Čínská státní televize si vymyslela falešnou novinářku z Francie

3 měsíce starý 8

„Můj Sin-ťiangu: zastavte tyranii falešných zpráv.“ Pod tímto poutavým názvem zveřejnil v neděli 28. března web čínské státní televize CGTN článek Laurène Beaumondové, „nezávislé novinářky působící ve Francii“. Informoval o tom francouzský web listu Le Monde.

Text ve francouzštině, zveřejněný v názorové rubrice pekingského státního média, podle webu Le Monde rozebírá formou osobního svědectví obvinění z genocidy a pronásledování muslimské menšiny Ujgurů v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang a kritizuje „západní fake news“.

„Jsem Francouzka a v Číně jsem žila téměř sedm let,“ uvedla novinářka pro CGTN. „A co víc, mám štěstí, že moje rodina žije v Urumči, hlavním městě Sin-ťiangu. V letech 2014 až 2019 jsem měla možnost tento region mnohokrát navštívit. Nyní ale nepoznávám ten Sin-ťiang, který znám. "

Problémem ale je, že Laurène Beaumondová neexistuje. Podle zjištění deníku Le Monde se v databázi francouzských profesionálních novinářů nikdo s tímto jménem nevyskytuje. A to by tam zřejmě uvedena být měla, poněvadž podle tvrzení čínské televize CGTN tato novinářka „získala magisterský titul v oboru žurnalistika na pařížské univerzitě Sorbonna a poté pracovala v různých pařížských redakcích, než se usadila v Pekingu.“

Falešná novinářka v textu relativizuje kritiku za porušování lidských práv, která vůči Číně směřuje z Evropy i Spojených států. Ke snaze o vymýcení kultury Ujgurů podle autorky textu nedochází, což dokládá například tím, že „všechny značky a nápisy na obchodech v oblasti jsou v mandarínštině i turkickém jazyce, kterým mluví Ujgurové.“

„Není překvapením, že úhel pohledu, jakým se text zveřejněný na webu čínské televize na Ujgury dívá, přebírá řadu prvků úředního jazyka pekingského režimu,“ píše web Le Monde.

„Nová tvář ve službách čínské propagandy“, jak falešnou novinářku web Le Monde označuje, neunikla francouzskému vědci Antoineovi Bondazovi. Falešný profil se podle něj v čínských médiích objevuje od konce roku 2020 a tematizuje i problémy týkající se např. pandemie covidu-19.

„Neodvažuji se domýšlet, že francouzská verze vysílání CGTN zveřejňuje články o Sin-ťiangu psané falešnými profily, když CGTN k vysílání ve Francii právě získala povolení od Vyšší audiovizuální rady,“ napsal na Twitter.

Je n'ose imaginer que @CGTNFrancais qui vient d'obtenir l'autorisation par le @csaudiovisuel d'émettre en France publie des articles sur le Xinjiang écrit par de faux profils se faisant passer pour des journalistes basés en France, comme "Laurène Beaumond"https://t.co/XNVB87YaWE

— Antoine Bondaz (@AntoineBondaz) March 31, 2021

Ve středu 31. března se jméno Laurène Beaumondová vyskytlo i pod textem zveřejněným na webu čínského státního média Radio China International (CRI), který se zabýval plánovanou návštěvou francouzských poslanců na Tchaj-wanu. Ta je dalším předmětem velkého napětí mezi Paříží a Pekingem.

Novinářka, tentokrát představená jako „odbornice na Čínu se zálibou v asijské literatuře a popkultuře“, v textu hanila „groteskní kritiku namířenou proti Číně“ a vybídla francouzské zákonodárce, aby od cesty upustili. Čínská ambasáda ve Francii nedávno s cestou francouzských poslanců na Tchaj-wan vyjádřila svůj nesouhlas.

K problematice falešné novinářky se vyjádřila i mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing.

„Váš komentář je plný obav, což odráží obvyklé myšlení, že západní novinář nikdy nebude mluvit o Číně dobře. Pokud zahraniční novinář informuje o Číně jinak než mnohá západní média, nesmí být západním novinářem a může být dokonce součástí čínské falešné propagandy. Takové myšlení je velmi nezdravé,“ uvedla mluvčí vůči novináři AFP, který se na falešnou novinářku dotázal.

Ve skutečnosti je podle ministerstva zahraničí Laurène Beaumondová nezávislou autorkou, která v Číně žije již mnoho let a Sin-ťiang mnohokrát navštívila. „Článek, který napsala, je záznamem toho, co v Sin-ťiangu viděla a slyšela, pravdou a skutečností z místa. To je velmi objektivní a spravedlivé,“ dodala Chua Čchun-jing.

Peking v březnu uvalil sankce na desítku osobností Evropské unie v reakci na to, že unijní ministři zahraničí schválili přijetí sankcí vůči čtyřem čínským činitelům odpovědným za zacházení s menšinovými Ujgury. Z Pekingu své velvyslance následně odvolalo Nizozemsko, Německo, Francie, Dánsko, Švédsko a Litva, připojit se chystá Itálie a Belgie.

Skupiny pro lidská práva odhadují, že tábory, jež jsou Čínou označovány za reedukační centra, prošel jeden až tři miliony příslušníků etnických menšin. Spojené státy či Nizozemsko označily takové nakládání s lidmi za genocidu. Čína veškerá obvinění odmítá a hovoří o nutných opatřeních na potlačení terorismu a o výchově řádných a ekonomicky soběstačných obyvatel.

Tábory podle důkazů mezinárodního sdružení investigativních novinářů (ICIJ) mají strážní věže a jsou vybaveny kamerovými systémy, které mají zamezit útěkům. Ujguři a další menšiny jsou v zařízeních hodnoceni mimo jiné na základě toho, jak ovládají mandarínštinu, dominantní verzi čínštiny, nebo zda dodržují přísná pravidla týkající se všedního života.

Zdroj