Český rozpočet se řítí k dluhové brzdě. Ukazujeme cesty, jak se jí dá vyhnout

3 měsíce starý 11

Pro všechny úvahy o vývoji českého dluhu jsou klíčové odhady o hospodaření státního rozpočtu. A ty se ministerstvu financí daří trefovat čím dál hůř. Na začátku minulého desetiletí se rozdíly mezi plánem a skutečností pohybovaly v jednotkách miliard. Od roku 2014 se začaly pohybovat v řádech desítek miliard. Nyní už jsme o řád výše.

Na minulý rok si resort původně plánoval, že výdaje převýší příjmy o čtyřicet miliard. Rok začátku pandemie covidu však nakonec nepřekvapivě přinesl nejvyšší deficit v historii samostatné České republiky – 367 miliard korun. Rozpočet schválený Poslaneckou sněmovnou přitom dokonce počítal se schodkem 500 miliard korun.

Nůžky mezi příjmy a výdaji se letos mohou rozevřít ještě více. Zatímco schválený finanční plán počítá opět s půl bilionem korun, ministryně financí Alena Schillerová už začala připouštět, že v případě dalšího prodlužování opatření proti šíření koronaviru může deficit vystřelit ještě výš.

Deník N jako první upozornil na to, že Česko by podle výpočtů Národní rozpočtové rady mohlo už v roce 2024 narazit na takzvanou dluhovou brzdu, která je součástí pravidel Evropské unie. Jestliže se dluh dostane nad úroveň 55 procent hrubého domácího produktu, musela by Česká republika začít sestavovat vyrovnané rozpočty. Ty ministerstvo financí naposledy plánovalo v devadesátých letech za vlády Václava Klause.

Pro rok 2023 přitom nyní ministerstvo financí počítá se schodkem 250 miliard. Za tři roky by tak Česko muselo zásadně škrtat výdaje a zvyšovat daně v době, kdy se možná ještě bude muset potýkat s následky koronavirové pandemie a zároveň před ním budou stát další problémy: stárnutí populace a ekologické výzvy.

Dluhová brzda by podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové dopadla na všechny, a proto by mělo být cílem ji vůbec neprolomit. „Rozsah problému je už nyní tak velký, že pouze úspory na výdajové straně určitě nebudou stačit. Kromě škrtů bude nutné posílit také příjmovou stranu. Proto se obávám, že zvyšování daní je v horizontu příštích několika let nevyhnutelné,“ argumentuje Zamrazilová. „Mimo jiné se ukazuje, jak značnou chybou bylo načasování zrušení superhrubé mzdy, které připravilo veřejné rozpočty o zhruba 100 miliard korun ročně.“

Jenže plán na vyhnutí se dluhové brzdě v tuto chvíli neexistuje. Samo ministerstvo financí situaci do dalších let v zásadě odmítlo řešit. „Národní rozpočtovou radou doporučovaná specifikace konsolidace daleko za horizont funkčního období úřadující vlády není vhodná, protože bez širokého a stabilního celospolečenského konsenzu je dlouhodobě neudržitelná,“ napsal v reakci resort Aleny Schillerové. „Mělo by být proto na každé budoucí politické reprezentaci České republiky, respektive na občanech a voličích, komu dají mandát, a tedy jakou konkrétní konsolidační strategii si prostřednictvím svého volebního práva zvolí.“

Ministryně financí Deníku N na otázku, jaké konkrétní změny na příjmové a výdajové straně rozpočtu by po volbách chtěla udělat, neodpověděla. Ministerstvo financí poslancům pouze představilo svoji Konsolidační strategii veřejných financí. Vypracování tohoto dokumentu si při navyšování deficitu loňského rozpočtu Sněmovna vyžádala na návrh komunistické strany. Byť byla strategie připravená loni v listopadu, resort Aleny Schillerové ji doposud nezveřejnil. Dostupné tak byly jen vybrané citace, které zveřejnila Česká tisková kancelář.

Deník N má dokument k dispozici v plném znění. Ministerstvo financí v něm

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Zdroj