Čeští přírodovědci bojují o záchranu řady druhů ohrožených rostlin. Mnoha z nich ublížilo odvodňování krajiny. Problém mohou znamenat i změny v obhospodařování půdy.
Dlouhověká rostlina, která může na jednom místě růst desítky let a vytvořit bohaté trsy se spoustou květů. To je koniklec otevřený, který se do střední Evropy dostal z jihoruských stepí. V České republice se vyskytuje v severních a severozápadních Čechách. Teď ale čelí temnému osudu, který sdílí s řadou dalších druhů. Ubývá ho.
Podobně je na tom také hořeček mnohotvarý český, který se dříve roztroušeně vyskytoval ve stovkách lokalit na celém území republiky.

Milan Chytrý: Kociánek dvoudomý mnoho mladých botaniků ani nevidělo
V letech 2000 až 2007 ho kvůli změnám v obhospodařování půdy značně ubylo. Místo v šesti set padesáti se v malém počtu nachází už asi jen v 65 lokalitách. A to především na Šumavě a také v Šumavském a Novohradském podhůří.
Znečišťování hnojivy
Kohátka kalíškatáZdroj: Ivar Leidus, CC BY-SA 4.0

Česko bude mít další národní park. Křivoklátsko jím vyhlásí do dvou let
Pomálu je též hvozdíku českého. Vytrvale bíle kvetoucí rostliny, která tvoří husté trsy o výšce přibližně patnáct centimetrů. Nachází se jen na úpatí Řípu, konkrétně na písčitých stráních u Klenče a Vražkova, které jsou Národní přírodní památkou.
Ministerstvo se snaží pomoci
O problémech některých druhů ví i na ministerstvu životního prostředí. A snaží se pomoci. „Pro ty nejohroženější vytváříme záchranné programy,“ řekla Deníku mluvčí resortu Lucie Ješátková.
Nejohroženější druhy rostlinZdroj: DeníkÚspěšně se situací bojují také některé radnice. Zatímco jinde vzácné rostlinné druhy mizí, na trávnících Prahy 12 vykvetl díky změně způsobu seče pestrý květinový koberec. Zvolili takzvanou mozaikovou metodu. Na některých místech, kam lidé příliš nechodí, sečou jen dvakrát za rok. U ostatních ploch snížili počet sečí na třikrát až čtyřikrát za rok podle počasí.
„Před čtyřmi lety jsme společně zaseli louku u ulice Levského a vykvetly tam kopretina bílá, vesna obecná, úročník bolhoj a další byliny. Na travnatém pruhu mezi tramvajovými kolejemi u ulice Generála Šišky zase roste hlaváček letní, hlaváč žlutavý nebo hrachor hlíznatý,“ popsala dřívější místostarostka a stávající zastupitelka Eva Tylová.
Vznikla i útlá brožura
Zástupci úřadu městské části loni také vydali útlou brožuru mapující více než sto padesát květin vyskytujících se na jejich území – v abecedním pořadí od blínu černého po zvonek řepkovitý.
Zajímavé odkazy:
* Červený seznam biotopů
* Informace o Červených seznamech
* Záchranné programy