při podobných vyjednáváních. To, že se skrz tuto kauzu ukázaly významné nedostatky v kontrolních mechanismech, oprávněně znervózňuje instituce Evropské unie při čerpání dotací v České republice. Pokud jsme v minulosti upozorňovali na rizika poškozování České republiky v Evropské unii, je toto ideální ilustrativní případ, kdy jsme pod striktnějším dohledem než jiné členské státy.

V jaké fázi je schvalování Národního plánu obnovy, může ho Evorpská komise ještě odmítnout?

Komise doporučila návrh ke schválení, nicméně formálně ještě musí projít Radou Evropské unie v září.

Co chce po Česku Evropská unie

českém národním plánu obnovy dnes s Andrejem Babišem v Praze jednala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Evropská komise bude kontrolovat, že jsou finanční prostředky vynakládány moudře. Máme také nástroje na ochranu rozpočtu, protože především jde o prostředky daňových poplatníků v Evropské unii,“ uvedla.

Babiš nemá pocit, že by od jeho vstupu do vlády mělo Česko systémový problém i s ohledem na střet zájmů, řekl.

„Je tam požadavek na zajišťování a sběr informací o osobách, které stojí za subjekty, které dostávají finance. Tyto milníky musí být splněny předt ím, než bude v polovině roku 2022 vyplacena první velká částka,“ doplnila šéfka komise.

Ursula von der Leyenová zmínila jako klíčový okamžik polovinu roku 2022. Jaké záruky bude muset Česká republika do té doby poskytnout?

Z těch málo informací, které jsou k dispozici, se může jednat, kromě milníků definovaných v národním plánu obnovy, i o naplnění doporučení ze zveřejněné finální auditní zprávy ke střetu zájmů premiéra Babiše. Do dnešního dne stále nebyla všechna doporučení naplněna, což můžeme vidět kupříkladu na tom, že podniky premiérova svěřenského fondu si i nadále nárokují evropské dotace, navzdory jasným závěrům této auditní zprávy. Česká republika tedy bude muset prokázat, že skutečně nastavila mechanismy proti zneužití evropských prostředků a předcházení korupčního chování a identifikace střetu zájmů.

Které instituce to musí udělat? Pomocí jakých konkrétních kroků? Jaké dokumenty musí doručit Evropské komisi?

Jedná se především o instituce, které mají vedoucí úlohu v daných dotačních programech, tedy primárně Ministerstvo průmyslu a obchodu, popřípadě i Ministerstvo pro místní rozvoj. Například kontrolu funkčnosti preventivních mechanismů bude mít na ale starosti Ministerstvo financí. Konkrétní kroky jsou do jisté míry na České republice, audit stanovil pouze obecné doporučení a Česká republika si v rámci Národního plánu obnovy nastavila konkrétní milníky, které se mají plnit. Konkrétní dokumenty zřejmě nebudou stanoveny, chápeme to spíše jako poskytnutí důkazů, že Česká republika napravila neuspokojivý stav v rámci identifikace skutečných majitelů, střetu zájmů a předcházení zneužití veřejných prostředků nejen u premiéra Babiše.

Opozice: Za současné vlády není možné střetu zájmů zabránit

Opoziční strany pochybují o tom, že za současné vlády je možné vyřešit střet zájmů premiéra Babiše, čímž je podmíněno vyplacení kompletních 180 miliard korun dotací z mimořádného krizového fondu Evropské unie

Peníze bude možné získat pouze v případě, pokud české úřady zabrání tomu, aby Babiš „opět odkláněl peníze pro své firmy“, uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš. „To si lze za současné vlády ale jen těžko představit. Je to šílené,“ doplnil.

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) uvedla, že Babišův střet zájmů ohrožuje budoucnost České republiky. „Nejčistší řešení tedy evidentně je, že už od podzimu nebude Andrej Babiš premiérem vůbec,“ doplnil lídr koalice Petr Fiala (ODS).

Podle šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové schválila Evropská komise český národní plán obnovy pouze z milosti. „Splnil jen základní požadavky a není promyšlený. Co je však vůbec nejdůležitější, vyplácení peněz podmiňuje EU zabráněním střetu zájmů premiéra. Ten ministerstva soustavně obhajují. Andrej Babiš tedy ohrožuje vyplacení 180 miliard korun,“ uvedla.

Bude Evropská komise ještě něco formálně schvalovat před tím, než Česká republika začne žádat o peníze v jednotlivých programech?

Dá se předpokládat, že Evropská komise bude chtít mít při proplacení k dispozici jistoty, že v rámci spolupráce s Českou republikou byla adresována všechna kritická místa, kupříkladu identifikovaná v závěrečné auditní zprávě, a že jsou nastaveny dostatečně robustní systémy pro předcházení zneužití evropských prostředků.

Europoslanec a předseda pražské TOP 09 glosuje dnešní události:

Babišův střet zájmů se nám stále vrací jako bumerang!
Teď při schvalování Národního plánu obnovy. Je fajn, že nám ho na druhý pokus schválili, ale pokud do r. 2022 nebudeme mít vyřešen premiérův střet zájmu, neuvidíme z těchto 180 miliard z EU ani korunu. To jen aby nezapadlo..🤨

— Jiří Pospíšil (@Pospisil_Jiri) July 19, 2021

Jakým způsobem potom Česká republika bude ty peníze čerpat? Může Česko teoreticky přijít o celý objem 180 miliard, nebo třeba jen o konkrétní programy, ze kterých by profitovaly osoby ve střetu zájmů?

Současný postoj Evropské komise chápeme tak, že k proplácení prostředků dojde až poté, co Česká republika bude reflektovat všechna doporučení. Až poté dojde k prvnímu většímu proplacení unijních peněz, vyjma té první, zjednodušeně řečeno garanční splátky. Dá se tedy předpokládat, že ani v nejhorším případě nepřijdeme o celý obnos 180 miliard, spíše bude na politické reprezentaci, aby jejich vyplácení zbytečně nezdržovala oddalováním nastavení efektivních kontrolních mechanismů proti korupci či střetu zájmů.

Zdroj