Česko patří mezi pět zemí nejhůř zasažených covidem-19

2 měsíce starý 16

Česko má nejhorší čísla. Takové tvrzení přinášejí především německá media. Myslí tím, že vzhledem k velikosti země má Česko nejvíc pozitivních testů na covid-19. Zmíněné kritérium však závisí na počtu provedených testů a na metodice, a proto skutečné dopady na zdraví obyvatel popisuje jen přibližně.

Deník Die Welt v pondělí označil za stát s nejhorší bilancí také Slovinsko, protože vzhledem k počtu obyvatel zaznamenalo nejvíc obětí na životech. Ani takové tvrzení nejde považovat za bernou minci.Vychází z počtu zemřelých, u kterých místní lékaři poznamenali, že pacienti byli pozitivně testování na koronavirus.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný v České televizi upozornil, že jenom třetina těchto úmrtí „je jednoznačně spojena s koronavirem“. V dalších případech není covid-19 jediný důvod, protože vedle toho měl pozitivně testovaný pacient jinou vážnou nemoc, případně zemřel na něco jiného „včetně té citované autonehody“.

Zároveň během epidemie vyrostla úmrtnost u dalších chorob. Nepřímá souvislost s koronavirem je přesto nasnadě. Důvodem mohla být zhoršená dostupnost péče, případně obava dojít do nemocnice. Od poloviny října do konce prosince bylo takových pacientů nejméně 200 týdně.

Do doby, než budou k dispozici podrobné studie, mohou proto nejvíc objektivně změřit dopad epidemie údaje o tzv. nadúmrtnosti, tedy o tom, kolik lidí zemřelo v daném roce, měsíci či týdnu navíc proti průměru minulých let, například 2016-2019.

Tragickou statistiku nabízí prozatím Evropský statistický úřad Eurostat, jehož údaje pro většinu evropských zemí končí v 51. týdnu minulého roku. Ukazuje, že při takzvané druhé vlně patří česká populace opravdu k nejvíce postiženým.

Dopadu koronaviru tu byly znát nejdříve v Evropě, ve čtyřech týdnech po 5. říjnu se v Česku zvýšila úmrtnost proti obvyklé úrovni nejvíc. Ve dvou týdnech od 26. října do 8. listopadu byla proti minulosti dokonce dvojnásobná.

V dalších týdnech byly víc postiženy jiné země a minimálně na úroveň černých čísel z Česka se přiblížily ještě Polsko, Bulharsko, Slovinsko a Litva. Pro podzimní vlnu znamenají tyto země stejně varovný příklad, jako pro jarní dějství Španělsko, Spojené království, Belgie, Itálie a Nizozemsko.

V období po 23. listopadu zaznamenalo v poměru k minulým letům vyšší počet úmrtí než Česko sedm evropských zemí. V jednapadesátém týdnu po 14. prosinci se bohužel ukázalo, že nový nástup epidemie počet obětí v Česku znovu zvýšil. Méně tragické výsledky proto zaznamenaly Polsko, Rakousko a Maďarsko, které na tom byly v předchozích týdnech hůře.

Srovnání však není úplné, protože své data neposkytly další vážně zasažené země, tedy Chorvatsko, Rumunsko, Slovensko a Švýcarsko. Otevřená zůstává otázka, jak se na počtu úmrtí podepsalo, že kromě Česka zesílila epidemie na přelomu roku i v dalších zemích včetně západní Evropy.

Předběžné údaje Českého statistického úřadu za celý rok ukazují, že loni zemřelo nejméně o 15 tisíc Čechů víc než loni.

Dosud nejhorší byly v poválečné historii dopady tzv. hongkongské chřipky, která zemi zasáhla na přelomu let 1968 a 1969 a počet zemřelých zvýšila o dvanáct tisíc. Tehdy se přitom na zdraví obyvatelstva podepsaly také dopady invaze vojsk Varšavské smlouvy. Téměř deset tisíc lidí zemřelo proti předchozímu roku navíc v roce 1962 vinou epidemie chřipky.

Zdroj