Vrchní soud v Londýně vyhověl jedné z námitek českého ministerstva financí proti rozhodnutí arbirtrážního senátu v kauze Diag Human z roku 2022. Podle něj měla Česká republika platit firmě Diag Human odškodné téměř 16 miliard korun. Aktuální rozhodnutí soudu vrací arbitrům k posouzení varianty, že by škoda mohla být snížena o 30 procent. S dalšími námitkami ale stát neuspěl. Jednání v Londýně bude pokračovat v červnu.
Londýn, Praha 5:00 25. března 2024
Vrchní soud v Londýně na začátku března trochu překvapivě zamíchal kartami v kauze Diag Human. Firma Diag Human česko-švýcarského podnikatele Josefa Šťávy se už od konce 90. let domáhá po České republice náhrady škody za zmařený obchod s krevní plazmou. Naposledy dal Diagu za pravdu arbitrážní tribunál ve Velké Británii před dvěma lety. Arbitři tehdy rozhodli, že má Česká republika Šťávovi a Diagu zaplatit 15,5 miliardy korun.
Vláda k tomu přišla jak slepý k houslím, říká advokát Diag Human k verdiktu z Londýna
Číst článek
Stát, konkrétně ministerstvo financí, ale nález arbitrů napadlo právě u Vrchního soudu v Londýně. A ten po déle jak roce vydal první rozhodnutí. Radiožurnál verdikt prostudoval. Ve stostránkovém dokumentu soudce David Foxton sice dvě námitky ministerstva zamítl, v jedné mu ale dal za pravdu.
Arbitři se totiž podle Foxtona před dvěma lety nevypořádali s otázkou, zda by částka, kterou má republika firmě zaplatit, neměla být snížena o 30 procent. Tím totiž už dříve argumentovalo i ministerstvo financí. Poukazovalo na to, že do výše škody je započítaná i pohledávka, kterou ale dříve Diag údajně převedl na svého bývalého advokáta Jiřího Oršulu. Na tyto peníze by tak firma neměla mít nárok.
„Touto otázkou se tudíž bude muset rozhodčí tribunál znovu zabývat, přičemž může rozhodnout o případném snížení náhrady škody dříve přiznané žalobcům investičním rozhodčím nálezem z května 2022,“ přiblížil Radiožurnálu mluvčí ministerstva financí Filip Běhal.
Případné snížení škody o třicet procent ale nemusí nutně znamenat, že by tyto peníze státu zůstaly. Ve hře je i varianta, že by je Česko sice neplatilo Diagu, ale tomu, kdo drží zmíněné postoupené pohledávky. „Podle našich informací je to stále pan Oršula,“ doplnil Běhal. Radiožurnál se pokoušel s advokátem spojit, ale neúspěšně.
‚Je to průšvih‘ i ‚nepochopitelná‘ kauza. Jak se o sporu s Diag Human vyjadřuje dvanáct českých premiérů
Číst článek
Mluvčí ministerstva financí Běhal zároveň zmínil, že londýnský soud se ještě se všemi námitkami České republiky nevypořádal. Další jednání tak proběhne v červnu.
Advokát Diagu Jan Kalvoda nechtěl hodnocení situace ze strany ministerstva komentovat. „O tom, co z námitek České republiky vůbec zbývá k věcnému projednání, bude mnohem jasněji ještě před jednáním soudu v červnu tohoto roku. Pak se Diag Human vyjádří, stejně jako k obraně České Republiky tvrzením o údajném postoupení části jeho pohledávky,“ napsal Kalvoda.
V tiskové zprávě, kterou firma k rozhodnutí soudu vydala, zároveň zástupce Šťávy a Diagu uvádí, že soudní jednání v červnu by mohlo po téměř třiceti letech celý spor ukončit.
Tři selhání státu
Londýnský soud se případem začal zabývat v reakci na námitky České republiky, která se ohradila proti některým závěrům arbitrážního tribunálu. Ty totiž v roce 2022 nevyzněly pro stát dobře. Česko v průběhu téměř třiceti let trvajícího sporu podle nálezu arbitrů ve třech případech porušilo mezinárodní dohodu o ochraně investic.
Jedním z těchto porušení bylo to, že rozhodci, kteří v tuzemsku v roce 2014 rozhodovali o nárocích Diagu, nebyli nezávislí. Kromě toho arbitři vyčetli Česku ještě dvě další pochybení: že chtěl stát využít informace tajné služby, parlamentní vyšetřovací komise a policie, aby získal páky, které by mohl použít proti firmě Diag Human, a že poškodil Diag Human (dříve Conecco) u jeho obchodního partnera, dánské společnosti Novo Nordisk. A to aniž by k tomu měl důkazy. Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál se nálezu detailně věnovaly tady.
Mezinárodně uznávaní odborníci na základě těchto selhání státu rozhodli, že Česko má Diagu platit téměř 16 miliard korun. Už v té době tvořily většinu částky úroky.