Čestné prohlášení jako hlavní dokument koronakrize. Co když ale není tak úplně čestné

5 měsíce starý 17

Čestné prohlášení jako hlavní dokument koronakrize. Co když ale není tak úplně čestné

Čestné prohlášení je v českém právu známé už od roku 1948 přijetím zvláštního zákona o čestném prohlášení. Nyní se objevuje ovšem hned v několika zákonech a používá se běžně v podnikání, v pojišťovnictví nebo ve správních řízeních.

Skutečný "věhlas" ale získal dokument až nyní - v době mimořádných koronavirových opatření. Podáváme ho z vozu policistům při kontrolách cestování mezi okresy, uvádíme ho při žádostech o bonusy a dotace z covidových programů nebo si ho sepisujeme pro šéfa ve firmě poté, co jsme se doma povinně otestovali na covid-19.

Proč zrovna tento dokument má nyní takovou oblibu? "Jde o listinu, která osvědčuje určité skutečnosti, které by se jinak musely složitě dokazovat pomocí jiných důkazních prostředků, a to zejména v situacích, kdy by to bylo velmi obtížné či neekonomické," vysvětluje Ondřej Preuss, advokát a zakladatel služby Dostupnýadvokát.cz.

Doplňuje, že někdy prostě nejde každou situaci v každém případě zkontrolovat, ověřit. Proto je využití čestného prohlášení výrazně jednodušší. Spoléhá se na to, že v něm pisatel uvádí pravdu.  

"Pokud však jsou uvedené údaje nepravdivé a úmyslně někdo uvede nesprávný nebo neúplný údaj, lze za takové jednání uložit podle zákona o přestupcích pokutu až do výše 20 tisíc korun nebo může následovat i jiný právní následek," upozorňuje advokát Preuss. 

Jak ale policisté, úředníci na finančních úřadech či šéfové ve firmách dokážou, že jsem v prohlášení neuvedl pravdu? "Kontrola dokumentu je prováděná při podezření na nepravdivost. Například člověk tvrdí, že jede někam pracovně, ale má sportovní vybavení. Lze to pak třeba ověřovat kontaktováním zaměstnavatele či klienta," uvádí příklad Preuss. 

Jan Skoupý z advokátní kanceláře AZ Legal připomíná, že právní teorie je jedna věc a realistický pohled na prokazování pravdivosti údajů v prohlášení věc druhá.

"V praxi je pro správní orgán, případně pro policii, pokud se budeme pohybovat v rovině trestněprávní, takřka nemožné dokázat, že čestné prohlášení obsahuje nepravdivé informace, a dokonce je možné, že při aktuálním enormním rozšíření používání tohoto instrumentu spíše rezignují na dokazování a zjišťování stavu věci," říká Skoupý. 

V případě silného podezření na nepravdivost čestného prohlášení by si správní orgány podle něj pravděpodobně předvolaly dotyčnou osobu k podání vysvětlení.

"V takovém případě však osoba může plně využít svého práva nevypovídat a ke skutečnostem v čestném prohlášení nebo k případným dotazům nesdělit žádné bližší informace, protože nikdo nemůže být nucen k sebeobviňování," říká Jan Skoupý. Stejně se mohou zachovat případně vyslýchaní svědkové, pokud jsou osobou blízkou podezřelého. 

V krajním případě může mít ovšem "nečestné" prohlášení i závažnější důsledky, pokud bude detailně kontrolováno. "Je nutné na nepravdivé čestné prohlášení pohlížet i optikou jiných právních předpisů, například trestněprávních, kdy například uvedení nepravdivé informace v čestném prohlášení během dotačního řízení může vést ke spáchání dotačního podvodu," říká Preuss. 

Nebo, jak upozorňuje Jan Skoupý, by mohlo dojít až na trestný čin šíření nakažlivé nemoci podle § 152 trestního zákoníku. Tam hrozí už nejméně půl roku až osm let vězení. 

A jak má čestné prohlášení vypadat, musí být na předepsaném formuláři? "Určitě není nutné využívat připravené formuláře, čestné prohlášení si může každý sepsat sám vlastní rukou. Mělo by být psáno v ich-formě a obsahovat identifikaci toho, kdo čestné prohlášení činí, a to pochopitelně jménem a alespoň datem narození a adresou trvalého pobytu. Ideální je začít slovy 'Čestně prohlašuji'. Následuje sdělení určité skutečnosti," říká Skoupý. 

Na závěr je třeba čestné prohlášení podepsat, uvést datum a místo sepsání a případně lze přiložit dokumenty nebo přílohy, ke kterým se prohlášení váže.

Zdroj